Kostel svaté Máří Magdaleny (Malý Bor)

kulturní památka České republiky na území obce Malý Bor

Kostel svaté Máří Magdaleny se považuje za nejstarší stavbu nacházející se v dnešní vsi Malý Bor. Osada Malý Bor se objevuje v listině krále Václava I. z roku 1243, kdy je nazýván jen Bor. Jako stavebníci kostela jsou uváděni páni z Boru – Bohuslav a Dluhomil z Boru. Kostel je umístěn na výrazné vyvýšenině nad obcí, s přilehlou plochou bývalého hřbitova na jedné straně a navazující současný hřbitov na straně druhé.[1]

Kostel svaté Máří Magdaleny
Pohled na kostel ze hřbitova
Pohled na kostel ze hřbitova
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresKlatovy
ObecMalý Bor
Souřadnice
Kostel svaté Máří Magdaleny (Malý Bor) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátSušice-Nepomuk
FarnostMalý Bor
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
ZasvěceníMarie Magdalena
Architektonický popis
Stavební slohrománská architektura
Výstavba13. století
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaMalý Bor, ČeskoČesko Česko
Kód památky35709/4-3121 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavební fáze

editovat
 
Pohled na kostel

Původní části, tj. loď a věž kostela sv. Máří Magdaleny jsou datovány do období 1. poloviny 13. století (1230–1240; uváděno i 1200–1220). Písemně je poprvé kostel doložený rokem 1352, v tomto období nazván jako farní. Románské období zde dokládají dnes již zazděná okna v podkroví kaplí, zachovalé románské zdivo věže a sdružená románská okna po každé straně vrcholku věže. Dalším románským prvkem je místnost v 1. patře, původně sloužící jako tribuna, která v přízemí přechází do tribuny pavlačové.[2][3]

Stavební podoba

editovat
 
Hřbitov u kostela

Kostel je konstituován jako jednolodní stavba s podlouhlou lodí, hranolovou věží, dvěma gotickými kaplemi umístěné na boku a presbytářem ze 16. století. Loď je klenuta dvěma poli křížové klenby bez žeber s mezi klenebním pasem a širokými oblouky oddělující vstup do věže a tribuny. Do půdního prostoru se vstupuje severní stranou přes půlkruhově zaklenutý průchod. Tribuna v těchto prostorech většinou sloužila jako čestné místo, kde při mši seděl vlastník panství.

Kaple, jež jsou na severní a jižní straně lodi, byly přistavěny v gotice. Barokními dostavbami jsou předsíň u západní stěny a kruchta s presbytářem. Kostel je oddělen zdí od nového areálu hřbitova s budovou márnice.

Původní lomové, granitové (žulové) zdivo kostela je překryté několika vrstvami omítek. Kostel, pro svou atypickou stavební dispozici hranolové věže, která stojí v koutu lodi (další takové příklady: Újezdec u Blatné, Čestice), je řazen do staveb strakonické huti.[4][5]

Reference

editovat
  1. Václav Choutka, Evidenční list Národního památkového ústavu, 1969. Dostupné: https://iispp.npu.cz/mis_public/searchDocument.htm [nenalezeno v uvedeném zdroji]
  2. Klára Benešová, Architektura románská, Praha 2001
  3. Vladimír Červenka – David Tuma, Sepulkrální památky v areálu kostela v Malém Boru na Horažďovicku, Památky západních Čech VI/VII – 2016/2017, Plzeň 2017
  4. Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Praha 2014
  5. Václav Mencl, Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 1965, č. 1

Externí odkazy

editovat