Kostel Orsanmichele

Kostel Orsanmichele
	Orsanmichele - pohled z Via de Lamberti
Místo
Stát	Itálie
Souřadnice	43°46′14,56″ s. š., 11°15′18,18″ v. d.
Základní informace
Církev	katolicismus
Zasvěcení	Michael archanděl
Architektonický popis
Architekt	Simone Talenti, Benci di Cione Dami a Neri di Fioravante
Stavební sloh	gotická architektura
Výstavba	1337
Další informace
Adresa	Via Orsanmichele, 50126 Firenze, Florencie, Itálie
Oficiální web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Orsanmichele stojí ve Florencii na Via dei Calzaiuoli, pěší zóně, která spojuje Piazza della Signoria s Piazza del Duomo.

Historie editovat

Původně stával na tomto místě románský kostel sv. Michala v zahradě - S.Michele in Orto. Po jeho zániku zde vystavěl v letech 1284–1291 Arnolfo di Cambio špýchar, který byl již roku 1302 zničen požárem. Roku 1337 přinutila florentská signorie cechy k nové výstavbě. Tak vznikla současná čtvercová gotická budova, opět s dispozicí třípatrové věže, s horními patry pro uskladnění obilí a s podloubím pro trh s obilím. Zázračný obraz Madonna delle Grazie, který pro kostel roku 1347 namaloval Bernardo Daddi, stále přitahoval množství poutníků. Proto byl roku 1361 trh s obilím zrušen a budova postupně adaptována na kostel, který získal zkomolením názvu původního svatostánku pojmenování Orsanmichele. Horní patra dále sloužila jako sýpka, obilí zde bylo ukládáno až do poloviny 16. století, kdy sem Cosimo I. Medicejský přesunul svůj archiv. Kostel byl stále užíván a byl až do 19. století sídlem mariánského arcibratrstva. V letech 1834–1839 došlo k prvnímu restaurování plastik ve výklencích. Zásadní restaurování začalo v roce 1960 a skončilo roku 1984, kdy všechny originály soch byly nahrazeny kopiemi. Dnes kostel slouží jako výstavní prostor.

Nani di Banco: Čtyři mučedníci

Sochařská výzdoba fasády editovat

Do 14 nik ve zdech kostela je umístěno 14 soch patronů florentských cechů umění a řemesel. Od vchodu doprava to jsou:

Sv. biskup Eligius cechu zlatníků a podkovářů od Nanni di Banca (1415).
Sv. Marek, patron cechu pláteníků, od Donatella (1411–1414); mramor, výška 236 cm.
Svatý Jakub Větší od Niccolo di Pietro Lambertiho (1422).
Madonna della Rosa (trůnící Panna Marie s růží) od Giovanni di Pietro Tadesco (1399)
Svatý Jan Evangelista cechu tkalců od Baccio da Montelupo (1515).
Svatý Jan Křtitel od Lorenza Ghibertiho (1414); bronz, výška 255 cm, odlita na zakázku Arte della Lana - cechu zpracovatelů vlny.
Ježíš a nevěřící sv. Tomáš od Adrey del Verrocchio (1467–1483); bronz, výška 230 cm, cechu obchodníků.
Svatý Lukáš cechu malířů od Giambologni (1600).
Svatý Petr od Donatella/F. Brunelleschiho (1420).
Svatý Filip od Nanni di Banca (1415).
Svatý Jiří od Donatella (1415); kopie, originál je umístěn v Bargellu.
Svatý Matouš od Lorenza Ghibertiho (1419–1422): bronz, výška 236 cm.
Svatý Štěpán cechu kameníků od Lorenza Ghibertiho (1425–1429).
Nanni di Banco: Čtyři svatí korunovaní mučedníci "Quatro sancti coronati" (1410–1415); mramor, výška 184 cm; sousoší cechu kameníků a řezbářů. Byli to Sympforiano, Claudio, Nicosrato a Castorio, umučení v letech 304-306 v Římě za vlády císaře Diokleciána.

Kruhové reliéfy (tonda) z glazovaných keramických dlaždic znázorňují znamení cechů a města Florencie, autoři della Robbia

Galerie editovat

Sv. Eligius
Sv. Marek
sv. Jan Evangelista
Sv. Jakub Větší
sv. Jan Křtitel
Kristus a sv. Tomáš
Sv. Filip
Donatello: Sv. Jiří
Madonna della Rosa
Ghiberti: Sv. Štěpán
Tondo cechu řezníků
Tondo cechu lékařů
Tondo cechu hedvábníků
Tondo cechu architektů a stavitelů

Interiér editovat

Kostel je dvojlodní hala. Na sloupech a klenbách jsou fresky z počátku 15. století. Vitráže v oknech zobrazují scény ze života Panny Marie. V pravé lodi je umístěn mramorový tabernákl z roku 1359 od Andrey Orcagny, který rámuje obraz Bernarda Daddiho Madonna s dítětem z roku 1347. V levé lodi se nachází oltář Svaté Anny, mramorové sousoší od Francesca da Sangalla z roku 1526.

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Orsanmichele na Wikimedia Commons

Literatura editovat

Orsanmichele: Documenti 1336-1452, editorka Diane Finiello Zervas. vydal F. C. Panini, Archivio di stato, Firenze 1996, stran 249
Catling, Christopher: Florence and Tuscany, (turistický průvodce). 2005