Kontrarevoluce je regresivní společenský proces,[1] který vystupuje proti revoluci. Projevuje se snahou o nastolení předrevolučního stavu věcí.[2] Jde o reakci svržených, resp. svrhovaných mocenských elit, směřujících k restauraci původního mocenského stavu nebo k udržení stávajícího stavu.[3]

Příklady editovat

Označení kontrarevoluce a kontrarevolucionáři se používalo již za Velké francouzské revoluce pro její odpůrce, zejména royalisty (oni sami se tak ovšem nenazývali).

Jako kontrarevolucionáři byly také klasifikování bělogvardějci po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917.

V praxi komunistických režimů byly kontrarevolucemi označovány také pokusy o demokratizaci či obnovu demokratického politického režimu projevující se výbuchy násilí (např. Maďarské povstání v roce 1956 nebo Plzeňské povstání[zdroj?]), anebo pokojného rázu projevující se pozvolnými politickými kroky (např. pražské jaro 1968 – v dokumentu Poučení z krizového vývoje).[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kontrarevoluce [online]. Cojeco.cz [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. 
  2. Kontrarevoluce [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. 
  3. a b ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. S. 206. 

Související články editovat