Konstantin Bodin
Konstantin Bodin (srbsky Константин Бодин) byl v letech asi 1082 až 1101 vládcem srbského státního útvaru Duklja (nazývaného také Zeta). Za jeho vlády Duklja dosáhla vrcholného rozvoje, po ní se centrum srbské státnosti přesunulo do Rašky.
| Konstantin Bodin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. století |
| Úmrtí | 1108 |
| Povolání | panovník |
| Choť | Jaquinta |
| Děti | Đorđe Vojisavljević Mihailo II of Duklja |
| Rodiče | Michal Vojislav |
| Rod | Vojislavljevićové |
| Příbuzní | Vladimir Vojisavljević, Dobroslav II a Petrislav z Rašky (sourozenci) |
| Funkce | král |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstantin Bodin byl synem Michala I., prvního dukljanského krále. Roku 1072 jím byl vyslán v čele vojska na pomoc slovanskému protibyzantskému povstání v okolí makedonské Skopje. Po počátečních úspěších byl povstalci dokonce jmenován jejich carem pod jménem Petr III., nakonec však bylo povstání Byzancí potlačeno. Konstantin byl zajat a skončil ve vyhnanství v Antiochii, odkud se vrátil s pomocí benátských námořníků najatých Michalem.[1]
Za své vlády využíval toho, že Byzantská říše bojovala s Normany, Pečeněhy a Seldžuky. K Duklje připojil doposud byzantské oblasti Bosnu a Rašku, v níž ustanovil správci Vukana a Marka. V protibyzantských výpadech pokračoval i v 90. letech a dočasně se opět dostal do zajetí.[2]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin Bodin na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 34. Dále jen Dějiny Srbska.
- ↑ Dějiny Srbska, s. 34–35.
