Komunistická strana Řecka

Komunistická strana Řecka (Κομμουνιστικό Κόμμα Ελλάδας, Kommunistikó Kómma Elládas, zkratka KKE) je řecká parlamentní politická strana. Hlásí se k marxisticko-leninské ideologii, usiluje o vystoupení země z Evropské unie a NATO. V červnu 2014 strana opustila celoevropské seskupení Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice, kterému vytýká ústup od původních komunistických principů.

Κομμουνιστικό Κόμμα Ελλάδας
Komunistická strana Řecka
Logo
ZkratkaKKE
Datum založení17. listopadu 1918
PředsedaDimitris Koutsoumpas
ZakladatelAvraam Benaroja
SídloLeoforos Irakleiou 145, Athény
Ideologiekomunismus[1]
marxismus-leninismus[1]
euroskepticismus[2][3][4]
Politická pozicelevice[5][6], krajní levice[7][8][9][10][11]
Mezinárodní org.Mezinárodní komunistický seminář, Mezinárodní zasedání komunistických a dělnických stran
Evropská stranaIniciativa komunistických a dělnických stran
Politická skupina EPNezařazení[4]
BarvyČervená
Oficiální webhttp://www.kke.gr/
Zisk mandátů ve volbách
Parlament
15/300
Evropský parlament
2/21
Regiony
48/703
Starostové
1/332
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Agitace KKE před volbami 2009

Historie editovat

Stranu založil roku 1918 v Soluni učitel bulharsko-židovského původu Avraam Benaroja pod názvem Socialistická dělnická strana Řecka. V roce 1920 strana vstoupila do Kominterny a roku 1924 přijala současný název. V meziválečném období byla na okraji politického dění, jednak proto, že neuznávala řecký zábor Makedonie a Thrákie, jednak pro četné vnitřní konflikty.[12] V roce 1936 diktátor Ioannis Metaxas stranu zakázal. Za druhé světové války sehráli komunisté a jimi vedená Řecká lidová osvobozenecká armáda (ELAS) významnou roli v protiněmeckém odboji a v říjnu 1944 zasedli zástupci KKE ve vládě osvobozeného Řecka. V prosinci téhož roku však nastala Řecká krize, komunisté bojkotovali volby v březnu 1946 a následovala britská intervence, která přerostla v občanskou válku. V roce 1949 ustala podpora komunistických jednotek ze strany Jugoslávie,[13] mnozí členové strany byli popraveni (Nikos Belojannis) nebo odešli do exilu, převážně do Československa.

KKE byla v Řecku zakázána, řada jejich příslušníků však kandidovala v rámci koalice Spojená demokratická levice (EDA). Za vojenské vlády působila strana v ilegalitě, podporu mezi studenty získávala díky mládežnické organizaci Komunistická mládež Řecka, založené roku 1968. Ve stejném roku se od strany v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odštěpilo eurokomunistické křídlo.[14] Po obnovení demokracie v roce 1974 se KKE stala jednou z nejdůležitějších stran v zemi. V roce 1988 vytvořili komunisté se stranou Řecká levice volební koalici Synaspismos (Spojenectví), která ve volbách v červnu 1989 získala přes třináct procent a komunisté se poprvé v dějinách stali vládní stranou, když vstoupili do velké koalice s Novou demokracií. Koalice se rozpadla v roce 1990.

Politika editovat

Komunistická strana Řecka je výrazně konzervativní, jako jedna z mála evropských komunistických stran se nedistancovala od stalinismu.[15] SYRIZU označuje za maloburžoazní reformistickou stranu, pro zásadní programové rozpory s ní odmítla vstoupit do vlády po volbách v lednu 2015.[16] Dva poslanci KKE v Evropském parlamentu vystupují jako nezařazení poté, co je ve frakci GUE-NGL nahradili zástupci SYRIZY.

V únoru 2015 navrhli komunisté v řeckém parlamentu hlasování o prodloužení úvěrového programu, které by mohlo vést k vystoupení země z eurozóny.[17]

Média editovat

Tiskovým orgánem strany je deník Rizostpastis (Radikál), založený roku 1916.

Volební výsledky (od roku 1974) editovat

  • 1974: 9,5 %
  • 1977: 9,4 %
  • 1981: 10,9 %
  • 1985: 9,9 %
  • 1989 (červen): 13,1 %
  • 1989 (listopad): 11 %
  • 1990: 10,3 %
  • 1993: 4,5 %
  • 1996: 5,6 %
  • 2000: 5,5 %
  • 2004: 5,9 %
  • 2007: 8,2 %
  • 2009: 7,5 %
  • 2012 (květen): 8,5 %
  • 2012 (červen): 4,5 %
  • 2015 (leden): 5,5 %
  • 2015 (září): 5,6 %

Reference editovat

  1. a b NORDSIECK, Wolfram. Greece [online]. 2019. Dostupné online. 
  2. SVARRER, Luna. From sweet to sour: Euroscepticism in Greece [online]. AthensLive, 4 December 2016 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  3. Vasilopoulou, S. (2018). The party politics of Euroscepticism in times of crisis: The case of Greece. Politics, 38(3), 311–326. https://doi.org/10.1177/0263395718770599
  4. a b Statement of the Central Committee of the KKE on the stance of the KKE in the EU parliament [online]. Dostupné online. 
  5. ΒΕΡΝΑΡΔΆΚΗΣ, Χριστόφορος. Πολιτικά κόμματα, εκλογές και κομματικό σύστημα. Αθήνα: Σαββάλας, 2011. ISBN 978-960-445-737-3. S. 179. 
  6. DUNPHY, Richard. Contesting capitalism? Left parties and European integration. [s.l.]: Manchester University Press, 2004. Dostupné online. S. 103. 
  7. Nicolò Conti. Party Attitudes Towards the EU in the Member States: Parties for Europe, Parties Against Europe. [s.l.]: Routledge, 4 December 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-317-93656-5. S. 155. 
  8. Bart van der Steen. The City Is Ours: Squatting and Autonomous Movements in Europe from the 1970s to the Present. [s.l.]: PM Press, 1 September 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-60486-683-4. S. 75. 
  9. David Sanders; PEDRO MAGALHAES; GABOR TOKA. Citizens and the European Polity: Mass Attitudes Towards the European and National Polities. [s.l.]: OUP Oxford, 26 July 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-19-960233-9. S. 86. 
  10. http://library.fes.de/pdf-files/id/ipa/05818.pdf
  11. [Focus] Far-left set for big gains in European Parliament elections [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  12. https://www.marxists.org/history/etol/revhist/backiss/vol3/no3/kke.htm
  13. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_titoj_rozkol.php
  14. http://www.photius.com/countries/greece/government/greece_government_background_of_the_kk~197.html
  15. http://greece.greekreporter.com/2013/04/15/the-slow-death-of-greeces-kke-communists/
  16. http://a2larm.cz/2015/01/dvakrat-do-stejneho-recka/
  17. http://www.financninoviny.cz/zpravy/o-zahranicni-pomoci-se-v-reckem-parlamentu-hlasovat-nebude/1187858

Externí odkazy editovat