Kofi Annan

ghanský diplomat

Kofi Atta Annan (8. dubna 1938 Kumasi18. srpna 2018 Bern) byl ghanský diplomat. V letech 1997–2006 byl sedmým generálním tajemníkem OSN. V roce 2001 spolu s OSN obdržel Nobelovu cenu míru.

Kofi Annan
7. generální tajemník OSN
Ve funkci:
1. ledna 1997 – 31. prosince 2006
JmenujícíValné shromáždění OSN
PředchůdceButrus Butrus-Ghálí
NástupcePan Ki-mun

Narození8. dubna 1938
Kumasi
Úmrtí18. srpna 2018 (ve věku 80 let)
Bern
Příčina úmrtínemoc
ChoťTiti Alakijaová (1965–1983)
Nane Annanová (1984–2018)
RodičeHenry Reginald Annan a Rose Eshunová
DětiKojo Annan
Nina Cronstedtová de Groot
Ama Annanová
PříbuzníKobiha Annan a Efua Attaová (sourozenci)
Alma materMfantsipim School (1954–1957)
Kwame Nkrumah University of Science and Technology (1958–1961)
Absolventský institut mezinárodních a rozvojových studií (1961–1962)
MIT Sloan School of Management (1971–1972)
Ženevská univerzita
Massachusettský technologický institut
Macalester College (USA)
Sloan Fellows Program
Profesediplomat, ekonom a politik
Náboženstvíprotestantismus
Oceněníčestný doktorát z Howard University (1999)
čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1999)
Cena kory (2000)
Fulbrightova cena (2001)
Nobelova cena za mír (2001)
… více na Wikidatech
PodpisKofi Annan, podpis
CommonsKofi Annan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a studia editovat

Narodil se v Kumasi v roce 1938 v britské kolonii Zlaté pobřeží (dnes Ghana) do ašantské aristokratické rodiny, oba dědové i strýc byli náčelníky.[1][2]

V letech 1954 až 1957 navštěvoval elitní internátní metodistickou školu Mfantsipim.[3] Od roku 1958 studoval ekonomii na univerzitě v Kumasi (dnes Kwame Nkrumah University of Science and Technology). Během studia získal stipendium od Fordovy nadace, které mu umožnilo studia dokončit na americké Macalester College v Saint Paul. Poté v letech 1961 až 1962 absolvoval doktorské studium na ženevském Graduate Institute of International and Development Studies.[4]

V letech 1971 až 1972 studoval management na MIT Sloan School of Management (součást MIT), kde získal titul MBA.

Organizace spojených národů editovat

Do roku 1996 editovat

V roce 1962 začal pracovat ve Světové zdravotnické organizaci. Poté působil v různých agenturách OSN i v samotném OSN na různých pozicích kromě let 1974 až 1976, kdy vedl Ghanskou agenturu cestovního ruchu.[2] V letech 1994 až 1995 byl již zástupcem generálního tajemníka. V tomto období byl často kritizován za neschopnost OSN zabránit Rwandské genocidě, když vedl tamní mírovou misi OSN.[5]

V letech 1995 až 1996 byl zvláštním zástupcem generálního tajemníka pro Jugoslávii, v tomto období byl kritizován za neschopnost OSN zabránit Srebrenickému masakru.[6] Od roku 1996 byl opět zástupcem generálního tajemníka.[2]

Generální tajemník editovat

Do funkce generálního tajemníka byl navržen Radou bezpečnosti 13. prosince 1996, o čtyři dny později byl Valným shromážděním do funkce potvrzen. Jeho první funkční období začalo 1. ledna 1997. Druhé funkční období začalo 1. ledna 2002 a skončilo na konci roku 2006.

V roce 1999 obdržel pamětní stříbrnou medaili Jana Masaryka.[7] V roce 2001 obdrželi OSN a Kofi Annan Nobelovu cenu míru za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět“. V roce 2003 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V roce 2004 Annan kritizoval americkou invazi do Iráku, kterou označil za nelegální a v rozporu s Chartou OSN.[8]

V letech 2004/05 byl ostře kritizován za nedostatečný dohled a pomalou reakci na skandál rozsáhlé korupce u OSN v jejím programu „Ropa za potraviny“, započatého za jeho předchůdce Butruse Butruse-Ghálího.[5] Do korupce byl údajně zapojen i Annanův syn Kojo Annan. V dubnu 2004 pověřil Paula Volckera předsednictvím komise „Independent Inquiry into the United Nations Oil-for-Food Programme“, která tuto korupci začala vyšetřovat. Komise vydala několik zpráv, nejnovější 27. října 2005.[9]

V roce 2006 při válce mezi Libanonem a Izraelem se velkou měrou podílel na jednání o příměří. Izraelské vojáky na území Libanonu nahradily jednotky mírové mise OSN – UNIFIL. Kofi Annan se přátelil s Madeleine Albrightovou.

Další působení v OSN editovat

V lednu 2008 se zapojil do vyjednávání mezi keňskou vládou a opozicí během povolební krize a vlny násilí, jemuž padlo za oběť asi 700 lidí a více než 250 tisíc uprchlo nebo bylo vyhnáno z domovů.[10]

Začátkem roku 2012 byl Annan jmenován mimořádným vyslancem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii, pro kterou se měl pokusit vyjednat řešení vzniklého velkého vnitropolitického a také náboženského konfliktu s dopady na celou oblast Blízkého východu. V Sýrii působila jednotka o síle asi 300 vojáků jako pozorovatelé, ale účinná realizace ostatních elementů tzv. Annanova plánu se neuskutečnila. Svou misi v Sýrii neúspěšně ukončil 31. srpna téhož roku, když jako příčinu neúspěchu označil neústupnost Asadovy vlády i opozice, a také existenci patu v Radě bezpečnosti.[11]

Osobní život editovat

V roce 1965 se oženil s Nigerijkou Titi Alakij a narodila se jim dcera Ama a syn Kojo. Po rozvodu se v roce 1984 oženil se švédskou právničkou Nane Lagergren,[2] vzdálenou příbuznou Raoula Wallenberga.

Zemřel po krátké nemoci 18. srpna 2018 ve švýcarském Bernu.[5]

Vyznamenání editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ghana Mourns Annan, Grandson of Tribal Chiefs to UN Chief. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-08-18]. (anglicky) 
  2. a b c d LIBRARY, CNN. Kofi Annan Fast Facts. CNN. Dostupné online [cit. 2018-08-18]. 
  3. Kofi Annan - Center of the Storm. Life Map. A Chief's Son | PBS. www.thirteen.org [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-11. 
  4. Kofi Annan - Center of the Storm. Life Map. University Days | PBS. www.thirteen.org [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18. 
  5. a b c Kofi Annan, former UN chief, dies at 80. BBC [online]. 2018-08-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Former UN chief Kofi Annan dies. Aljazeera.com [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VACHULOVÁ, Klára. Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od července 1998 do prosince 1999. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2000. S. 59. 
  8. "Šéf OSN: invaze do Iráku byla nelegální Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine.". Novinky. 16. září 2004.
  9. Report on the Manipulation of the Oil-for-Food Programme (27 October 2005). www.iic-offp.org [online]. [cit. 2005-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 
  10. Kofi Annan se pokouší řešit povolební krizi v Keni [online]. Česká televize, 2008-1-23 [cit. 2010-05-28]. Dostupné online. 
  11. The United Nations in the Heart of Europe | News & Media | Transcript of the Press Conference by JSE Kofi Annan. www.unog.ch [online]. 2012-09-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  13. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  14. Vyhláška prezidenta Kazašské republiky ze dne 16. října 2002 č. 963 „O udělení Řádu Dostyk“ I. stupeň K. Annan “
  15. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  16. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1767 Dostupné online
  17. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  18. www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / "Arbeiten für eine bessere Welt" - Tischrede von Bundespräsident Horst Köhler anlässlich des Abendessens zu Ehren des ehemaligen Generalsekretärs der Vereinten Nationen, Herrn Kofi Annan. web.archive.org [online]. 2010-07-05 [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  19. Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2010-01-30, čís. 26, s. 8924. Dostupné online. 
  20. Remarks by H.E Mr. Kofi Annan on being decorated with the title of Grand Officer of the National Order of the Legion of Honour [online]. 2013-05-02 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat