Kožlany
Kožlany jsou město severovýchodně od Kralovic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Pod Kožlany spadají čtyři vesnice: Hedčany, Dřevec, Buček a Hodyně. Ve městě včetně jeho částí žije přibližně 1 500[1] obyvatel, z toho asi 1 200 obyvatel bydlí přímo v Kožlanech.
| Kožlany | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kralovice |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′38″ s. š., 13°32′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 543 (2023)[1] |
| Rozloha | 29,10 km²[2] |
| Nadmořská výška | 442 m n. m. |
| PSČ | 331 44 |
| Počet domů | 560 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Pražská 135 331 44 Kožlany info@kozlany.cz |
| Starosta | Václav Kratochvíl |
| Oficiální web: www | |
  Kožlany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559067 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název města je odvozen ze jména Kozel ve významu ves lidí Kozlových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Coslan (1238), Cozlan (1251, 1278–1296), Cozlanum (1313), Kozlan (1332, 1352 až okolo roku 1405), kozlan (1419, „v mčku Kozlanech“ (1574), Kozlan (1588), Kozlany (1588) a Kožlany (1603, 1654).[4] Na začátku roku 1924 bylo město přejmenováno z Kozlany na Kožlany.
Historie editovat
Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Kolem roku 1230 Kožlany od královské komory koupil plaský cisterciácký klášter. Václav I. již v roce 1238 získal ves zpět výměnou za ves Žihli. Karel IV. povýšil Kožlany na městečko s právem trhu majestátem dne 12. srpna 1351. Současně s tím je přičlenil ke královskému hradu Křivoklátu. Jošt z Gusidle dostává později Kožlany darem od krále Jiřího z Poděbrad. Za císaře Rudolfa II. patří město ke královském hradu Zbirohu. V průběhu třicetileté války, a taktéž při požárech v letech 1768, 1773 a 1789, Kožlany velice utrpěly.
Dne 28. května 1884 se v obci narodil budoucí prezident Československé republiky Edvard Beneš.
Přírodní poměry editovat
Kožlany sousedí na západě s městem Kralovice, na severozápadě s Hradeckem, na severovýchodě s Břežany, na východě s Hedčany, na jihovýchodě s Černíkovicemi a na jihu s Dřevcem. Na sever od města začíná přírodní park Jesenicko. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach. Na severovýchodním okraji města je fotbalové hřiště a Vožehův rybník, lidově Vožehák, s rekreačním střediskem.
Obecní správa editovat
Části města editovat
Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Černíkovice.
Znak editovat
Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.
Doprava editovat
Městem vede silnice II/229 a kolem západního cípu železniční trať Rakovník–Mladotice, na které se nachází zastávka Kožlany.
Pamětihodnosti editovat
- původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století
- socha svatého Josefa a socha Madony u předsíně kostela
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela
- radnice čp. 135
- bývalý hostinec u pivovaru čp. 278 slouží jako městská knihovna
- dům s bývalou hrnčířskou dílnou čp. 299
- dům čp. 101 (rodný dům Edvarda Beneše)
- areál židovského hřbitova
- stará škola (městské muzeum a infocentrum)
Osobnosti editovat
Rodáci editovat
- Václav Kopta (1845–1916), houslový virtuos, hudební pedagog ve Filadelfii v USA
- Josef Čapek (1856–1925), předseda pařížského Sokola
- Josef Klír (1860–1916), malíř
- Václav Beneš (1865–1919), pedagog, publicista a politik
- Ferdinand Seidl (1875–1915), novinář a politik
- Vojtěch Beneš (1878–1951), politik a spisovatel
- Edvard Beneš (1884–1948), československý prezident[5]
- Miloš Vacík (1922–1999), básník
Obyvatelé editovat
- Josef Holý (1853–1931), varhaník, hudební skladatel[6]
- Bohumil Konečný (1918–1990), akademický malíř a ilustrátor
- Václav Levý (1820–1870), sochař, zakladatel „moderního“ českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kožlany, s. 354.
- ↑ ROD BENEŠŮ :: Městské muzeum Kožlany. www.muzeumkozlany.cz [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Josef Holý. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
Literatura editovat
- BUKAČOVÁ, Irena; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I. 2. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. 206 s. ISBN 80-86125-23-8.
- ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kožlany na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Kožlany ve Wikislovníku- Kožlany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Židovská cesta na Plzeňsku: Kožlany
