Košťálov (okres Semily)

Košťálov
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Lomnice nad Popelkou
Obec s rozšířenou působností	Semily; (správní obvod)
Okres	Semily
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°34′18″ s. š., 15°24′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 641 (2023)
Rozloha	20,01 km²
Nadmořská výška	359 m n. m.
PSČ	512 02, 512 51, 514 01
Počet domů	520 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Košťálov 201; 512 02 Košťálov ; obec@kostalov.cz
Starosta	Milan Havlík
	Oficiální web: www.kostalov.cz
	Košťálov
Další údaje
Kód obce	577235
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Košťálov se nachází v okrese Semily, kraj Liberecký. Je největší obcí v mikroregionu Pojizeří. Žije zde přibližně 1 600^[1] obyvatel (1061 v r. 1869, vlastní ves Košťálov bez později připojených obcí 785; 2427, resp. 1280 v r. 1950; 1985, resp. 1494 v r. 1970).^[4]

Historie editovat

První zmínka o místě je z roku 1361^[4] (podle jiných zdrojů 1374^[5]); v této době si Valdštejnové postavili hrad Košťál. Jméno hradu přešlo na obec později a podle obce je naopak nově jmenován hrad.
Ze 14. století je také původně gotický kostel sv. Jakuba^[5] (plebánie zmíněna k r. 1350^[6]).
Při sčítání v roce 1890 měla ves Košťálov (bez později připojených obcí) 826 obyvatel (z toho 810 Čechů, 16 Němců), 128 domů, dvoutřídní školu, pískovcové lomy, cihelnu, 2 mlýny a provozovalo se zde tkalcovství.^[6]
19. května 1895 byl v obci založen hasičský sbor (první stříkačka byla za 800 zlatých zakoupena již o dva roky dřív zároveň se vznikem zakládajícího správního výboru hasičského sboru).
Počátkem 20. století došlo k rozvoji obce v souvislosti se zakládáním textilních továren.
V roce 1923 byla v obci zahájena těžba melafyru. Téhož roku byl založen oddíl žen hasičského sboru o počtu 14 členek.
V roce 1936 byl založen samostatný hasičský sbor Valdice-Kamínka.
V roce 1942 bylo v obci postaveno koupaliště (kvůli válce a souvisejícím hospodářským problémům bylo deklarováno jako nádrž pro plavení koní).
Mezi roky 1957–1964 probíhala stavba nové hasičské zbrojnice.
Od roku 1999 je jako největší obec členem mikroregionu Pojizeří.
V roce 2000 obdržel Košťálov ocenění Vesnice roku Libereckého kraje. Od téhož roku je členem svazku měst a obcí Krkonoše.
Od 25. března 2005 používá obec znak a vlajku.

Vývoj po roce 2005 editovat

Obec žije bohatým kulturním životem, a to především díky místním spolkům. Častým cílem návštěvníků je koupaliště s autokempem,^[7] které je považováno za jedno z nejhezčích v regionu. Některé části obce jsou též hojně využívány k rekreaci. Bylo rekonstruováno hřiště a postaveny nové tribuny, vybudováno centrum volného času, rekonstruována budova obecního úřadu, sokolovny a školy, vznikl plán na výstavbu obecní kanalizace, která se má stát největším projektem v následujících letech (uvedeno 2020).

Pektolit z Želechovského údolí

Rychlý rozvoj obce je možný i díky skládce komunálního odpadu, ze které jdou značné příjmy do obecní pokladny. Melafyrový lom a skládka se nacházejí ve spodní části obce v Želechovském údolí. Lom přitahuje zájem sběratelů nerostů žilných výplní a drúz v melafyru (pektolit).^[8]

Kulturní a přírodní památky editovat

Hrad Košťálov – zbytky zříceniny původního hradu Košťál ze 14. století (pustý již roku 1514).
Kostel sv. Jakuba Většího – původně gotický kostel ze 14. století byl roku 1717 barokně přestavěn; má plochostropou loď, na kazatelně obrazy evangelistů z konce 17. století, věž z roku 1722 a dva zvony, z nichž starší z roku 1378 se řadí mezi nejstarší v ČR.
Kalvárie před kostelem z 1. pol. 19. stol.^[5]
Kovářův mlýn – chráněné území v malém lomu na levém břehu říčky Olešky o rozloze pouhých 0,3 ha, regionálně významné paleontologické naleziště.
Kovářův mlýn – ze mlýna s mansardovou střechou (postavený roku 1815, zbořený 1980) zůstal jen portál, dílo Jana Culíka, umístěný v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech.
Janatův mlýn č.p. 63
Lípa velkolistá zvaná Grafkova u domu č. p. 17 s obvodem kmene 620 cm. Dalších devět lip, rostoucích na návsi, je starších 100 let.
Dvě borovice lesní (jedna u č. p. 126, druhá u polní cesty) byly vyhlášeny chráněnými přírodními útvary.

Části obce editovat

Košťálov
Čikvásky
Kundratice
Valdice

Spolky působící v obci editovat

FK Košťálov (web Archivováno 25. 10. 2020 na Wayback Machine.)
SDH Košťálov (web)
SDH Kundratice (web)
MO ČRS Košťálov (web)
TJ Sokol Košťálov (web)
TJ Sokol Kundratice (web)
Myslivecké sdružení Skalice (web)
Český zahrádkářský svaz – místní organizace Košťálov (web)
Výtvarná skupina Košťál (web Archivováno 31. 1. 2011 na Wayback Machine.)
Dechová hudba Táboranka (web)

Osobnosti spjaté s obcí editovat

Věra Řepková (1910–1990) – klavírní virtuozka
Jindřich Kolowrat-Krakowský (1897–1996) – politik
Vlastislav Housa (1932–2004) – výtvarník (medailér)
Ing. arch. František Skřípek (* 1923) – akademický architekt, kulisový výtvarník (ČT Praha)
Jaroslav Klápště (1923–1999) – malíř a grafik
František Vancl (1911–1974) – pilot RAF

Reference editovat

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ^a ^b NOVÁKOVÁ, Božena (ed.) a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 439.
↑ ^a ^b ^c POCHE, Emanuel (ed.) a kol. Umělecké památky Čech 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 604 s. S. 119.
↑ ^a ^b Ottův slovník naučný, XIV. díl. Praha: Paseka/Argo, 1899, reprint 1998. 1068 s. ISBN 80-7185-200-7. S. 969.
↑ Archivovaná kopie. www.kostalov.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-30.
↑ Pektolit z Košťálova. Ryzí měď, kuprit a analcim ze Studence | Sběratel nerostů. sberatelnerostu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[:0-4] NOVÁKOVÁ, Božena (ed.) a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 439.

[:1-5] POCHE, Emanuel (ed.) a kol. Umělecké památky Čech 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 604 s. S. 119.

[:2-6] Ottův slovník naučný, XIV. díl. Praha: Paseka/Argo, 1899, reprint 1998. 1068 s. ISBN 80-7185-200-7. S. 969.

[7] Archivovaná kopie. www.kostalov.cz [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-30.

[8] Pektolit z Košťálova. Ryzí měď, kuprit a analcim ze Studence | Sběratel nerostů. sberatelnerostu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.

[1]

[4]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]