Knížecí Pláně
Knížecí Pláně (německy Fürstenhut) jsou bývalá obec na Šumavě.[2] Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. Je součástí obce Borová Lada. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]
Knížecí Pláně | |
---|---|
Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních | |
Lokalita | |
Charakter | samota |
Obec | Borová Lada |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°57′23″ s. š., 13°37′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 0 (2011)[1] |
Katastrální území | Knížecí Pláně (11,96 km²) |
PSČ | 385 01 |
Počet domů | 0 (2011)[1] |
Knížecí Pláně | |
Další údaje | |
Kód části obce | 107964 |
Kód k. ú. | 707961 |
Zaniklé obce.cz | 639 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie editovat
Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích způsobila, že v roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas k tomu, aby si 48 dřevařských rodin postavilo své domky v místě, jenž se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka.[4] Nová vesnice (osada) byla postavena mezi léty 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) dostal český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně.[4][p 1]
Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840.[4] Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků.[4] Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn,[5] pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže.[4] V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele.[4] Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864.[4] Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních zřízena i samostatná fara.[4] V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob.[4][p 2] V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal.[4] Žili zde převážně Němci.
Po správní stránce spadala obec Knížecí Pláně v roce 1850 pod správu obce Kunžvart (nyní – 2019 – Strážný).[4] Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad.[4] Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913.[4] V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti).[4] Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti).[4] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa.[4] Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob.[4] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel.[6] Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět.[7] Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně.[4][p 3] Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956.[4] Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov.[8][9] Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce.[4] Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka, stávala kdysi hájovna.[4]
Současnost editovat
V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.
Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.[10]
Okolí a zajímavosti editovat
- Křižovatka turistických značených tras do Bučiny, Borových Lad, Horní Vltavice a Strážného
- Výhled na Luzný, do vnitřní Šumavy a za jasného počasí i na Alpy (Dachstein)
- Nádrže na plavení dřeva: nádrž U Tokaniště, Polecká nádrž, Žďárecké jezírko
- Rašeliniště: Buková slať, Knížecí slať, Žďárecká slať
- Přes Knížecí Pláně přechází hlavní evropské rozvodí. Červený potok jižně od osady teče do Černého moře, zatímco Malá Vltava na severu teče do Severního moře.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Tajemství šumavských Knížecích Plání. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 196.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Informační popis podrobné historie Knížecích Plání vyvěšený na vnější stěně budovy hostince a penzionu Knížecí Pláně – Hájenka.
- ↑ Reifenmühle, Tremlmühle [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30.
- ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
- ↑ Knížecí Pláně | Borová Lada a okolí. www.borova-lada.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ Archeologický atlas ČR: Knížecí Pláně: Zaniklá dřevorubecká vesnice Fürstenhut (19. a 20. století) [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Encyklopedické heslo Huť (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Pláně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Knížecí Pláně na Wikimedia Commons
- Knížecí Pláně na webu Zaniklé obce