Kleť
Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1087[2][3] m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.
| Kleť | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 1087 m n. m. |
| Prominence | 432 m ↓ Nová Hospoda u Březovíku |
| Izolace | 14 km → Chlum[1] |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #207 Ultratisícovky #61 Nejprominentnější hory CZ #18 Hory Šumavského podhůří #2 |
| Poznámka | rozhledna |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Blanský les / Kleťská hornatina |
| Souřadnice | 48°51′54″ s. š., 14°17′2″ v. d. |
  Kleť | |
| Hornina | granulit |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách – Josefova věž, a roubená horská chata s restaurací chráněná jako kulturní památka – Tereziina chata.
Název editovat
Hora Kleť nese jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování hor v Čechách. První písemná zmínka o jejím jménu pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín – dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)[4].
Vegetace editovat
Přírodní rezervace editovat
Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti. Na jihozápadním svahu hory se rozkládá jedna z nejvýznamnějších mravenčích superkolonií v Evropě.[5]
Stavby na vrcholu editovat
Rozhledna Josefova věž editovat
Na vrcholu hory byla v letech 1822–1825 vystavěna knížetem a vévodou krumlovským Josefem II. ze Schwarzenbergu, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách. Kníže tímto krokem cílil na rozvoj místní turistiky, neboť byl sám vášnivým milovníkem cestování a turismu. Rozhledna, která byla pojmenována na počest svého stavitele – Josefova věž, nabízí za příznivého počasí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů.[6]
Tereziina chata editovat
U Josefovy věže stojí roubená horská restaurace Tereziina chata s ubytovacím zařízením, vybudovaná v roce 1925. Tereziina chata, pojmenována podle své patronky – manželky jihočeského mecenáše Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu, bývá hlavním cílem místní turistiky.
V blízkosti chaty a rozhledy se nacházejí i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu nelze přehlédnout televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.[7]
Hvězdárna editovat
Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957–1958.
Cesty na vrchol a dolů editovat
Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.
Pěší výstupy editovat
Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran; kromě západního směru jsou napojeny na železniční trať, která Kleť obtáčí:
- od jihu vedou stezky z Českého Krumlova přes přejezd u železniční stanice (modře značená a zeleně značená),
- od západu červeně značená stezka z Chvalšin a modře značená stezka z Rohů,
- od severu žlutě značená stezka z Křemže (vlak) a zeleně značená stezka z Holubova (vlak),
- od východu žlutě značená stezka z Plešovic (vlak) a červeně značená stezka ze Zlaté Koruny (vlak).
Na kole editovat
Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166[8]. Tato odbočka je jedinou asfaltovou přístupovou trasou na vrchol. Od jihu z Českého Krumlova lze vyjet na vrchol zhruba po následující v tabulce uvedené trase s téměř 5% průměrným stoupáním. Závěrečný úsek výše uvedená odbočka z cyklotrasy 1166: Plánský – Kleť je nejnáročnější partií cyklovýjezdu s nejvyšším stoupáním 6 %.
| Bod trasy | Kilometr | Nadm. výška (m) | Průměrný sklon |
|---|---|---|---|
| Č. Krumlov (zámek) | 0.00 | 490 | x % |
| Třída Míru | 0.50 | 530 | 8.51 % |
| Nový Dvůr | 2.70 | 650 | 5.38 % |
| U Granátníku | 4.60 | 710 | 3.16 % |
| U Modrého obrazu | 6.20 | 800 | 5.63 % |
| Plánský | 9.00 | 900 | 3.57 % |
| U Vodárny | 10.50 | 1015 | 7.67 % |
| Kleť | 12.00 | 1084 | 4.60 % |
Lanovka editovat
Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.
Koloběžkou z Kleti dolů editovat
Na vrcholu Kleti je půjčovna koloběžek.[9]
Místní tradice editovat
V okolí Českého Krumlova se pěší výstupy na Kleť těší velké oblibě. Počet výstupů se oficiálně eviduje od roku 2000.[10] Jedním z iniciátorů této aktivity byl krumlovský ultramaratónec Zdeněk Přívratský, jehož nápadem bylo zavedení tzv. Knihy výstupů, do níž se výstupy zaznamenávají a která byla po rekonstrukci Tereziiny chaty umístěna v místní restauraci.[11] V roce 2007 Přívratský s kamarády a příznivci výstupů založil Svobodnou společnost Kokosi na Kleti[12] a v témže roce byl zaregistrován Klub přátel hory Kleť[13] – obě sdružení dlouhodobě evidují výstupy na Kleť během kalendářního roku.[14] V Tereziině chatě lze své aktivity zaznamenávat v tzv. Knize výstupů. Na konci roku je pak vyhlášen Král a Královna s nejvyšším počtem výstupů za celý rok. Do počtu výstupů za rok se započítávají také výstupy dosažené v průběhu akcí Himálajský tygr a Himálajský medvěd. Himálajský tygr se koná vždy 1. května a úkolem je během devíti hodin, co nejvíc krát vystoupit z parkoviště pod lanovkou na vrchol Kleti (převýšení 419 m). Historie akce sahá do osmdesátých let 20. století. Martin Tomka, další ze zakladatelů Kokosů na Kleti a Klubu přátel hory Kleť, ji obnovil v roce 2002.[15] O dva roky později zavedl Martin Tomka i zimní obdobu nazvanou Himálajský medvěd, při které mají účastníci časový limit šest hodin.[16]
Od roku 2004[14] do roku 2017 byl nepřetržitým Králem na Kleti Roman Hommer, který měl na konci roku 2017 na svém kontě celkem 5111 evidovaných výstupů.[10] V roce 2004, kdy se započítávalo více výstupů v kterýkoliv den v roce, si Hommer připsal 420 výstupů za rok.[14] V dalších letech již to nebylo možné a Hommerův rekord podle stávajících pravidel byl 392 výstupů. V roce 2018 vytvořil nový rekord Václav Bauer z Chlumu u Křemže, který dosáhl 395 výstupů za rok, z toho čtrnáctkrát vyběhl na Kleť při jarním Himálajském tygru a desetkrát při zimním Himálajském medvědu (obojí znamenalo překonání dosavadních rekordů o jeden výběh navíc).[10]
Vedlejší vrcholy editovat
Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1043 m, souřadnice 48°51′39″ s. š., 14°17′18″ v. d.).[2] Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou nedaleko rozcestí Pod hvězdárnou, kde se spojují červená a žlutá značka.
Asi 250 m jihovýchodně od vrcholu Malá Kleť (a asi 700 m od jihovýchodně od Kleti) se nachází ještě další nevýrazný vedlejší vrchol nazvaný autory projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jako Malá Kleť JV (1028 m, souřadnice 48°51′38″ s. š., 14°17′25″ v. d.).[17]
Fotogalerie editovat
-
Nejsnáze se lze na Kleť dostat lanovkou -
Josefova věž na vrcholku Kleti -
Pohled z rozhledny na Kleti -
Pohled z rozhledny na Kleti, v dáli je vidět pára z chladicích věží JE Temelín -
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Prominence a izolace ultratisícovek šumavské soustavy [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Kleť (HLV 210; 1087 m) [online]. Tisícovky s.r.o. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online.
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.
- ↑ KERLES, Marek. Týden. 6.3.2017, čís. 11/2017, s. 34–36.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.
- ↑ http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512
- ↑ Koloběžkou z Kleti dolů
- ↑ a b c ŠPERŇÁK, Roman. Každý den v roce šel na Kleť. V nemoci i vánici. iDNES.cz [online]. 12.1.2019. Dostupné online.
- ↑ KERLES, Marek; PODHORA, Marek. Kleť jako droga. Někteří Jihočeši vyšlapou horu i dvakrát denně. Časopis Barbar [online]. 13.8.2018. Dostupné online.
- ↑ NEZVALOVÁ, Miroslava. Bývalý učitel tělocviku zvládal ultramaratony na Sahaře i díky slanině. iDnes.cz [online]. 15.6.2013. Dostupné online.
- ↑ Klub přátel hory Kleť byl registrován. Kleťák [online]. Roč. 2007, čís. červen.
- ↑ a b c MAJER, Vladimír. Na Kleti třeba i 390krát za rok. Deník.cz [online]. 30.1.2016. Dostupné online.
- ↑ Výstup na Everest u Budějovic? Stačí devětkrát zdolat Kleť. E15.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Redakce. Himálajští medvědi vyráží na Kleť. Deník.cz [online]. 8.12.2018. Dostupné online.
- ↑ Malá Kleť - JV vrchol (VV 210c; 1028 m) [online]. Tisícovky s.r.o. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kleť na Wikimedia Commons - Klub Kleť
- Kleť na Ckrumlov.cz
- Lanová dráha Krasetín-Kleť
- Kleť na Jiznicechy.org
- Kleť na Na-kole.wz.cz
- Kleť na Tisicovky.cz
- Malá Kleť na Tisicovky.cz
- Hvězdárna Kleť
- Naučná stezka kolem Kletě a další informace
- Půjčovna koloběžek Archivováno 19. 2. 2020 na Wayback Machine.
