Wikipedie

Kladivník

rod rostlin

Kladivník (Cestrum) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými trubkovitými květy. Plodem je bobule. Rod zahrnuje asi 230 druhů a je rozšířen výhradně v tropické a subtropické Americe. Kladivníky jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny, vyznačující se pohlednými a u některých druhů i intenzivně vonnými květy. Rostliny obsahují různé alkaloidy a glykosidy a jsou jedovaté. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně nebo šamanských rituálech.

Jak číst taxoboxKladivník
alternativní popis obrázku chybí
Kladivník nádherný (Cestrum elegans)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
Rodkladivník (Cestrum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plodenství kladivníku nočního

Popis editovat

Kladivníky jsou beztrnné, stálezelené nebo řidčeji opadavé keře a stromy (výjimečně liány) s jednoduchými řapíkatými listy. Listy jsou střídavé, někdy v párech. Odění je složeno z jednoduchých nebo větvených chlupů. Květy jsou vonné, pravidelné, uspořádané nejčastěji ve vrcholových nebo úžlabních vrcholičnatých latách. Kalich je trubkovitý až zvonkovitý, zakončený 4 krátkými laloky, vytrvalý. U některých druhů se kalich za plodu zvětšuje. Koruna je trubkovitá, zakončená 5 krátkými laloky. Tyčinek je 5, jsou přirostlé v korunní trubce a většinou nevyčnívají z květů. Semeník je stopkatý nebo přisedlý, srostlý ze 2 plodolistů. Obsahuje několik až mnoho vajíček. Čnělka je zakončená drobnou bliznou a někdy poněkud vyčnívá z květu. Plodem je nevelká, šťavnatá nebo dužnatá bobule. Semena jsou úzce vejcovitá, s hladkým povrchem.[1][2]

  •  
    Květenství Cestrum diurnum
  •  
    Detail květů Cestrum fasciculatum
  •  
    Plody kladivníku nádherného
  •  
    Plod Cestrum coriaceum

Rozšíření editovat

Rod kladivník zahrnuje asi 230 až 250 druhů, pocházejících z tropické a subtropické Ameriky. Je rozšířen od Mexika přes Střední Ameriku a Karibské ostrovy po jih Jižní Ameriky.[3] Kladivníky jsou rozšířeny zejména v Andách, některé druhy však rostou i v podrostu nížinných tropických deštných lesů a v poříčních lesích nebo i na vrcholech jihoamerických stolových hor.[1][4]

Ekologické interakce editovat

Druhy s červenými nebo žlutými květy jsou opylovány kolibříky. Řada druhů má bledé a silně vonné květy, které se rozvíjejí na noc a lákají můry, zejména lišaje.[5][6][7] Bobulovité plody jsou šířeny především ptáky, u některých druhů pravděpodobně i netopýry.[5] Na listech kladivníků se živí housenky řady druhů babočkovitých motýlů (Epityches eupompe, Godyris zavaleta, Greta diaphana, Pseudoscada timna, Mechanitis lysimnia aj.), dále otakárka Protesilaus lysithous, lišajů Hyles euphorbiarum, Manduca afflicta a Manduca diffissa a různých můr.[8]

  •  
    Babočka Epityches eupompe
  •  
    Housenka Mechanitis lysimnia
  •  
    Lišaj Manduca diffissa

Obsahové látky a jedovatost editovat

Kladivníky jsou podobně jako řada jiných zástupců čeledi lilkovité jedovaté rostliny. Toxické látky jsou obsaženy ve všech částech rostlin, zejména v bobulích. K otravám dochází zejména u pasoucích se zvířat, otravy u lidí nebo domácích mazlíčků jsou zřídkavé. Některé druhy obsahují hepatotoxiny, zejména ze skupiny kaurenových glykosidů (např. karboxyparquin). U postižených zvířat se rozvíjí nekrózy jater s následným selháním orgánu. Druh Cestrum diurnum obsahuje glykosid 1,25-dihydroxycholecalciferolu, který se v trávicím traktu přeměňuje na aktivní formu vitamínu D3. Nadměrné množství tohoto vitamínu způsobuje ukládání vápníku v tkáních. U pasoucích se zvířat (nejčastěji koní) vede otrava následně ke chronické ztrátě hmotnosti, ztuhlosti a nechuti k pohybu a někdy i k úhynu.[9] Kladivník noční obsahuje alkaloidy příbuzné atropinu, vyznačující se anticholinergickým efektem. Intoxikace se projevuje mj. suchem v ústech, obtížemi s mluvením, zrychleným tepem a retencí moči.[10] V Cestrum parqui byly zjištěny alkaloidy solasonin a solasonidin.[11] Cestrum purpureum obsahuje alkaloidy soladinin a solasodin.[12]

  •  
    Strukturní vzorec alkaloidu solasoninu

Taxonomie editovat

Rod Cestrum je v rámci čeledi Solanaceae řazen do podčeledi Browallioideae a tribu Cestreae. Podle výsledků molekulárních studií jsou nejblíže příbuzné rody Sessea (19 druhů v Jižní Americe) a monotypický chilský rod Vestia.[2] Rod Sessea se odlišuje zejména typem plodů (tobolky). Rod Cestrum je tradičně členěn do dvou sekcí, sekce Cestrum a sekce Habrothamnus. Několik druhů tohoto rodu bylo popsáno ze Starého světa, tyto sem však byly introdukovány z Ameriky.[13]

Zástupci editovat

Význam editovat

 
Okrasný kultivar kladivníku 'Orange Peel'

Kladivníky jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné rostliny. Mají pohledné a někdy i silně, příjemně vonné květy. Mezi častěji pěstované náleží zejména kladivník nádherný (C. elegans), Cestrum aurantiacum a Cestrum parqui. Vyžadují slunné stanoviště a výživnou, dobře propustnou půdu. V mírném pásu je lze pěstovat jako kbelíkové či pokojové rostliny.[16]

Sušené listy kladivníku Cestrum parqui jsou v jižním Chile tradičně kouřeny Mapuči v šamanských rituálech na ochranu proti čarodějnictví a černé magii.[11] Některé druhy mají význam v domorodé medicíně.[17]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. (anglicky) 
  2. ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 14. Berlin: Springer, 2016. ISBN 978-3-319-28532-0. (anglicky) 
  3. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  5. ↑ a b DE ROJAS, Carmen Benitez; D'ARCY, William G. The Genera Cestrum and Sessea (Solanaceae: Cestreae) in Venezuela. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(2). Dostupné online. 
  6. ↑ FAEGRI, K.; VAN DER PIJL, L. The principles of pollination ecology. [s.l.]: Pergamon Press, 1979. Dostupné online. ISBN 0-08-021338-3. (anglicky) 
  7. ↑ BAWA, K.S. et al. Reproductive biology of tropical lowland rain forest trees. II. Pollination systems.. American Journal of Botany. Mar. 1985, čís. 72(3). 
  8. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky) 
  10. ↑ NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky) 
  11. ↑ a b SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Plants of the Gods. Vermont: Healing Arts Press, 1957. ISBN 0-89281-979-0. (anglicky) 
  12. ↑ BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky) 
  13. ↑ D'ARCY, W.G. Flora of Panama: Solanaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1973, čís. 60(3). 
  14. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Botany.cz [online]. Dostupné online. 
  16. ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 
  17. ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kladivník&oldid=22872941“