Klára Dán von Neumann
Klára „Klari“ Dán von Neumann (18. srpna 1911 Budapešť – 10. listopadu 1963 San Diego) byla maďarsko-americká badatelka, je známá jako jedna z prvních počítačových programátorek.
| Klára Dán von Neumann | |
|---|---|
| Rodné jméno | Klára Dán |
| Narození | 18. srpna 1911 Budapešť |
| Úmrtí | 10. listopadu 1963 (ve věku 52 let) San Diego |
| Pracoviště | Národní laboratoř Los Alamos |
| Obor | informatika |
| Známý díky | ENIAC |
| Manžel(ka) | Ferenc Engel, Andor Rapoch, John von Neumann, Carl Eckart |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dětství a mládí editovat
Narodila se jako Klára Dán 18. srpna 1911 v Budapešti do bohaté židovské rodiny Károly Dána a Kamille Stadler.[1][2] Její otec sloužil během první světové války v rakousko-uherské armádě jako důstojník a rodina se přestěhovala do Vídně, aby utekla z Maďarské sovětské republiky Bély Kuna. Po svržení režimu se rodina vrátila do Budapešti. Ve 20. letech pořádali časté večírky, kde se Klára setkávala s nejlepšími umělci a mysliteli té doby.[3]
Klára navštěvovala anglickou internátní školu a ve 14 letech se stala mistryní republiky v krasobruslení. Studium pokračovala na gymnáziu v Budapešti, kde maturovala v roce 1929.[3]
Osobní život editovat
Klára se vdávala mladá, do svých 25 let se rozvedla a znovu se vdala. V roce 1931 si vzala Ference Engela, který se věnoval hazardu a cestovali z jednoho kasina do druhého. V roce 1936 se provdala za Andora Rapocha, bankéře, který byl o 18 let starší než ona.[2] Před vypuknutím druhé světové války se během cesty do Budapešti Klára seznámila s maďarským matematikem Johnem von Neumannem, který se jí začal dvořit. Von Neumann byl v té době také ženatý, ale zrovna se rozváděl (jeho první manželka Mariette se zamilovala do uznávaného fyzika J. B. Hornera Kupera). V roce 1938 bylo von Neumannovo první manželství rozvedeno a rozvedla se i Klára, aby se mohla provdat za Johna von Neumanna.[3]
Po svatbě von Neumannovi emigrovali do Spojených států. V roce 1943 se John přestěhoval do Los Alamos National Laboratory v Novém Mexiku, aby pracoval na výpočtech v rámci projektu Manhattan, dnes již notoricky známého výzkumného projektu americké vlády věnovaného sestrojení první atomové bomby. Klára zůstala v Princetonu až do roku 1946 a pracovala na univerzitě. Oddělený život během projektu Manhattan jejich manželství nesvědčil. Klára v pozdním stadiu těhotenství potratila[3], když chtěla otevřít těžká garážová vrata.[2]
Po válce Klára Dán pracovala se svým manželem v Novém Mexiku. John von Neumann byl v roce 1956 upoután na invalidní vozík a o rok později podlehl rakovině (pravděpodobně způsobené radiací během projektu Manhattan).
Dán se v roce 1958 provdala za oceánografa a fyzika Carla Eckarta a přestěhovala se do La Jolla v Kalifornii. Zemřela 10. listopadu 1963 ve věku 52 let. Cestou na pláž ze svého domova v La Jolla se vrhla do příboje a utopila se. Kancelář koronera v San Diegu uzavřela její smrt jako sebevraždu.[2]
Profesní kariéra editovat
John von Neumann měl profesuru na Princetonské univerzitě, a když v Evropě sílil nacismus, Klára ho následovala do USA. Přestože měla pouze středoškolské vzdělání v algebře a trigonometrii, sdílela zájem svého nového manžela o čísla a dokázala si zajistit práci v princetonském úřadu pro výzkum populace, který se zabýval populačními trendy.[3]
Po válce se Dán připojila k manželovi v Novém Mexiku. Pracovali na projektu ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer) a s použitím tohoto nového výkonného počítače vytvořili první úspěšnou meteorologickou předpověď počasí.[3] Dán navrhla nové ovládací prvky pro ENIAC a byla jedním z jeho hlavních programátorů,[4] spravovala 100 000 děrných štítků a zodpovídala za to, aby nedošlo ke ztrátě dat. Vyškolila skupinu lidí z projektu Manhattan, aby ukládali programy jako binární kód.
Dán se také podílela na vývoji počítače nazvaného MANIAC, který používal její manžel a kolegové v Los Alamos National Laboratory na podporu výzkumu jaderné fúze. MANIAC byl pokročilejší oproti počítači ENIAC, protože uměl ukládat data.[5]
Odkaz editovat
Při své práci použila Klára Dán „uzavřený podprogram“ – typ smyčky, která se spustí vždy, když se na ni odkazuje z hlavního programu. Vynález uzavřeného podprogramu je obecně připisován počítačovému vědci Davidu Wheelerovi, ale Dán jeden takový podprogram využila ke generování náhodných čísel minimálně o rok dříve než on.[2]
Každý počítačový program, který se dnes používá, vychází z kódu, který napsala před více než sedmdesáti lety Klára Dán, téměř každý počítač, od notebooku po chytrý telefon, je vzdálený příbuzný toho, který pomohla přeprogramovat.[2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klára Dán von Neumann na anglické Wikipedii.
- ↑ DYSON, George. Turing's cathedral : the origins of the digital universe. First Vintage books edition. vyd. New York: [s.n.] xxii, 401 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-4000-7599-7, ISBN 1-4000-7599-8. OCLC 843124457
- ↑ a b c d e f BHATTACHARYA, Ananyo. Klára Dán — esoteric intellect who wrote the first modern computer code [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ a b c d e f WITMAN, Sarah. The Unheralded Contributions of Klara Dan von Neumann. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COYLE, Karen. Coyle's InFormation: Turing's Cathedral, or Women Disappear [online]. 2012-11-01 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
- ↑ SHEPHERD, Marshall. How A Woman You Never Heard Of Helped Enable Modern Weather Prediction. Forbes [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
