Kemijoki (švédsky Kemi älv, severosámsky Giemajohka) je řeka v severním Finsku (provincie Laponsko). Je dlouhá 550 km. Povodí o rozloze 51 127 km² zabírá převážnou část finského Laponska, malá část je i na území Ruska a Norska

Kemijoki
řeka u Muuroly
řeka u Muuroly
Základní informace
Délka toku550 km
Plocha povodí51 127,3 km²
Průměrný průtok515 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
FinskoFinsko Finsko (Laponsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Botnický záliv, Povodí Kemijoki (Finsko, Rusko)
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

 
Soutok Kemijoki a Ounasjoki v Rovaniemi
 
320 metrů dlouhý most v Rovaniemi
 
Elektrárna Isohaara nedaleko ústí do Botnického zálivu

Nejdelší finská řeka Kemijoki vzniká soutokem tří menších řek (Naltiohaara, Keskihaara a Kemihaara) ve východním Laponsku, asi 20 km od hranice s Ruskem a pod horou Korvatunturi ve výšce 230 m n. m. Protéká jezerem Kemijärvi, v hlavním městě Laponska Rovaniemi se k ní připojuje její největší přítok Ounasjoki a severozápadně od námořního přístavu Kemi se velmi širokým ústím vlévá do Botnického zálivu Baltského moře. Na dolním toku její šířka dosahuje stovek metrů.

Vodní stav editovat

Průměrný průtok vody v ústí činí 556 m³/s. Vyšších hodnot dosahuje na jaře v důsledku tání sněhu a na podzim po deštích. V zimě je průtok nejnižší. Zamrzá od listopadu do května.

Využití editovat

Na řece je vybudováno 18 hydroelektráren, první byla postavena v roce 1946. Společnosti Kemijoki Oy, založené roku 1954, jich patří 16 z nich. Další tři byly postaveny na přítocích Kemijoki. Roku 2003 bylo v těchto elektrárnách vyrobeno 4,3 TWh, což představovalo 34,5 % produkce finských hydroelektráren. Po řece se plaví dřevo a rozvinut je rybolov. Před výstavbou elektráren se ročně vylovilo až 160 tun lososa. Na dolním toku je provozována vodní doprava.

Externí odkazy editovat