Wikipedie

Kbel (okres Kolín)

obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji

Kbel je obec ležící v okrese Kolín asi šest kilometrů jihozápadně od Kolína ve Středočeském kraji. Žije zde 224[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 202 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 96 adres.[4] Součástí obce je i vesnice Kbílek.

Kbel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí v obci Kbel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí v obci Kbel
Znak obce KbelVlajka obce Kbel
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKolín
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°59′18″ s. š., 15°8′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel224 (2023)[1]
Rozloha2,02 km²[2]
Katastrální územíKbel u Ratboře
Nadmořská výška212 m n. m.
PSČ280 02
Počet domů98 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKbel 92
280 02 Kolín 2
obec.kbel@volny.cz
StarostkaSimona Válová
Oficiální web: www.ou-kbel.cz
Kbel
Kbel
Další údaje
Kód obce513415
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kbel leží v katastrálním území Kbel u Ratboře o rozloze 2,02 km2.[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295 za Parduse z Kbelu. Během 14. a počátkem 15. století byla rozdělena mezi mnoho majitelů, teprve roku 1436 spojil všechny části do vlastní državy Mikuláš Kasalický. Tvrz je písemně doložena až v roce 1491, kdy ji spolu se vsí koupil kutnohorský měšťan Bartoš z Prachňan. Jeho potomci vlastnili Kbel až do konce 16. století. Mezi nejvýznamnější držitele z tohoto rodu patřil bezesporu Mikuláš Dačický z Heslova, který na tvrzi sídlil v letech 1556–1596. V následujících letech se v držení Kbelu vystřídali Voděradští z Hrušova, Hlaváčové z Vojenic a Hostačovští z Petrovic. V roce 1634 byla ves s tvrzí vydrancována saským vojskem a zanikla.

Ves a poplužní dvůr obnovil v roce 1664 Jan Bedřich z Trautmannsdorfu a připojil ji k panství Červené Pečky. V roce 1739 koupil Kbel Jan Karel Náchodský z Neudorfu, který nechal při dvoře, snad na místě zaniklé tvrze, vystavět nový barokní zámek. Náchodští sídlili na zámku do roku 1876, kdy ho i s panstvím prodali majiteli ratibořského velkostatku Janu Frauenbergovi. Jeho potomkům patřil až do roku 1950, kdy jim byl zabaven státem a sloužil jako byty státního statku. V 60. letech 20. století byl zámek ještě opraven, poté však přestal být udržován a v roce 1983 byl pro zchátralost zbořen.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932 editovat

Ve vsi Kbel (přísl. Kbílek, 561 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] bednář, 2 hostince, kolář, 2 obuvníci, 11 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Bohuš Frauenberg.

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotický kostel vystavěný na počátku 14. století, podle nalezených dokumentů nákladem vladyků z okolí; například Parduse ze Kbelu (doložen 1295), Oldřicha z Velimi nebo Maršíka a Rudolta z Radovesnice. Po poškození švédskými vojsky v roce 1634 byl kostel opraven renesančně v letech 1664–1666 nákladem Hanuše Fridricha z Trauttmansdorffu. V roce 1874 kostel silně poničil požár, při kterém také shořel vzácný barokní oltář s obrazem od Petra Brandla. Kostel byl v letech 1885–1886 velmi necitlivě opraven v pseudogotickém stylu, přičemž došlo ke zničení mnoha středověkých památek. Protože ale nebyl v nadcházejícím období řádně udržován, postupně chátral. Před dalším chátráním byl ušetřen až poněkud amatérsky prováděnými opravami kolínských patriotů, bratrů Jana a Josefa Kamarýtovými.
  • Barokní osmiboká zvonice, datována na trámoví 1686. Původně v ní visely tři zvony (největší z roku 1664 a dva menší z roku 1844 ulité v Kutné Hoře).[12][13]
  • Křížek z roku 1874[14]

Doprava editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Územím obce prochází silnice II/125 Kolín – Kbel – Uhlířské Janovice – Vlašim.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Ratboř ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 014 z Kolína do Uhlířských Janovic.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kolín, Uhlířské Janovice, Vlašim (dopravce ČSAD Benešov, a.s.), Kolín, Zásmuky (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Kolín, Kořenice, Uhlířské Janovice, Zásmuky (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  6. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 556-557. (česky a německy)
  12. ↑ Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.cestyapamatky.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kbel_(okres_Kolín)&oldid=22681493“