Karoline von Perin
Karoline, svobodná paní von Perin-Gradenstein, rozená von Pasqualati (12. února 1806, Vídeň - 10. prosince 1888, Neu-Isenburg) byla rakouská průkopnice hnutí za ženská práva a účastnice revolučních bojů ve Vídni v roce 1848. Její demokratické a emancipační myšlenky výrazně předběhly svou dobu.
| Karoline von Perin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. února 1806 Vídeň |
| Úmrtí | 10. prosince 1888 (ve věku 82 let) Neu-Isenburg |
| Povolání | aktivistka |
| Choť | Christian Freiherr von Perin-Gradenstein |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodila se v rodině Josepha Andrease svobodného pána Pasqualatiho (1784 – 1864), lékaře, pomologa a velkoobchodníka s ovocem a zeleninou. V roce 1830 se provdala za Christiana, svobodného pána von Perin-Gradenstein. Manželé byli mimo jiné hudební mecenáši a vedli společenský salon. Z manželství se narodily tři děti. V roce 1841 ovdověla.
V roce 1845 navázala vztah s hudebním skladatelem a novinářem Alfredem Juliem Becherem, který byl učitelem hudby její dcery. Na jaře roku 1848 financovala noviny „Der Radikale“, které Alfred Julius Becher redigoval a které díky zrušení cenzury mohly otiskovat pokrokové myšlenky a názory.
Dne 21. srpna 1848 proběhla ve Vídni první ženská dělnická demonstrace za vyšší mzdy. Další demonstrace dne 23. srpna 1848 byla násilně potlačena císařskou gardou, přičemž 18 účastníků bylo zastřeleno a téměř 300 zraněno.[1]
V reakci na to Karoline von Perin založila dne 28. srpna 1848 „Vídeňský demokratický spolek žen“ (Wiener Demokratischer Frauenverein) – první ženskou organizaci na území Rakouska - a stala se jeho předsedkyní. Veřejně vedla kampaň za emancipaci žen. Spolek aktivně pracoval v „Ústředním výboru demokratických spolků“ (Zentralausschuß der Demokratischen Vereine), kde se snažil o sblížení jednotlivých revolučních stran. Dne 17. října 1848 zorganizovala demonstraci před vídeňským Říšským sněmem, které se zúčastnilo na 300 žen. Ženská delegace vedená Karolinou von Perin pak předložila v Říšské radě petici za svolání Landsturmu (Domobrany). Zúčastnila se také pohřebních manifestací i obranného boje revoluční Vídně proti císařským vojskům. Údajně agitovala k pokračování bojů na barikádách, zahalena do černo-červeno-žluté vlajky.[2]
Její politická angažovanost a nemanželský vztah byl důvodem k tomu, že část společnosti ji odsuzovala a pomlouvala tiskem. Byla označena jako „špinavá Amazonka“, „politická jarmarečnice“ a „neženská milenka demagoga“ („schmutzige Amazone“, „politische Marktschreierin“, „unweibliche Geliebte eines Demagogen“).[3]
Po potlačení revoluce 31. října 1848 se spolu s partnerem skrývala, ale jejich úkryt byl prozrazen a 4. listopadu byli zatčeni jako jedni ze čtrnácti organizátorů revoluce. Alfred Julius Becher byl popraven, jí byl zabaven majetek a byly jí odebrány děti. Strávila 23 dnů ve vazbě, kde byla fyzicky týrána. Poté byla prohlášena za duševně chorou.[4]
Těžce nesla ztrátu partnera a dětí. Na jaře 1849 emigrovala do Mnichova, kde napsala své paměti, ve kterých se distancovala od vídeňského povstání. Na jaře 1849 se směla vrátit do Vídně. Založila si zde pracovní agenturu a politického života se už nijak neúčastnila.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Arbeiterdemonstrationen, August 1848. dasrotewien.at : Weblexikon der Wiener Sozialdemokratie [online]. Sozialdemokratische Partei Österreichs [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HAUCH, Gabriella. Perin-Gradenstein, Karoline Freifrau von. Deutsche Biographie [online]. Bayerische Staatsbibliothek [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ WEILAND, Daniela. Geschichte der Frauenemanzipation in Deutschland und Österreich. Düsseldorf: ECON Taschenbuch Verlag, 1983. 320 s. ISBN 3612100254. (německy)
- ↑ a b Karoline von Perin-Gradenstein. Frauen in Bewegung 1848–1938 [online]. Ariadne - Österreichische Nationalbibliothek, 2019 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Perin-Gradestein, Karoline Freifrau von (1806-1888). In: HAAN, Francisca de; DASKALOVA, Krassimira; LOUTFI, Anna. A Biographical Dictionary of Women's Movements and Feminisms: Central, Eastern, and South Eastern Europe, 19th and 20th Centuries. Budapest : New York: Central European University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9637326391. S. 424–425. (anglicky)
- WEILAND, Daniela. Geschichte der Frauenemanzipation in Deutschland und Österreich. Düsseldorf: ECON Taschenbuch Verlag, 1983. 320 s. ISBN 3612100254. (německy)
- KÖHLER-LUTTERBECK, Ursula; SIEDENTOP, Monika. Lexikon der 1000 Frauen. Bonn: Dietz, 2000. ISBN 3801202763. (německy)
- Kalliope Austria: Frauen in Gesellschaft, Kultur und Wissenschaft. Vídeň: Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten, 2015. 264 s. Dostupné online. ISBN 3950365559. Kapitola Karoline von Perin-Gradenstein, s. 45. (německy)
Externí odkazy editovat
- Karoline von Perin průkopnice rakouského hnutí za práva žen (1806—1888) [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-03-10]. Kapitola Počátky a touha po svobodě : Vzpoura žen v období biedermeieru. Dostupné online.
- DRIZHAL, Werner. Die Frauen Wiens in der bürgerlichen Revolution 1848 [online]. Rote Spuren : Interessiert an der Geschichte der Arbeiterinnen und Arbeiter, 2018-04-17 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (německy)
