Karl Benoni

český, posléze mexický podnikatel a předlitavský politik

Karl Benoni, též Carl Benoni, případně Karel Bennoni (26. února 1848 Lanškroun[1]1920 Mexiko), byl český podnikatel a předlitavský politik, činný posléze v Mexiku.[2] Pocházel z rodu Benoniů s původem v Itálii.

Karl Benoni
Narození26. února 1848
Lanškroun
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1920
MexikoMexiko Mexiko
Povolánípodnikatel
PříbuzníJosef Benoni (sourozenec)
Funkceposlanec Českého zemského sněmu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
děd Ignác Bartoloměj Benoni
otec Josef Eduard Benoni, lanškrounský ostrostřelec
bratr Josef Benoni (1870)

Rodové zázemí editovat

Karl Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi. V pozdějších generacích se rod Benoni rozdělil na několik větví. Zatímco chrudimská větev se vlivem prostředí orientovala na české jazykové prostředí, lanškrounská větev se v převážně německy hovořícím Hřebečsku zcela přirozeně orientovala na německé jazykové prostředí.[3][4]

Ředitel skláren editovat

Karl Benoni se velice brzy vyprofiloval jako schopný manažer. Sotva dvacetiletý začal řídit sklářskou výrobu v Rapotíně u Šumperka. S pomocí dobrých referencí pak získal místo ředitele sklárny v harrachovských sklárnách hraběte Harracha.Díky nashromážděnému majetku si mohl už ve svých 24 letech pořídit vlastní sklárnu v Temném Dole u Horního Maršova.[5] Jeho sklárna zaměstnávala více než 400 dělníků. Každý rok vyrobila přes dvě tuny výrobků. Značná část šla na export. Dobré finanční zázemí Benonimu umožňovalo podporovat místní tělovýchovnou jednotu a žít čilým společenským životem.[6] Jako úspěšný „glasfabrikant“ začal zájmy svého regionu zcela přirozeně hájit i na politické úrovni.[7]

Poslanec Českého sněmu editovat

Poslancem Sněmu království Českého za venkovské obce soudních okresů Trutnovského, Hostinského, Maršovského a Žacléřského se stal v roce 1883, s mandátem na roky 1883–1889. I v poslanecké lavici se věnoval převážně hájení zájmů svého regionu. Velké politice se prakticky nevěnoval, byť v národnostně rozjitřené době samozřejmě podporoval zájmy německé menšiny.[8] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého.[9] Šlo o projev politiky pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci na protest proti nevyslyšení německých národnostních a jazykových požadavků zahájili faktický bojkot sněmu. V doplňovacích volbách v září 1887 zde místo něj byl zvolen Emil Fiedler.[10]

Podnikatelské aktivity v Mexiku editovat

V roce 1886 Karl Benoni své sklárny v Temném Dole prodal. Hlavním důvodem byly místní opakované povodně řeky Úpy, které efektivní provoz komplikovaly. Zřejmě ještě v tomtéž roce přijal Benoni nabídku na spolupodílnictví v obchodním projektu na zpracování a prodej mexické kávy. S celou rodinou se odstěhoval do Mexika, kde se později stal úspěšným obchodníkem s dobytkem a také investorem do mexických železnic. Když v roce 1920 zemřel, jeho pozůstalost měla hodnotu 40 milionů mexických dolarů (tj. cca 34 milionů tehdejších československých korun). Hledání potenciálních pozůstalých na jeho rodném Lanškrounsku vzbudilo v tehdejším Československu velké mediální pozdvižení.[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1845-1852 v Lanškrouně, sign.1138, ukn.4917, str.145. Dostupné online
  2. http://benoni.abchistory.cz/temny-dul-marsov-trutnov-karel-benoni-tovarnik.html
  3. Rod Benoni
  4. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. 
  5. http://www.veselyvylet.cz/cz/vv8/vv81.html
  6. http://krkonose.krnap.cz/rejstrik/info.php?rok=2009&cislo=6&clanek=38[nedostupný zdroj]
  7. http://marschendorf.riesengebirgler.de/Zeitungsartikel.htm
  8. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. S. 138–139. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/025schuz/s025001.htm
  10. Die Presse, 12. 9. 1887, s. 2.
  11. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. S. 139–140. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat