Kaple svaté Anny (Černé Budy)

kulturní památka České republiky na území obce Sázava

Kaple svaté Anny se nachází na severozápadním okraji města Sázavy v městské části Černé Budy na úbočí vrchu Veletín[1] (v některých pramenech Beletín), před hřbitovní zdí. Současná stavba pochází z počátku 19. století.

Kaple svaté Anny
Celkový pohled od východu
Celkový pohled od východu
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Zasvěcenísvatá Anna
Další informace
AdresaČerné Budy, ČeskoČesko Česko
Kód památky36637/2-3522 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Detail sanktusníku

Kaple má obdélníkový půdorys, orientovaný ve směru sever-jih. Stavba má sedlovou střechu, krytou taškami, zatímco štít průčelí je chráněn prejzy. V hřebeni střechy je umístěna šestiboká věžička s cibulkou pokrytou plechem. Na vrcholu věžičky je vztyčen kříž a uvnitř zavěšen malý zvon.[2] Tento stavební prvek se nazývá sanktusník. V bíle omítnutém interiéru bez ozdob je umístěn oltář s nástěnným obrazem Panny Marie a dřevěné kříže. Na stropě lze přečíst nápis restaurovaný při poslední opravě v roce 1998 (transliterace):

„Tato kaple od dobrodinců obnowena a okrásslena bila Leta Páně 1815 a 1816

Pane, račiž nás odměniti wssem, swim Božským požehnánim

Znowu oprawena L.P. 1928 a 1998“

Současná stavba pochází z počátku 19. století.[2] Z hlediska architektury je kombinací barokní dispozice stavby s klasicistní fasádou. V Čechách na počátku 19. století bylo podobné řešení dosti časté. Na kapli nalezneme vedle sebe například typicky barokní sanktusník a současně fasádu prakticky bez zdobných prvků, kromě dvou pilastrů naznačených na průčelí.[3]

Na státním seznamu kulturních památek je tato nemovitost evidována pod číslem 2-3522, rejstříkové číslo ÚSKP 36637/2-3522 z roku 1987.[4]

Podle záznamu v katastru nemovitostí kaple stojí v obci Sázava, na katastrální území Černé Budy, na lesní pozemkové parcele č. 724 a je v majetku Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích v Praze.

Historie editovat

Kaple leží u starobylé komunikace spojující Sázavský klášter se Stříbrnou Skalicí a dále s Prahou. Cesta je nejkratším možným spojením se Stříbrnou Skalicí, vedeným od kláštera v Černých Budech nejprve vzhůru ke kapli sv. Anny, a odtud podél hřebene Krkavčích skal, který odděluje údolí řeky Sázavy a Nučického (Vlkančického) potoka.[1] Kaple je zakreslena již na I. vojenském mapování, které probíhalo v letech 1764-1768 s rektifikaci v letech 1770-1773. O starších podobách kaple, z doby před současnou stavbou z počátku 19. století, nejsou známy věrohodné historické prameny.[1] V místě nebyl prováděn archeologický průzkum. Kosmův pokračovatel, známý jako Mnich sázavský, ve své Kronice zmiňuje kapli sv. Anny v Sázavě založenou Silvestrem, opatem Sázavského kláštera, již ve 12. století. Původní poloha této kaple je neznámá a nelze ji s jistotou ztotožnit s aktuálním umístěním.[5]

Přilehlý sázavský hřbitov s kaplí přímo nesouvisí, byl zřízen až v roce 1934.

V kapli, příslušející k Pražské arcidiecézi a Římskokatolické farnosti Sázava – Černé Budy, se v současnosti nekonají pravidelné bohoslužby.[6] Pouze zvon zavěšený v sanktusníku je využíván jako umíráček při pohřebních obřadech na sousedním hřbitově.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c ŠTĚDRA, Milan. Lipová alej u sv. Anny na Beletíně. Sázavské listy. Roč. 2016, čís. 3, s. 3. Dostupné online.  Archivováno 9. 11. 2021 na Wayback Machine.
  2. a b kaple sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  3. STAŇKOVÁ, Jaroslava; PECHAR, Josef. Tisíciletý vývoj architektury. první. vyd. Praha: SNTL- nakladatelství technické literatury, 1972. (Polytechnická knižnice; sv. 112). S. 193–194. 
  4. kaple sv. Anny - právní ochrana. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  5. KRÁSL, František. Sv. Prokop [microform] : jeho klášter a památka. [s.l.]: V Praze : Tiskem kníz. arcib. knihtiskárny 626 s. Dostupné online. S. 203. 
  6. Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BUBENÍK, Josef. Veletín Beletín. In: Sázavsko IV - Dějiny, tradice a současnost. [s.l.]: Město Sázava, 1997.
  • KRÁSL, František. Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu. Praha: Dědictwí Sw. Prokopa w Praze, 1895. 626 s. 
  • BUBENÍK, Josef. Poznámka k Veletínu-Beletínu, Veletýnu a veletýnské cestě. In: Sázavsko VIII. Sázava: [s.n.], červenec 2001. S. 128.

Externí odkazy editovat