Možná hledáte: Callisto (měsíc Jupiteru).

Kallistó (řecky Καλλιστώ, latinsky Kallistó) je v řecké mytologii dcera arkadského krále Lykáóna.

Kallistó
Jupiter a Kallistó , autor François Boucher, Jupiter/Zeus přebírá podobu Diany/Artemis
Jupiter a Kallistó , autor François Boucher, Jupiter/Zeus přebírá podobu Diany/Artemis
Partner(ka)Zeus
DětiArkas[1][2]
Pan[3]
RodičeLykáón a Ceteus
PříbuzníElatos[2], Triphylus, Afeidas, Azan[2], Autolaus, Maenalus, Erymanthus, Diomeneia a Hyperippe (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla prý nejkrásnější dívkou v království a stala se členkou družiny bohyně lovu Artemis. Netrvalo dlouho a objevil ji nejvyšší bůh Zeus. Aby ji získal, prý na sebe vzal podobu Artemis. Některé verze však hovoří o tom, že si ji vzal násilím.

Když Artemis zpozorovala, že Kallistó čeká dítě, vyhnala ji ze své družiny a Kallistó pak osamocena porodila v lese syna Arkada. Když se o Kallistó dozvěděla bohyně Héra, Diova manželka, pomstila se za Diovu nevěru tím, že Kallistó proměnila v medvědici.

Arkas dospěl a lov se stal jeho vášní. Neštěstí na sebe nedalo dlouho čekat – na jednom lovu se vydal po stopě právě své matky. V poslední chvíli zakročil Zeus, zabránil vraždě Kallisty-medvědice a proměnil Arkada také v medvěda. Oba poté vyzvedl na nebeskou klenbu a přeměnil je v souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda, které dnes též nazýváme Velký a Malý vůz.

Odraz v umění editovat

Tento příběh byl oblíbeným námětem renesančních a barokních umělců.

  • Tizian namaloval hned dva obrazy Artemis a Kallistó – jeden z roku 1559 je vystaven v Bridgewater House v Londýně a druhý z roku 1560 se nachází ve Státní galerii ve Vídni
  • další pozoruhodný obraz je Fr. Wouterse Artemis a Kallistó; pochází z poloviny 17. století a nejdeme jej v Zámecké galerii v Kroměříži.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Callisto. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. a b c Arcas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Benjamin Hederich: Gründliches mythologisches Lexicon. 1724. Dostupné online. [cit. 2018-11-14]

Literatura editovat

Externí odkazy editovat