Křepkovická kyselka

Křepkovická kyselka je volně přístupný minerální pramenPěkovicích, části města Tepláokrese ChebKarlovarském kraji.

Křepkovická kyselka
Přístřešek nad pramenem
Přístřešek nad pramenem
Poloha
SvětadílEvropa
KrajKarlovarský
OkresCheb
ObecTeplá
Místní částPěkovice
Map
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Teplota7 °C (1975)[1]
Vydatnost1,2 l/min (2017)[2]
nepatrná (1975)[1]
Mineralizace405 mg/l (1975)[1]
Obsah CO21933 mg/l (1975)[1]
Ostatní
Typslabě až středně mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška680[4] m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická poloha editovat

Minerálka vyvěrá v Tepelské vrchovině jižně od Křepkovick. ú. Pěkovice.[5]

 
Pohled na vývěr

Přírodní poměry a využívání editovat

Pramen Křepkovické kyselky vyvěrá v nivních sedimentech potoka Hadovka (potok), v blízkosti jeho prameniště, které leží na svorech tepelského krystalinika.[6]

Širší okolí je bohaté na minerální vody a již od středověku jim věnovali pozornost premonstrátikláštera Teplá. První seznam okolních minerálních pramenů pochází z roku 1609. Bohuslav Balbín pořídil další seznam na konci 17. století a uvedl, že okolí Teplé je prostoupeno výbornými, zdraví prospěšnými lahodnými kyselkami, jež nelze ani spočítat.[7]

V roce 2010 byla provedena rekonstrukce jímání, při které byl původní starý kmen nahrazen novým. Současně bylo upraveno i okolí pramene a zbudován přístřešek.[2] Původní starý dutý kmen byl převezen do muzea v Mariánských lázních.[8] V dutině kmene pokryté rezavými povlaky železitého okru, které tvoří se sytou zelení okolí působivou kombinaci barev, trvale probublává oxid uhličitý. Odtok je řešen stružkou do potoka Hadovka, který teče v bezprostřední blízkosti vývěru.[7]

Vlastnosti a složení editovat

Teplota pramene mírně kolísá okolo 7 °C, celková mineralizace je poměrně nízká a činí přibližně 400 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 000 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah Fe (39 mg/l),[1] Ba (260 µg/l) a Sr (160 µg/l). Má však i vysoký obsah zdraví škodlivého As (927 µg/l), který značně převyšuje normu pro pitnou vodu (10 µg/l) a neměla by se proto pít dlouhodobě.[2]

Hodnota pH je 4,9.[1]

Přístupnost editovat

Odběrové místo minerálního pramene je volně přístupné a je zakreslené v turistických mapách. K místu vývěru vede pěšinka od silnice spojující Teplou s Lestkovem. Asi 1 300 metrů jižně od Křepkovic je vlevo v lese u silnice informační tabule, od níž jde necelých 30 metrů dlouhá pěšinka k vlastnímu vývěru kyselky. Původní dřevěný povalový chodník k altánku nad pramenem již zchátral. Bažinatým terénem lze dojít k prameni po betonových pražcích (stav v červnu 2023). U silnice není žádné parkoviště a možnost parkování je omezená jen na krajnici silnice.[9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Křepkovice, s. 243. 
  2. a b c Křepkovická [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
  4. estudanky.eu [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  5. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  6. Geovědní mapy - Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  7. a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 212–214. 
  8. infopanel Křepkovická kyselka. [s.l.]: Kraj živých vod 
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat