Wikipedie

Julius Russ

fotograf

Julius Russ (22. května 1852 Hradec Králové – 26. září 1917 Hradec Králové)[1] byl český fotograf působící v Hradci Králové. Pokračoval ve fotografické firmě svého otce Adolfa Russe. Byl také náměstkem starosty města.

Julius Russ
Narození22. května 1852
Hradec Králové
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. září 1917 (ve věku 65 let)
Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánífotograf
PříbuzníAdolf Russ, Jiří Červený
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Pocházel z umělecké rodiny Adolfa Russe, který byl fotografem a malířem. První fotografické zkušenosti získal v otcově filiálce v Chrudimi přibližně v 70. letech 19. století. V roce 1883 převzal ateliér svého otce, který rozšířil a později přestěhoval do budovy Adalbertina v centru města. Postupně se stával oblíbeným fotografem v Hradci Králové a zaznamenal výrazný společenský vzestup.[2] Rád chodíval s přáteli do divadla[3] a angažoval se v politickém a společenském dění města. V letech 1897–98 působil jako zástupce Sboru pro zřízení a vydržování obchodní akademie v Hradci Králově.[4] Připojil se také k I. výboru městského zastupitelstva a v květnu 1911 byl zvolen jako II. náměstek starosty JUDr. Františka Ulricha.

Julius bydlel v domě číslo 278 na Eliščině nábřeží.[5] Kromě svého domu vlastnil další dva domy, jedním z nich byl třípatrový dům čp. 231, kde se původně nacházel jeho ateliér.[6] Stal se císařským a královským dvorním dodavatelem a byl oceněn Řádem Františka Josefa I. V roce 1911 ponechal svůj fotoateliér pražské firmě Langhans (zakladatelem byl Jan Langhans), která si tímto zřídila již druhou úspěšnou filiálku v Čechách, a svoji výrobu tak podstatně rozšířila.

Julius zemřel v roce 1917 a dnes je pochovaný v rodinné hrobce na hřbitově v Pouchově, součásti Hradce Králové.[1][7] Jeho synovcem byl zakladatel kabaretu Červená sedma Jiří Červený.[8]

 
Hrob Julia Russa

Dílo editovat

Zpočátku se zaměřoval pouze na portréty a vizitkové fotografie různého formátu. Některé záběry fotografií naznačují, že snímky i zvětšoval. Specializoval se také na fotografování herců hradeckého divadelního spolku Klicpera. Příkladem je Božena Hallerová hrající v divadelní hře Aloise Jiráska Lucerna. Později se věnoval také stavebnímu rozmachu města, mezi jeho práci patří například fotografie z výstavby muzea v Hradci Králové.[9] Jeho fotografie z demoličních a stavebních prací upoutaly pozornost díky kreativní kompozici. Městské scény a historické památky Hradce Králové vydával na kabinetních a vizitkových fotografiích. Ty se dochovaly v okresním archivu i sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.[10]

Přispěl také do díla Fotoalbum města Hradec Králové, a to rovnou 40 reprodukcemi, čímž se zařadil k nejvíce zastoupeným fotografům v díle.[1][7][11] Jako první fotograf zhotovil systematickou fotodokumentaci architektury Hradce Králové, pravděpodobně k Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Tento soubor se nedochoval.[12]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze ISBN 978-80-7331-112-4. 
  2. ↑ Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Příprava vydání Petr Balajka. Praha: ASCO, 1993. ISBN 80-7046-018-0. 
  3. ↑ ŘEZNÍČEK, Václav. Královéhradecké vzpomínky [online]. Hradec Králové: 1904 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Třetí roční zpráva Vyšší obchodní školy v Hradci Králové za školní rok 1897–98. Roční zpráva Vyšší obchodní školy v Hradci Králové. Roč. 3, čís. 1, s. 18. Dostupné online. 
  5. ↑ VALÁŠEK, Vojtěch, et al. Adressář a schematismus král. věnného města Hradce Králové [online]. Hradec Králové: 1911 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ TOLMAN, Jiří Vladimír. Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové [online]. Hradec Králové: [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b FIŠER, Ladislav. První výzkum dějin fotografie v Hradci Králové. Puls. 1989, čís. 2, s. 22. 
  8. ↑ Osobnosti regionu: Julius Russ. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Koterovo Muzeum v Hradci Králové na historické fotografii. Příprava vydání Jiří Zikmund, Zdena Lenderová, Jan Kotěra. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum Východních Čech Dostupné online. ISBN 978-80-85031-42-3. 
  10. ↑ FIŠER, Ladislav. První výzkum dějin fotografie v Hradci Králové. Puls: zpravodaj MěstNV Hradec Králové [online]. 1989 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ PODHRÁZSKÁ DUŠKOVÁ, Lucie. 19. století na královéhradeckých hřbitovech. Hradec Králové: Garamon, 2009. ISBN 978-80-86472-40-9. 
  12. ↑ DIVIŠOVÁ, Jaroslava, et al. Encyklopedie města Hradce Králové (A–M). Hradec Králové: Garamon, 2011. ISBN 978-80-86472-52-2.. S. 148. 

Literatura editovat

  • SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze. ISBN 978-80-7331-112-4.
  • BALAJKA, Petr, et al. Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha: ASCO, 1993. ISBN 80-7046-018-0.
  • FIŠER, Ladislav. První výzkum dějin fotografie v Hradci Králové. Puls. 1989, čís. 2, s. 22.
  • DIVIŠOVÁ, Jaroslava, a kol. Encyklopedie města Hradce Králové (A–M). Hradec Králové: Garamon, 201. ISBN 978-80-86472-52-2.
  • PODHRÁZSKÁ DUŠKOVÁ, Lucie. 19. století na královéhradeckých hřbitovech. Hradec Králové: Garamon, 2009. ISBN 978-80-86472-40-9.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Julius_Russ&oldid=23425953“