Joseph Unger
Joseph Unger též Josef Unger (2. července 1828 Vídeň – 2. května 1913 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právní odborník a politik, v období let 1871–1879 ministr bez portfeje Předlitavska.
| Joseph Unger | |
|---|---|
 | |
| Ministr bez portfeje Předlitavska | |
| Ve funkci: 26. listopadu 1871 – 15. února 1879 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1867 – 1867 | |
| Poslanec Dolnorak. zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – ??? | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1869 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 2. července 1828 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. května 1913 (ve věku 84 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Starý židovský hřbitov ve Vídni |
| Příbuzní | Friedrich Schey von Koromla (tchán) |
| Alma mater | Univerzita Curych Vídeňská univerzita |
| Profese | soudce, politik, pedagog, profesor a spisovatel |
| Náboženství | judaismus (do 1852) katolicismus (od 1852) |
| Ocenění | velkokříž Císařského řádu Leopoldova rytíř velkokříže Řádu sv. Štěpána Uherského |
| Commons | Joseph Unger |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se v židovské rodině, později konvertoval ke křesťanství.[1] Vystudoval filozofii respektive právo na Univerzitě v Curychu a Vídeňské univerzitě. V roce 1853 se habilitoval jako docent soukromého práva a téhož roku nastoupil jako pedagog na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze. V roce 1856 přešel opět na Vídeňskou univerzitu. V roce 1857 získal titul profesora.[2]
V roce 1861 publikoval (spolu s Adolfem Fischhofem) studii nazvanou Zur Lösung der ungarischen Frage, ve které předznamenal dualistické státoprávní řešení v podobě rakousko-uherského vyrovnání.[1]
Od konce 60. let 19. století se zapojil i do politického života. Od roku 1867 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu[2], který ho roku 1867 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Zde ale fakticky nepůsobil, nesložil slib a rezignoval na mandát v zemském sněmu i v Říšské radě.[3] V roce 1869 se stal členem Panské sněmovny.[2]
Politicky měl blízko k německé liberální Ústavní straně.[1] V roce 1870 byl jedním z hlavních kritiků konzervativní vlády Alfreda von Potockého, kterou v horní komoře parlamentu označil za „polovičatou v záměrech i konání, vnitřně rozpolcenou a ochromenou.“ Později, po smrti Antona von Schmerlinga byl vůdcem liberálů v Panské sněmovně.[4]
26. listopadu 1871 se stal ministrem bez portfeje Předlitavska ve vládě Adolfa von Auersperga. Ministrem byl až do 15. února 1879.[5] Je považován za jednoho ze zakladatelů rakouského civilního práva, podílel se na zřízení správního soudu a byl jedním z autorů volební reformy v roce 1873.[2]
V roce 1880 (podle jiného zdroje roku 1881[2]) byl jmenován prezidentem říšského soudního dvora, což byla tehdy nejvyšší justiční pozice v monarchii.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Wistrich, Robert: Laboratory for World Destruction, Germans and Jews in Central Europe [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Unger, Joseph [online]. austria-forum.org [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 689.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Unger na Wikimedia Commons
