Joseph Sheridan Le Fanu

irský prozaik, básník a dramatik píšící anglicky, spoluzakladatel horroru a detektivního žánru

Joseph Sheridan Le Fanu [ˈlɛfənjuː] (28. srpna 1814 Dublin7. února 1873 Dublin) byl irský prozaik, básník a dramatik píšící anglicky, autor povídek a románů se záhadnými a hrůzostrašnými motivy, jeden ze zakladatelů hororu a detektivního žánru.

Joseph Sheridan Le Fanu
Joseph Sheridan Le Fanu
Joseph Sheridan Le Fanu
Rodné jménoJoseph Thomas Sheridan Le Fanu
Narození28. srpna 1814
Dublin, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí7. února 1873 (ve věku 58 let)
Dublin, Spojené království Velké Británie a Irska
Místo pohřbeníMount Jerome Cemetery
Povoláníspisovatel, dramatik
Národnostirská
Žánrgotický román, horor, detektivní próza
Významná dílaV temném zrcadle
RodičeThomas Philip Le Fanu[1] a Emma Lucretia Dobbin[2][1]
Vliv naBram Stoker
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Sheridan Le Fanu procházel z rodiny duchovního. Narodil se roku 1814 v Dublinu, kde také vystudoval práva. Zakrátko se ale rozhodl věnovat se plně kariéře spisovatele a novináře, přispíval např. do časopisu Dublin University Magazine, který i několik let redigoval, stal se vydavatelem i novinářem dublinského deníku Evening Mail. Když mu roku 1858 zemřela manželka, stáhl se na čas do ústraní, vedl život podivínského samotáře a nestýkal se ani s nejbližšími přáteli. Pak se ale mezi roky 18611869 stal redaktorem časopisu Dublin University Magazine, kam již předtím přispíval, a především začal být považován za mistra strašidelného a napínavého vyprávění. Materiál pro svá díla čerpal z vášnivé četby náboženských, mystických a okultních spisů a gotických románů a také ze své znalosti folklóru.

Za svůj život napsal čtrnáct románů, z nichž ne všechny již snesou současná měřítka, a několik sbírek kratších strašidelných příběhů, z nichž vyniká novela Carmilla ze sbírky V temném zrcadle (1871, In a Glass Darkly) o lesbické upírce, která ovlivnila například Brama Stokera při psaní jeho románu Drákula.

Sheridan Le Fanu zemřel roku 1873 v Dublinu.

Dílo editovat

  • Krčma u kohouta a kotvy (1845, The Cock and the Anchor), historický román.
  • Osudy plukovníka Torlogha O'Briena (1847, The Fortunes of Colonel Torlogh O'Brien), dnes již téměř zapomenutý historický román, který byl vyzdvihován dobovou kritikou.
  • Duchařské povídky a tajemné příběhy (1851, Ghost Stories and Tales of Mystery), sbírka strašidelných povídek.
  • Dům u hřbitova (1863, The House by the Churchyard), dobrodružný román s prvky nadpřirozena, děsu a detektivního pátrání.
  • Strýc Silas (1864, Uncle Silas), román líčící děsivý příběh sedmnáctileté Maud, která žije po smrti svého otce na zchudlém panství svého zdegenerovaného strýce a objasňuje zde historii dvou vražd, které poznamenaly krví její rodinu.
  • Guy Deverell (1865), román.
  • Vše v temnotách (1866, All in the Dark), satira na spiritualismus.
  • Strašidelné bydlení (1868, Haunted Lives), novela.
  • Wywernské tajemství (1869, The Wywern Mystery)
  • Kronika Golden Friars (1871, Chronicles of Golden Friars), sbírka tajemných povídek umístěných do fiktivní anglické vesnice.
  • Obdivuhodné básně Shamuse O'Briena (1871, The Beautiful Poems of Shamus O'Brien), sbírka básní.
  • V temném zrcadle (1872, In a Glass Darkly), vrchol autorovy povídkové tvorby. Sbírka obsahuje brilantní studie lidského zla a podvědomých hrůz prezentované jako historky, jež nasbíral při svých toulkách světem jistý lékař, přičemž se tento lékař snaží své příběhy, v nichž vystupují různé přízraky, ne dosti přesvědčivě vysvětlovat jako vnitřní stavy člověka, což ponechává velké místo pro čtenářovu fantazii. Sbírka obsahuje tyto povídky:
    • Zelený čaj (Green Tea), česky též jako Zelený děs, pojednává o přízraku opice ponoukající hrdinu ke špatnostem, až se muž, neustále pronásledovaný jejím stínem, nakonec podřeže břitvou.
    • Pronásledovatel (The Familiar), vypráví o muži, který je pronásledován přízračnou sovou a jejím strašlivým skřekem.
    • Soudce Harborttle (Mr Justice Harbottle), líčí, jak je soudce Harbottle nalezen oběšen, přičemž popravu podle všeho vykonal jakýsi „záhrobní soud posledního odvolání“.
    • Pokoj v hostinci Dragon Volant (The Room in the Dragon Volant), dobrodružná povídka se silnými detektivními prvky.
    • Carmilla, gotická novela, líčící příběh mladé ženy, jež podlehla vlivu nadpozemsky krásné upírky jménem Carmilla. Ta byla schopná měnit tvar, aby proklouzla pevnými zdmi, její zvířecí druhé já byla obludná černá kočka. Ačkoliv Le Fanu zobrazuje sexualitu své upírky s opatrností, která je pro jeho dobu typická, čtenář si může být jist, že lesbická přitažlivost je hlavní hnací silou mezi Carmillou a vypravěčkou příběhu. Carmilla se tak stala vzorem pro velké množství ženských a lesbických upírek.
  • Purcellovy listiny (1880, The Purcell Papers), posmrtně vydané tři svazky strašidelných, fantastických, historických i humoristických povídek původně napsaných pro Dublin University Magazine v letech 18381840.

Filmové adaptace editovat

Česká vydání editovat

Rozhlasové zpracování editovat

V roce 2001 byla v Českém rozhlasu zdramatizována povídka Ten, který tě nespouští z očí (The Watcher). Přeložil a zdramatizoval Josef Hlavnička, hudba Petr Mandel, dramaturgie Jana Weberová, režie Hana Kofránková. Osoby a obsazení: Patrick O'Grady (Otakar Brousek), kapitán James Barton (Ladislav Frej), Patrik, právník, potomek OˇGradyho (Ivan Trojan), Generál Montague (Josef Somr), Macklin (Stanislav Fišer), Doktor Richards (Miloš Hlavica), George Norcott (Jiří Ornest), neznámý (Stanislav Oubram), Hawkins (David Novotný), Fiakrista (Steva Maršálek), hlas (Richard Honzovič) a Lady Rochdaleová (Věra Kubánková).[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Kindred Britain.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. VENCLOVÁ, Renata. Joseph Sheridan Le Fanu: Ten, který tě nespouští z očí. Hororový příběh pronásledovaného námořního kapitána [online]. Český rozhlas, 2020-12-27 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat