Wikipedie

Josefine Swoboda

rakouská malířka

Josefine Swoboda, křtěná Josepha Maria Swoboda,[1] česky Swobodová (29. ledna 1861 ve Vídni – 27. října 1924 tamtéž) byla rakouská malířka a grafička. Byla portrétistkou na evropských královských dvorech a dvorní malířkou anglické královny Viktorie.

Josefine Swoboda
Narození29. ledna 1861
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1924 (ve věku 63 let)
Vídeň RakouskoRakousko Rakousko
Alma materUměleckoprůmyslová škola Vídeň
Povolánímalířka, kreslířka
RodičeEduard Swoboda a Josefine Müller
PříbuzníEduard Swoboda, malíř (otec)
Rudolf Swoboda st., malíř (strýc)
Rudolf Swoboda ml., malíř (bratr)
Hnutírealismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Josefína, v rodině zvaná Josefine nebo Pipsl, se narodila jako třetí dítěte malíře Eduarda Swobody (1814-1902), a jeho druhé manželky Josefiny (1839-1906), dcera vídeňského chromolitografa Leopolda Müllera (1897-1862). Jejím strýcem z otcovy strany byl krajinář a malíř zvířat Rudolf Swoboda starší (1819-1859), bratr Rudolfa Swoboda mladší (1859-1914) byl malířem Orientu a portrétistou. Základům malby ji naučil otec. V roce 1878 nastoupila jako stážistka na Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni, kde do roku 1886 navštěvovala třídu figurální kresby a malby. V letech 1879 a 1880 byl jejím učitelem Ferdinand Laufberger, po jehož smrti studovala akvarelové portréty u Julia Victora Bergera. V roce 1878 získala první zakázku.

Věnovala se převážně portrétům, méně žánrovým výjevům a zátiší. Ovládala i miniaturní malbu. Často užívala jako předlohy fotografie.

Roku 1886 se její bratr Rudolf Swoboda stal anglickým dvorním malířem, v roce 1888 poslala také ona do Londýna ukázky svých malířských prací a v roce 1890, ve svých 29 letech, se stala dvorní malířkou královny Viktorie. V královské sbírce ve Windsoru se dochovalo 28 akvarelů. V roce 1886 byla její díla poprvé vystavena v Künstlerhausu ve Vídni. Nejprve byla uvedena jako amatérka, až později jako členka klubu malířek akvarelů.[2] Až do roku 1921 Künstlerhaus pravidelně vystavoval její díla na výročních a stálých výstavách. Od roku 1888 měla další výstavy v Hamburku (Portrét pruské princezny Henrietty), Mnichově a Berlíně. Ve Vídni se jako host zúčastnila výstav Skupiny osmi umělkyň (Gruppe der acht Künstlerinnen), které se konaly pravidelně v letech 1900-1909 v Piškově salónu ve Vídni, jedné z nejvýznamnějších uměleckých galerií fin de siècle, založeném v roce 1895 Gustavem Piškem (1866 –1911).[3][4]

Josefine Swoboda zůstala svobodná a téměř celý život žila v domě svého otce "Zum Wollbaum" ve Vídni v Gumpendorfer Straße 57. Trpěla srdeční vadou, na kterou ve věku 63 let zemřela. Byla pohřbena do rodinné hrobky na vídeňském ústředním hřbitově. Po její smrti dílo upadlo v zapomnění. Teprve roku 1995 byla představena v katalogu akvarelů Královské sbírky a v roce 2004 vyšla obsáhlá monografie od Herberta Zemena.

Díla (výběr) editovat

V katalogu z roku 2004[5] je 15 děl v muzeu, 28 akvarelů v Královské sbírce a 223 dalších titulů z výstav Künstlerhausu.

  • Historické muzeum města Vídně
    • Portrét Dr. Antona von Banhans, 1886, olej na plátně, 92 × 69 cm
    • Portrét Eduarda Swobody, 1885, olej na plátně, 100 × 74 cm
    • Karikatura ženy, nedatováno, tužka, 11,5 × 14,5 cm
    • Portrét: Charlotte Krennové, 1911, tužka, akvarel, 30,6 × 23,7 cm
    • Autoportrét-karikatura, 1880, tužka, 30,4 × 21 cm
    • Portrét Wilhelmine Weisseové, nedatováno, akvarel, válečná ztráta
  • Grafická sbírka Albertina, Vídeň
    • Šijící žena v holandské čepici, nedatováno, kresba křídou
    • Čtyři studie rukou, nedatováno, kresba křídou
    • Květina, nedatováno, akvarel
    • Kout u okna, nedatováno, akvarel
    • Motiv z Hallstattu, nedatován, akvarel
  • Královská sbírka, Windsor
  • Ilustrace v časopise: Portrét Karla Hasche, nedatováno, tužka, 30,3 × 28,8 cm

Galerie editovat

  •  
    Viktorie Eugenie z Battenbergu, 1890
  •  
    Dopis, 1886
  •  
    Královna Viktorie, 1893
  •  
    Alexandra Dánská, princezna z Walesu, 1895
  •  
    Kytice šeříků a růží

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Herbert Zemen: Die Porträtmalerin Josefine Swoboda. 1861–1924. Leben und Werk. Wien 2004, S. 1.
  2. ↑ Wladimir Aichelburg: Das Wiener Künstlerhaus 1861–2001. Wien 2003 (wladimir-aichelburg.at).
  3. ↑ Artikel: Acht Künstlerinnen und ihre Gäste. In: Der Bund. 1. Jg., Nr. 3 (1906).
  4. ↑ Acht Künstlerinnen und ihre Gäste (Ausstellung im Salon Pisko). In: Neues Frauenleben. 14. Jg., Nr. 1, 1902 (literature.at).
  5. ↑ Herbert Zemen: Die Porträtmalerin Josefine Swoboda. 1861–1924. Leben und Werk. Wien 2004, s. 143–152.

Literatura editovat

  • Constantin von Wurzbach: Swoboda, Josepha. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Díl 41. Wien 1880, s. 84 (Digitalisat).
  • Ch. Gruber: Swoboda, Josefine (1861–1924), Malerin. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Díl 14, Wien 2015, ISBN 978-3-7001-7794-4, s. 87-88.
  • Herbert Zemen: Die Porträtmalerin Josefine Swoboda. 1861–1924. Leben und Werk. Wien 2004.
  • Karoline Murau: Wiener Malerinnen. Pierson, Dresden / Leipzig / Wien 1895, s. 106–108 (literature.at).
  • Hermann Clemens Kosel: Deutsch-Österreichisches Künstler- und Schriftsteller-Lexikon. Band 1. Gesellschaft für graphische Industrie, Wien 1902, S. 115.
  • August Schaeffer: Die Kaiserliche Gemälde-Galerie in Wien. Moderne Meister. Textband. Löwy, Wien 1900, S. 56–58.
  • A. Hottner-Grefe: Besuch bei einer Toten. In: Neues Wiener Journal, 15. November 1924, S. 16 (Online bei ANNO).
  • Swoboda, Josefine. In: Hans Vollmer (Hrsg.): Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. (Ulrich Thieme a Felix Becker). Díl 32, Leipzig 1938, s. 355. 
  • Heinrich Fuchs: Die Österreichische Bildnisminiatur. Díl 2. Wien 1982, S. 87, 268–269.
  • Delia Millar: The Victorian Watercolours and Drawings in the Collection of Her Majesty the Queen. Band II. London 1995, S. 838–842. [ online]
  • Elise Srnka: Franz Josephs letzte Porträt-Sitzung. In: Badener Zeitung, 23. August 1930, S. 1 (Online bei ANNO).Vorlage:ANNO/Wartung/bzt
  • Wladimir Aichelburg: Das Wiener Künstlerhaus 1861–2001. Wien 2003 (wladimir-aichelburg.at).

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josefine_Swoboda&oldid=23691425“