Josef Císařovský (malíř)

Narozen 21. 7. 1926 v Hostouni u Kladna, zemřel 16. 7. 2017. Doc., výtvarník, historik umění, estetik, vysokoškolský pedagog, malíř, sochař, umělecký kovář, autor prací z oboru.

Josef Císařovský (21. července 1926 Hostouň u Kladna16. července 2017) byl český malíř, historik umění, estetik, vysokoškolský pedagog, sochař a umělecký kovář. Byl signatářem Charty 77.

Josef Císařovský
Narození21. července 1926
Hostouň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. července 2017 (ve věku 90 let)
ČeskoČesko Česko
Povolánívýtvarník, historik, estetik, malíř, sochař, kovář, historik umění, publicista, učitel a teoretik umění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mládí editovat

Narodil se v Hostouni nedaleko Kladna [1]. Během nacistické okupace byl očitým svědkem transportů Židů do koncentračních táborů a vyhlazení Lidic, ležících nedaleko Hostouně, což jej přimělo se roku 1943 připojit k protinacistickému odboji. Vystudoval dějiny umění v Sovětském svazu, posléze žil v Praze, kde se věnoval publikační činnosti a malbě.

Po roce 1968 editovat

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se s rodinou odstěhoval na venkov, kde se živil jako chovatel ovcí. Z politických důvodů mu bylo znemožněno publikovat. Stýkal se s osobnostmi domácího protirežimního disentu a po vzniku Charty 77 ji podepsal. To jej vystavilo dalším perzekucím, byl například vyřazen z Českého fondu výtvarného umění, což mu znemožnilo prodávat své obrazy, sledovala jej StB.

Po Sametové revoluci byla pak uspořádána řada výstav jeho děl, mimo Prahy např. v Rabasově galerii v Rakovníku. Od roku 1990 také jako prezident vedl nově založený Evropský kulturní klub, organizaci na podporu nově umožněné vzájemné kulturní spolupráce v Evropě.

Úmrtí editovat

Josef Císařovský zemřel 16. července 2017 ve věku 90 let.

Dílo editovat

V rámci své publicistické tvorby se věnoval především československé meziválečné avantgardě, dílu estetika a teoretika umění Otokara Hostinského či sochaře Otto Gutfreunda. Ve svých obrazech se zaměřoval především na náměty rodného kraje (Hostouň a okolí) či portréty domácích a světových osobností 20. století. Výtvarně se rovněž podílel na vzniku okenních vitráží chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníku či na ozdobných prvcích dřevěného kostela sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. „Jdu po stopě.“ Reportér Radiožurnálu pátrá po autorovi tajemných legionářských obrazů. Radiožurnál [online]. 2020-06-21 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat