Jodid rtuťnatý
Jodid rtuťnatý (HgI2) je anorganická sloučenina mající podobu červenooranžových krystalů. Na rozdíl od chloridu rtuťnatého se špatně rozpouští ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako velmi vzácný minerál kokcinit.
| Jodid rtuťnatý | |
|---|---|
 Krystalové modifikace - červená α modifikace a žlutá β modifikace | |
| Obecné | |
| Systematický název | jodid rtuťnatý |
| Latinský název | Hydrargyri iodidum rubrum |
| Anglický název | Mercury(II) iodide |
| Německý název | Quecksilber(II)-iodid |
| Sumární vzorec | HgI2 |
| Vzhled | červenooranžové krystaly (α) žluté krystaly (β) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7774-29-0 |
| Indexové číslo | 080-002-00-6 |
| ChEBI | 49659 |
| SMILES | I[Hg]I |
| InChI | 1S/Hg.2HI/h;2*1H/q+2;;/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 454,90 g/mol |
| Teplota tání | 259 °C |
| Teplota varu | 353 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 127 °C (α → β) |
| Hustota | 6,36 g/cm3 (α) 6,271 g/cm3 (β, 20 °C) 6,094 g/cm3 (β, 128 °C) |
| Index lomu | nD= 2,748 (α, 20 °C) nD= 2,455 (β, 20 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | koncentrace nasyceného roztoku 0,004 % (17,5 °C) 0,01 % (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 3,17 g/100 g (20 °C) 6,51 g/100 g (66 °C) ethanol 2,20 g/100 g (20 °C) aceton 2,1 g/100 g (0 °C) 3,18 g/100 g (25 °C) roztok KI |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | diethylether benzen tetrachlormethan pyridin |
| Součin rozpustnosti | 4,26×10−14 |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,552 5×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná bazálně centrovaná (α) kosočtverečně bazálně centrovaná (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 435,6 pm c= 1 234 pm β-modifikace a= 467,4 pm b= 732 pm c= 1 376 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −105,5 kJ/mol (α) −102,8 kJ/mol (β) |
| Entalpie tání ΔHt | 41,3 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 132 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 184,0 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −102,3 kJ/mol (α) −103,4 kJ/mol (β) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,172 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H330 H310 H300 H373 H410 |
| R-věty | R26/27/28 R33 R50/53 |
| S-věty | S1/2 S13 S28 S45 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jodid rtuťnatý vykazuje termochromismus; při zahřátí nad 127 °C podléhá fázové přeměně z krystalické formy alfa na světle žlutou formu beta. Po ochlazení nabývá zpět původní barvu. Často se používá k demonstraci uvedeného jevu.[2]
Jodid rtuťnatý je polovodičem používaným pro detekci rentgenového a záření gama a pro zobrazovací zařízení pracující při pokojové teplotě.[3] Používá se také na přípravu Nesslerova činidla používaného k důkazu přítomnosti amoniaku. Může se vyskytovat jako sraženina v mnoha reakcích.
V medicíně se HgI2 dříve používal pro léčbu syfilidy. Ve veterinární medicíně se stále používá do mastí na puchýře při exostóze, při zvětšení kloubních váčků apod.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Mercuric iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://jchemed.chem.wisc.edu/JCESoft/CCA/CCA2/MAIN/THERMHG/CD2R1.HTM
- ↑ http://www.freepatentsonline.com/6509203.html
Literatura editovat
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.