Jodid kademnatý
chemická sloučenina
Jodid kademnatý je anorganická sloučenina kadmia a jodu se vzorcem CdI2. Za běžných podmínek má podobu bílých až nažloutlých krystalů; struktura těchto krystalů je typická pro sloučeniny MX2 se silnými polarizačními účinky.
| Jodid kademnatý | |
|---|---|
 Model struktury jodidu kademnatého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Jodid kademnatý |
| Anglický název | Cadmium iodide |
| Německý název | Cadmiumiodid |
| Sumární vzorec | CdI2 |
| Vzhled | bílé až nažloutlé krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7790-80-9 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 232-223-6 |
| Indexové číslo | 048-007-00-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 366,21 g/mol |
| Teplota tání | 388 °C |
| Teplota varu | 796 °C |
| Hustota | 5,669 g/cm3 (30 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 78,7 g/100 g (0 °C) 81,5 g/100 g (10 °C) 84,8 g/100 g (20 °C) 86,6 g/100 g (25 °C) 88,3 g/100 g (30 °C) 92,3 g/100 g (40 °C) 101,2 g/100 g (60 °C) 112,8 g/100 g (80 °C) 127,8 g/100 g (100 °C) 255 g/100 g (200 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 176 g/100 g (20 °C) 206,7 g/100 g (25 °C) ethanol 110 g/100 g (20 °C) aceton 41 g/100 g (25 °C) |
| Relativní permitivita εr | 22,5 (I) 25,6 (II) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −4,02×10−6 cm3 g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | hexagonální (I) hexagonální (II) hexagonální (III) |
| Hrana krystalové mřížky | modifikace I a= 424 pm c= 685,5 pm modifikace II a= 424 pm c= 1 367 pm modifikace III a= 424 pm c= 2 050 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −203,4 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 56,6 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 50,2 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 161 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −201,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,218 J K−1 g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H331 H301 H351 H373 H410 |
| R-věty | R23/25, R33, R68, R50/53 |
| S-věty | S2, S22, S45, S60, S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Použití editovat
Jodid kademnatý se používá v litografii, fotografii, galvanickém pokovování a při výrobě fosforu.[2]
Příprava editovat
CdI2 se připravuje reakcí kovového kadmia, či jeho oxidu, hydroxidu nebo uhličitanu s kyselinou jodovodíkovou. Lze ho získat také zahříváním kadmia s jodem.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadmium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cadmium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. McGraw-Hill, 2002, ISBN 0-07-049439-8
- ↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1501–1503.
Literatura editovat
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid kademnatý na Wikimedia Commons
