Wikipedie

Joan Bennett

americká herečka

Joan Bennettová (rodným jménem Joan Geraldine Bennettová, nepřechýleně Joan Bennett; 27. února 1910 Fort Lee, New Jersey, USA – 7. prosince 1990 Scarsdale, New York, USA) byla americká divadelní, filmová a televizní herečka. Během své 66leté kariéry se objevila v 75 filmech včetně několika němých filmů a nejvíce se proslavila rolemi femme fatale ve filmech noir režiséra Fritze Langa, se kterým spolupracovala na čtyřech snímcích.

Joan Bennettová
Joan Bennettová v roce 1947
Joan Bennettová v roce 1947
Rodné jménoJoan Geraldine Bennett
Narození27. února 1910
Fort Lee, New Jersey
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí7. prosince 1990 (ve věku 80 let)
Scarsdale, New York
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníPleasant View Cemetery
Alma materChase Collegiate School
Aktivní roky1916–1982
ChoťJohn Marion Fox (1926–1928)
Gene Markey (1932–1937)
Walter Wanger (1940–1965)
David Wilde (1978)
Děti4
RodičeRichard Bennett
Adrienne Morrisonová
PříbuzníConstance Bennettová (sestra)
Barbara Bennettová (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a kariéra editovat

 
Richard Bennett se svými dcerami (zleva: Constance, Joan a Barbara)

Dětství, studium a začátek kariéry editovat

Joan Geraldine Bennettová se narodila 27. února 1910 ve městě Fort Lee ve státě New Jersey jako nejmladší ze tří dcer herce Richarda Bennetta a herečky Adrienne Morrisonové.[1][2][3] Obě její starší setry Constance Bennettová a Barbara Bennettová se později staly také herečkami.[1] Joan se poprvé objevila na stříbrném plátně již v šesti letech, v roce 1916, kdy spolu se svými rodiči a sestrami vystoupila v němém dramatu The Valley of Decision.[4][5] Joan v mládí navštěvovala dívčí školu Miss Hopkins School for Girls na Manhattanu[6] odkud poté přešla na internátní školu ve Waterbury[6] a ve studiu nakonec pokračovala i na soukromé škole ve Versailles ve Francii.[7] Již v 16 letech se také poprvé vdala, za Johna M. Foxe[8][5] a o dva roky později se jí narodilo první dítě.[9] Půl roku na to se však nechala rozvést, jelikož z jejího manžela se stal alkoholik.[10]

Joan Bennetová debutovala v divadle v roce 1928, kdy se se svým otcem objevila na Broadwayi ve hře Jarnegan.[11][2] Za dobu svého působení odehrála celkem 136 představení a od kritiků získala za své výkony poměrně kladné recenze.[12] V osmnácti letech se opět vrátila i k filmům a její první zlomový snímek přišel v roce 1929. Mysteriózní thriller nesl název Bulldog Drummond a v hlavních rolí se objevili Ronal Colman a Lawrence Grant. S nástupem 30. let odstartovala i její kariéra a během let 1930 až 1932 střídala jednu filmovou roli za druhou. Zahrála si například v hlavní roli v muzikálu Loutka milionů (1930) produkovaném studiem United Artists nebo v dramatu Moby Dick (1930) s Johnem Barrymorem produkovaném studiem Warner Bros.[13] V roce 1931 také uzavřela svou první smlouvu se studiem Fox Film Corporation (nyní 20th Century Fox) a v rámci ní se objevila například se Spencerem Tracym v romantickém dramatu She Wanted a Millionaire (1932), za které se ji dostalo nadšených recenzí. Podobně úspěšně dopadl i její další snímek s Tracym: romantické komediální drama Me and My Gal (1932). V raných letech své kariéry vystupovala Joan Bennettová také nejprve jako blondýna, což byla její přirozená barva vlasů.

 
Joan Bennettová na obálce časopisu Photoplay v roce 1932.

Vrchol kariéry editovat

V roce 1933 studio Fox Film opustila a hned na to se objevila ve významném dramatu George Cukora Malé ženy (1933), kde se objevila společně s Katharine Hepburnovou, Francess Deeovou a Jean Parkerovou.[14] Tento snímek značně ovlivnil její kariéru, neboť upoutala pozornost nezávislého producenta Waltera Wangera, který s ní začal spolupracovat a řídit její kariéru. Wanger jí také jako první navrhl, aby si nechala své blond vlasy obarvit na brunetu.[15][5] Filmem Trade Winds (1938) tak začala další nová část její kariéry, kdy se její filmová osobnost proměnila ve svůdnou a okouzlující femme fatale.[16][17]

 
Joan Bennettová jako bruneta ve film noiru Žena za výlohou (1944).

Do konce 30. let si zahrála ještě ve dvou filmech, včetně dobrodružného historického filmu The Man in the Iron Mask (1939), kde po boku Louise Haywarda ztvárnila španělskou princeznu Marii Terezu. Do 40. let vstoupila dobrodružným filmem Zelené peklo (1940), kde si zahrála po boku Douglase Fairbankse Jr. a téhož roku také podstoupila konkurz k později velmi slavnému filmu Jih proti Severu.[16] U producenta Davida O. Selznicka uspěla a dokonce se dostala až mezi čtyři finalistky zahrnující Jean Arthurovou, Paulette Goddardovou a Vivien Leighovou, která nakonec roli Scarlett O'Harové získala a vyhrála za ni svého prvního Oscara.

Na počátku dekády se Joan Bennettová objevila například v krimi filmu The House Across the Bay (1940), protinacistickém dramatu The Man I Married (1940) nebo dalším dramatu Wild Geese Calling (1941) s Henrym Fondou. Počínaje rokem 1941 také začala její dlouholetá spolupráce s režisérem Fritzem Langem,[18] se kterým nakonec založila i vlastní produkční společnost Diana Productions[19][20] a společně natočili ty nejvýznamnější filmy v její kariéře. Jejich prvním společným snímkem se stal thriller Man Hunt, kde se objevila v roli tajemné modelky, která pomůže hlavnímu hrdinovi (Walter Pidgeon) s úkrytem před nacisty.

Jejich druhým společným filmem se stal již charakteristický film noir Žena za výlohou (1944), kde ztvárnila osudovou ženu profesora v podání Edwarda G. Robinsona,[19] který v sebeobraně zabije jejího žárlivého milence a následně se jeho těla pokusí zbavit. Po nálezu těla však začnou oba čelit neustálému strachu ze zrady i vydírání od vychytralého vrátného (Dan Duryea). Jejich třetím společným filmem se stal opět film noir s názvem Šarlatová ulice (1945), kde se v ústřední herecké trojici opět objevila s Edwardam G. Robinsonem a Danem Duryeou.[19] Tentokrát Joan Bennettová ztvárnila prolhanou a povrchní milenku, která svede starého malíře a se svým milencem se ho pokusí využít k získání spousty peněz. Na své činy však doplatí všichni tři.

Závěr kariéry editovat

Až do konce 40. let udržela Joan Bennettová svou kariéru na vrcholu a mezi její další významné filmy patří například dobrodružný film The Macomber Affair (1947) nebo film noiry The Woman on the Beach (1947), Tajemství za dveřmi (1948), Hollow Triumph (1948) a Lehkovážný okamžik (1949).[21] Joan Bennettová se v celovečerních filmech hojně objevovala až do roku 1956, kdy se začala více soustředit na televizi a do konce kariéry natočila už jen tři klasické filmy. Od 50. až do 80. let se nakonec objevila v 17 seriálech a pěti televizních filmech. Největší zásluhy má na hororovém seriálu Dark Shadows, kde se objevila ve 390 epizodách a obdržela za něj i nominaci na cenu Emmy.[2][22]

„ Na většinu filmů, které jsem natočila, moc nemyslím, ale být filmovou hvězdou bylo něco, co se mi velmi líbilo. “
— Joan Bennettová[2]

Skandál v prosinci 1951 editovat

 
Walter Wanger, filmový producent a třetí manžel Joan Bennettové.

Dne 13. prosince 1951 se Joan Bennettová setkala se svým agentem Jenningsem Langem, který ji zastupoval již 12 let, aby si promluvili o nadcházející televizní show.[23] Svůj kabriolet Cadillac zaparkovala na parkovišti za budovou hudební společnosti MCA a odjela s Jenningsem Langem v jeho autě. Její manžel Walter Wanger mezitím projížděl kolem a všiml si jejího zaparkovaného auta. O necelé dvě hodiny později jel stejnou cestou nazpátek a auto jeho manželky tam stále bylo, a proto se rozhodl, že na ni počká. O několik hodin později se Joan Bennettová s agentem Langem vrátila a když ji doprovodil k jejímu autu, Wanger po něm ze žárlivosti dvakrát vystřelil, přičemž ho zasáhl do pravého stehna a do rozkroku.[24][25][17] Pistoli poté hodil do auta své manželky a odjel.

Joan Bennettová spolu s vedoucím čerpací stanice zraněného Langa odvezli k jeho osobnímu lékaři a poté do nemocnice, kde se zotavil. Její manžel byl následně vzat do vazby a byl nucen podstoupit několik výslechů.[26] Joan Bennettová hned poté popřela, že by s Langem udržovala jiné než obchodní vztahy a také prohlásila, že se její manžel nedávno dostal do finančních potíží a byl na pokraji nervového zhroucení.[23] Wanger byl nepodmíněně odsouzen na čtyři měsíce a po odpykání trestu se opět vrátil k výrobě filmů.[2] Joan Bennettové se však pomalu přestalo dařit a filmové nabídky jí postupně ubývaly. Nadále se tak naplno věnovala výhradně divadelním turné po celé zemi. Manželé zůstali až do roku 1965.

Osobní život a smrt editovat

 
Hvežda Joan Bennettové na Holywoodském chodníku slávy.

Manželství editovat

  1. John Marion Fox (15. srpna 1926–1928), dcera Adrienne Ralston Foxová
  2. Gene Markey (1932–1937), dcera Melinda Markeyová
  3. Walter Wanger (1940–1965), dcery Stephanie Wangerová a Shelley Wangerová
  4. David Wilde (1978–zemřela 1990)

Politické názory editovat

Joan Bennettová byla aktivní členkou Hollywoodského demokratického výboru (Hollywood Democratic Committee) a Hollywoodské antinacistické ligy (The Hollywood Anti-Nazi League). Spoustu svého času a peněz také věnovala na podporu několika politických kandidátů (vč. Franklina D. Roosevelta, Johna F. Kennedyho i Roberta F. Kennedyho).

Smrt editovat

Joan Bennettová zemřela na selhání srdce 7. prosince 1990 ve věku 80 let ve svém domě ve Scarsdale ve státě New York.[2]

Filmografie editovat

 
Ve filmu Disareli (1929).
 
Ve filmu The Son of Monte Cristo (1940).
 
Ve filmu Žena za výlohou (1944).
 
Ve filmu Father of the Bride (1950).

Kompletní filmografie podle fimových databází ČSFD a IMDb.

Filmy editovat

TV filmy editovat

Seriály editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joan Bennett na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Bennett, s. 2
  2. ↑ a b c d e f LESHER, Dave. Joan Bennett, Movie, Stage, TV Star, Dies. Los Angeles Times [online]. 1990-12-09 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FLINT, Peters B. Joan Bennett, Whose Roles Ripened From Sweet to Siren, Dies at 80 - NYTimes.com. The New York Times [online]. 2015-05-25 [cit. 2023-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. ↑ Bennett, s. 52
  5. ↑ a b c Hamrick, s. 34
  6. ↑ a b Bennett, s. 3
  7. ↑ Bennett, s. 97
  8. ↑ Bennett, s. 103
  9. ↑ Bennett, s. 114–115
  10. ↑ Daughter of actor divorces. The Los Angeles Times. Los Angeles: 1928-07-31. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Bennett, s. 117
  12. ↑ Bennett, s. 120
  13. ↑ Bennett, s. 210
  14. ↑ Bennett, s. 225
  15. ↑ Joan Bennett: Do Blondes Have More Fun?. Classic Movies Digest [online]. 2009-04-28 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Bennett, s. 262
  17. ↑ a b Hamrick, s. 35
  18. ↑ Bennett, s. 283
  19. ↑ a b c Bennett, s. 286
  20. ↑ BERNSTEIN, Matthew. Fritz Lang, Incorporated. ProQuest [online]. 1986-01-01 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Bennett, s. 295
  22. ↑ Hamrick, s. 147
  23. ↑ a b Joan Bennett Sees Jealous Mate, Walter Wanger, Shoot Agent. The Los Angeles Times. Los Angeles: 1951-12-14. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Examine bullet holes in Lang's clothes. Calisphere [online]. 1951 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Hollywood Actors' Agent Is Shot; Joan Bennett's Husband Questioned. The New York Times. New York: 1951-12-14. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ VESTUTO, Kathleen. The Lives of Justine Johnstone: Follies Star, Research Scientist, Social Activist. Jefferson: McFarland & Company, 2018. 224 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4766-7276-2. S. 175–177. (anglicky) 

Literatura editovat

  • VESTUTO, Kathleen. The Lives of Justine Johnstone: Follies Star, Research Scientist, Social Activist. Jefferson: McFarland & Company, 2018. 224 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4766-7276-2. S. 175–177. (anglicky) 
  • BENNETT, Joan; KIBBEE, Lois. The Bennett Playbill. [s.l.]: Holt, Rinehart and Winston of Canada, 1970. 332 s. Dostupné online. ISBN 0030818400. (anglicky) 
  • HAMRICK, Craig. Barnabas & Company: The Cast of the TV Classic Dark Shadows. Lincoln: Barnabas & Company, 2003. 257 s. Dostupné online. ISBN 0-595-29029-9. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joan_Bennett&oldid=23459317“