Jindřich Vaňha

pražský podnikatel, provozovatel proslulé rybí restaurace na pražském Václavském náměstí

Jindřich Vaňha (8. prosinec 1889 Holešovice-Bubny – 21. srpen 1961 Sydney) byl pražský podnikatel, provozovatel proslulé rybí restaurace na pražském Václavském náměstí. Patřil mu řetězec rybáren po celé republice a svého času provozoval i námořní flotilu.[1][2]

Jindřich Vaňha
Narození8. prosince 1889
Holešovice-Bubny, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. srpna 1961 (ve věku 71 let)
Sydney, Austrálie, AustrálieAustrálie Austrálie
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánírestauratér, podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vaňhova pasáž, dnes pasáž Jalta, pohled k Václavskému náměstí

Životopis editovat

Pocházel údajně ze starého rodu, který měl žít v Holešovicích již asi od 15. století[2] s právem rybolovu na Vltavě a vlastnit tam rovněž přívozy.[1]V pražských písemných pramenech však jméno Waňha chybí, mohl se jmenovat Waněk. První bezpečně doložený je Jindřichův dědeček Josef Waňha (* 1824), který byl holešovický rodák a vlastnil v Holešovicích hostinec čp. 18/VII; s manželkou Kateřinou, rozenou Bláhovou, měl sedm dětí.[3]. Z nich prvorozený syn byl Jindřichův otec a jmenoval se Karel Waňha (*1853). Původním povoláním byl majitelem hostince (Gastbesitzer) a obchodníkem s rybami; oženil se s Eliškou Buriánovou,[4], založil v Holešovicích kapří sádky a na Vltavě provozoval dva přívozy.[5]

Rodina měla pět dětí z nichž Jindřich byl třetí syn, po něm následovaly dvě dcery. Podle nedoložené tradice měl začít studoval sochařství, studium však brzy opustil a vyučil se číšníkem.[6]. Dále se začal věnovat v rodině tradičnímu obchodu s rybami.[7] Cestoval po Evropě i Americe a seznamoval se s moderními metodami zpracování ryb, jejich skladováním a s nejrůznějšími způsoby jejich úpravy.[7]

Jeho obchodní kariéru však přerušila 1. světová válka, v níž byl těžce raněn.[1] Po válce se opět vrátil k podnikání. V pražské Stromovce založil velkou restauraci po vzoru rodinné restaurace a rybárny, která v Troji fungovala již asi od posledního desetiletí 19. století.[2][8] Povzbuzen její značnou oblibou u Pražanů pustil se ve 30. letech do budování sítě prodejen ryb a rybích bufetů nejen po Praze, ale po celé republice.[1] Společně s bratrem Janem se mu podařilo vybudovat „obrovské obchodní impérium“, do něhož patřila síť prodejen ryb a rybích bufetů, velkoobchod rybami, zpracovatelské závody, v úvodu již zmiňovaná rybářská flotila a rovněž několik letadel k rychlé přepravě čerstvých ryb.[1][8]

Rybí restaurace editovat

V roce 1940 otevřel úspěšný podnikatel Jindřich Vaňha v pasáži domu č. p. 43 na Václavském náměstí rybí restauraci, jež se záhy stala vlajkovou lodí a výkladní skříní jeho společnosti.[1]

V této pasáži, jež samozřejmě nesla jméno Vaňhova,[9] zaujímala rybárna prostor po obou stranách.[5] Jako první se směrem od Václavského náměstí nacházel studený bufet s prosklenými výklady, v nichž byla vystavena lákavá nabídka studených rybích lahůdek.[10] Směrem dál do nitra pasáže zabírala levou stranu luxusní restaurace, v níž se jedlo na stříbře, na němž bylo logo s firemním emblémem.[5] Naproti, na pravé straně se nacházel Baltic Gril a celý komplex uzavíral teplý bufet.[10] Interiéry celého komplexu měly tematicky odpovídající výzdobu, která rovněž lákala zákazníky.[10]

Restaurace se záhy stala cílem mnoha labužníků.[7] Nemalou měrou k tomu přispěla zdejší velká atrakce – akvária, kde si návštěvník mohl přímo vybrat vodního živočicha, na němž si pak pochutnal.[5] Ale ani v obou bufetech, studeném či teplém, nebo v grilu se prý dveře netrhly.[7] Kuchyně, přípravna a další provozy byly umístěny v suterénu, aby jejich provoz neobtěžoval zákazníky.[10]. Jako zajímavost Marcela Vaňhová uvádí, že stříbrného náčiní, jež se v restauraci používalo, bylo tolik, že Vaňha musel zaměstnávat člověka, který měl na starost pouze jeho cídění.[8]

Zemřel roku 1961 v Sydney. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze.

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • MALÝ, František; WEBER, Jan. Osobnosti Troje : pražská Troja, inspirace malířů, grafiků a básníků : zaniklá osada Bosna. 1.. vyd. Praha: Nadace Quido Schwanka, Troja - město v zeleni, 2018. 111 s. ISBN 978-80-904992-5-6. 

Externí odkazy editovat