Jindřich II. Braniborský
Jindřich II. Braniborský, zvaný Dítě, (kolem 1308 – červenec 1320 Prenzlau) byl braniborský markrabě z jánské větve rodu Askánců a poslední braniborský Askánec.
| Jindřich II. Braniborský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1308 |
| Úmrtí | červenec 1320 (ve věku 11–12 let) Mieszkowice |
| Povolání | vládce |
| Rodiče | Jindřich I. Braniborský[1] a Anežka Bavorská[1] |
| Rod | braniborští Askánci |
| Příbuzní | Žofie Braniborsko-Stendalská a Judita Braniborská (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se jako syn braniborského markraběte Jindřicha I. a jeho manželky Anežky Bavorské kolem roku 1308. Otec mu zemřel už v roce 1318. Když roku 1319 bezdětně zemřel Jindřichův bratranec Waldemar, Jindřich II. se stal posledním žijícím braniborským Askáncem.[2] Zdědil proto všechny majetky, které braniborští Askánci kdy vlastnili, a to až na Horní Lužici.[3] Protože tehdy byl ještě dítětem, jeho poručníkem se stal pomořanský kníže Wartislaw IV., jenž se o tento post ale brzy dostal do sporů s Rudolfem I. Saským. Římskoněmecký král Ludvík IV. Bavor chtěl rozporům v Braniborsku zabránit tím, že Jindřicha v roce 1320 zplnoletnil. Krátce na to Jindřich II. však zemřel, čímž vymřeli braniborští Askánci a v zemi zavládlo interregnum.[2]
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b SCHULTZE, Johannes. Heinrich II. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1969. Dostupné online. ISBN 3-428-00200-8. Svazek 8. S. 349. (německy)
- ↑ HEINEMANN, Otto von. Heinrich I., Markgraf von Brandenburg. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Leipzig: Duncker & Humblot, 1880. Dostupné online. Svazek 11. S. 483. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich II. Braniborský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Waldemar |
|
Braniborský markrabě 1319–1320 |
|
Nástupce: interregnum |
