Jiřina Petrovická
česká dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka, televizní herečka a zpěvačka
Jiřina Petrovická, rozená Žemličková (30. ledna 1923, Pardubice – 10. října 2008, Praha) byla česká herečka, národní umělkyně.
| Jiřina Petrovická | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. ledna 1923 Pardubice  Československo |
| Úmrtí | 10. října 2008 (ve věku 85 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Vystudovala učitelský ústav v Praze (maturovala v roce 1942),[2] herecké školení získala soukromě u Míly Pačové a Jaroslava Průchy. V sezóně 1942/1943 působila v divadle na Kladně, následně přešla do Plzně (1943–1945). Po osvobození se stala členkou Realistického divadla,[3] kam ji angažoval režisér Jan Škoda a kde vystupovala až do roku 1950.[2] Poté působila rok v Městských divadlech pražských[4] a nakonec hrála v letech 1951 až 1990 v pražském Národním divadle.[5] Její poslední rolí byla paní Pernellová v Molièrově hře Tartuffe, ve které vystupovala na scéně Národního divadla od roku 1988 až do listopadu 1992.
Ve filmu debutovala v roce 1943 (Čtrnáctý u stolu), později hrála např. ve snímcích Krakatit, Strakonický dudák či Nahá pastýřka. Věnovala se také televizní (např. seriály Rozsudek, Jana Eyrová, Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem, Rozpaky kuchaře Svatopluka) a rozhlasové tvorbě či recitaci. Nazpívala též dobový hit Plují lodi do Triany ze Cervantesovy hry Lišák Pedro. Její celoživotní mistrovství v dabingu bylo v roce 2008 oceněno udělením Ceny Františka Filipovského.
Její matka Běla (1900 - 1988) se okolo roku 1950 provdala za herce Jaroslava Průchu (1898 -1963).
Ocenění editovat
- 1958 Vyznamenání Za vynikající práci
- 1964 ocenění Zasloužilá členka ND
- 1968 titul zasloužilá umělkyně
- 1973 Cena Jaroslava Průchy
- 1978 titul národní umělkyně
- 1983 Řád Vítězného února
- 1983 Laureátka státní ceny
- 2008 Cena Prezidia herecké asociace za celoživotní mistrovství v dabingu.
Divadelní role, výběr editovat
- 1947 Molière: Domnělý paroháč, Sganarellova žena, Realistické divadlo, režie Jan Škoda
- 1951 William Shakespeare: Othello, Desdemona, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
- 1952 Alois Jirásek: Lucerna, Mladá kněžna, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
- 1954 Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské, Mela Dulská, Heša Dulská, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
- 1954 V. V. Ivanov: Obrněný vlak 14-69, Varja, Národní divadlo, režie František Salzer
- 1954 William Shakespeare: Benátský kupec, Porcie, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1954 Oscar Wilde: Ideální manžel, Slečna Mabel Chilternová, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
- 1955 A. P. Čechov: Tři sestry, Nataša Ivanova, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
- 1956 G. B. Shaw: Svatá Jana, Jana z Arcu, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
- 1958 William Shakespeare: Král Lear, Goneril, Národní divadlo, režie František Salzer
- 1959 József Darvas: Spálená křídla, Klára, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Orsetta, Paní Libera, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
- 1962 Antonín Dvořák: Božena Němcová bojující, Karolína Světlá, Národní divadlo, režie František Salzer
- 1962 Peter Karvaš: Antigona a ti druzí, Erika, ND, režie Miroslav Macháček
- 1963 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hipolyta, Národní divadlo, režie Václav Špidla
- 1965 Molière: Tartuffe, Elmira, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
- 1966 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Herečka, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
- 1969 Jean Giraudoux: Trojská válka nebude, Helena, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský
- 1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Terezka, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
- 1971 M. J. Lermontov: Maškaráda, Baronesa Štrálová, Tylovo divadlo, režie Tibor Rakovský
- 1976 František Langer: Periferie, Paní, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
- 1978 Giuseppe Verdi: Macbeth, Hlas Lady Macbethové, Smetanovo divadlo, režie Václav Kašlík
- 1981 F. M. Dostojevskij: Idiot, Lizaveta Prokofjevna, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Kaloč
- 1982 Karel Čapek: Matka, titulní role, Tylovo divadlo, režie František Laurin
- 1987 J.K.Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Mamselle Margarethe, ND, režie Václav Hudeček
- 1988 Molière: Tartuffe, Paní Pernellová, Národní divadlo, režie Vladimír Strnisko
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ společný hrob herečky Jiřiny Petrovické a herce Jaroslava Průchy na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
- ↑ a b Český biografický slovník XX. století II, s. 562.
- ↑ Český film : herci a herečky II, s. 411.
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.
- ↑ Jiřina Petrovická zářila především na jevišti Národního divadla. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2008-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12.
Literatura editovat
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 91, 96, 127
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 139, 152, 164, 362
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 224–5, 303
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 333, 337
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 199
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 28, 37, 93, 130, 259, 260, 353, 412, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 227, 262, 469.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 410–413.
- Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 168–173
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 434
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 117, 136, 244, ISBN 80-204-0493-7
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 730–731.
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 365–7
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 326, 386, 396, 399–401
- Jana Moravcová: Jiřina Petrovická a její střípky, Erika, Praha, 1999, ISBN 80-7190-912-2
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 562.
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 123, ISBN 80-85837-35-8
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 252, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 13, 59, 191, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 211, 214–5, 225, 236, ISBN 80-85625-19-9
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Petrovická na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Petrovická
- Jiřina Petrovická v databázi Archivu Národního divadla
- Jiřina Petrovická v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiřina Petrovická ve Filmové databázi
- Jiřina Petrovická na Kinoboxu
- Jiřina Petrovická v Internet Movie Database (anglicky)
- Jiřina Petrovická na Dabingforum.cz
