Wikipedie

Jiří Jindra

český elektrochemik a historik

Jiří Jindra (7. června 1938 Praha – 16. listopadu 2020 Praha[1]) byl český chemik a historik, zabývající se elektrochemií (elektrochemické zdroje elektrického proudu) a také českými moderními a soudobými dějinami, především dějinami přírodních věd v českých zemích.

RNDr. Jiří Jindra, CSc.
Narození7. června 1938
Praha nebo Nová Ves u Chotěboře
Úmrtí16. listopadu 2020 (ve věku 82 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníchemik, historik
ZaměstnavatelAkademie věd ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studium, vědecká a profesní kariéra editovat

Jiří Jindra se narodil 7. června 1938 v Praze.[2] Po absolvování Akademického gymnázia v Praze (1953–1956) nastoupil v roce 1956 na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Fakultu dokončil jako promovaný pedagog a promovaný chemik.[3] Po ukončení vysokoškolského studia, působil jako vědecký aspirant (1961–1964) na Polarografickém ústavu Jaroslava Heyrovského ČSAV. V roce 1965 se stal kandidátem věd (CSc.) a následně v roce 1966 získal doktorský titul RNDr. na Přírodovědecké fakultě UK. Na Polarografickém ústavu Jaroslava Heyrovského ČSAV a později v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského ČSAV působil nejprve jako vědecký pracovník (1965–1973), poté jako samostatný vědecká pracovník, a nakonec jako vedoucí oddělení (1991–1993). V dubnu 1993 přechází do Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR jako odborný pracovník, posléze vědecký pracovník a tajemník ústavu (1993–2001). V letech 2002–2005 působil ve funkci zástupce ředitele pro provoz.[4][3] Zároveň působil jako vědecký pracovník ve Výzkumném centru pro dějiny vědy, později v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Jiří Jindra byl řešitelem dvou výzkumných grantových projektů: Dějiny české elektrochemie (Grantová agentura ČR, řešení 2006–2008); Vědecká korespondence Jaroslava Heyrovského (Grantová agentura AV ČR, řešení 2009–2011).[4] Jiří Jindra působil jako tajemník české části Smíšené česko-rumunské komise historiků, člen Historického klubu,  České společnosti chemické, Společnosti pro dějiny věd a techniky, Sdružení Ackermann-Gemeinde, Společnosti pro vědy a umění, Společnosti bratří Čapků, Ignaz Lieben Gesellschaft, Klubu Za starou Prahu, Humboldt Klubu, nebo České křesťanská  akademie.[4]

Ocenění editovat

  • Společná cena ČSAV a Bulharské akademie věd – 1986 (člen autorského kolektivu)
  • Společná cena ČSAV a Akademie věd NDR – 1984 (člen autorského kolektivu)
  • Čestné uznání – vzorný pracovník Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského ČSAV - 1988
  • Čestné znání za aktivní činnost v ÚOS Chemické zdroje elektrické energie při Československé vědeckotechnické společnosti - 1988
  • Čestné uznání Americké chemické společnosti za 25 let abstraktorské činnosti - 1989
  • Cena AV ČR za vědecký výsledek "Čeští vědci v exilu 1948-1989" - 2013 (člen autorského kolektivu)
  • Emeritní pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. - duben 2018.

Vybraná díla editovat

  • JINDRA, Jiří (ed.): Jaroslav Heyrovský a Spojené státy americké. Výběr z korespondence z let 1928-1967. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2014. 178 s. ISBN 978-80-7285-171-3. Elektronická verze k dispozici na http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/Heyrovsky_USA.pdf (citováno 24. 6. 2018).
  • JINDRA, Jiří: Dějiny elektrochemie v českých zemích 1882-1989. 1. vyd. Praha : Libri : Ústav pro soudobé dějiny, 2009. 227 s. ISBN 978-80-7277-400-5
  • TŮMA, Oldřich – JINDRA, Jiří (eds.): Československo a Rumunsko v rámci versailleského systému. = Czechoslovakia and Romania in the Versailles System. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2006. 182 s. [sborník ze stejnojmenné konference, Praha 2.-3. 10. 2003] ISBN 80-7285-065-2
  • JINDRA, Jiří: The Sovietization of natural sciences in Czechoslovakia (1945-1960). In: Sovietisation in Romania and Czechoslovakia. History, Analogies, Consequences / Bucureşti : Polirom, 2003 s. 44-56.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ HTTP://WWW.RINOVO.CZ. Zemřel emeritní pracovník našeho ústavu dr. Jiří Jindra. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Autorské heslo Jiřího Jindry v Bibliografii dějin Českých zemí zpracované Historickým ústavem AV ČR v.v.i.[1] Archivováno 18. 6. 2020 na Wayback Machine. (citováno 24. 6. 2018).
  3. ↑ a b Rozhovor s Jiří Jindrou vedl Pavel Mücke, 10. 5. a 17. 5. 2011. Sbírka Orální historie a bádání o soudobých dějinách na půdě Ústavu pro soudobé dějiny, Digitální sbírky Centra orální historie ÚSD AV ČR.
  4. ↑ a b c Odborný životopis Jiřího Jindry na webových stránkách Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.http://www.science.usd.cas.cz/cs/pracovnici/20-jindra-jiri.html (citováno 24. 6. 2018).

Literatura editovat

PÁNEK, Jaroslav - VOREL, Petr et al.: Lexikon současných českých historiků. = The Lexikon of Contemporary Czech Historians. Praha : Historický ústav AV ČR, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Jindra&oldid=22883137“