Jezerní paní (opera)
Jezerní paní (italsky La donna del lago, též Jezerní panna či Dáma z jezera) je opera seria Gioacchina Rossiniho z roku 1819. Libreto napsal Andrea Leone Tottola na motivy stejnojmenné poémy Waltera Scotta (The Lady of the Lake) z roku 1810. Byla to první opera na Scottův námět.
| Jezerní paní | |
|---|---|
| La donna del lago | |
| Žánr | opera seria |
| Skladatel | Gioacchino Rossini |
| Libretista | Andrea Leone Tottola |
| Počet dějství | 2 |
| Originální jazyk | italsky |
| Literární předloha | Walter Scott: Jezerní paní (The Lady of the Lake) |
| Datum vzniku | 1819 |
| Premiéra | 24. října 1819, Neapol, Teatro San Carlo |
| Česká premiéra | 10. prosince 1824, Brno, Divadlo Reduta |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opera měla premiéru v divadle Teatro di San Carlo v Neapoli 24. října 1819 pod skladatelovou taktovkou. V Londýně byla uvedena v únoru 1823. Ve Spojených státech amerických byla poprvé uvedena v New Orleans v červnu 1829. Po více než jednom století zapomnění byla znovu uvedena ve Florencii v roce 1958. Od té doby byla hrána na nejpřednějších světových scénách a několikrát nahrána.
V českých zemích byla poprvé hrána německy v Brně v budově dnešního Divadla Reduta dne 10. prosince 1824.[1] Roku 1825 byla hrána také v pražském Stavovském divadle.[2] V češtině dosud tato opera inscenována nebyla.
Osoby a obsazení premiéry editovat
| Postava | typ hlasu | Představitel při premiéře 24. října 1819 |
|---|---|---|
| Elena, jezerní paní | soprán | Isabella Colbranová |
| Malcolm Groeme | alt | Benedetta Rosmunda Pisaroni |
| Uberto, ve skutečnosti Giacomo (král Jakub V. Skotský) | tenor | Giovanni David |
| Douglas d’Angus, Elenin otec a bývalý poručník krále Jakuba | bas | Michele Benedetti |
| Rodrigo di Dhu, vůdce klanu horalů | tenor | Andrea Nozzari |
| Serano | tenor | Gaetano Chizzola |
| Albina | mezzosoprán | Maria Manzi |
| Bertram | bas | Massimo Orlandini |
| ovčáci, lovci, králova družina, horalé, venkované - sbor | ||
Děj opery editovat
První jednání editovat
První scéna editovat
Pastýři zpívají v podvečer na břehu jezera Loch Katrine ve Skotsku. Z lesů je slyšet zpěv lovců. Přes jezero přijíždí na loďce Elena a zpívá o svém milém Malcolmovi. Na břehu se setkává se skotským králem Jakubem, který se představí jako Uberto. Elena považuje Uberta za zbloudilého lovce a pozve jej k sobě domů.
Druhá scéna editovat
Po příjezdu do Elenina domova poznává Uberto v Elenině otci svého bývalého poručníka Douglase, který se přidal na stranu horalských povstalců. Elena se má podle otcovy vůle stát nevěstou vůdce povstalců Rodriga.
Třetí scéna editovat
Horalští povstalci vítají svého náčelníka - Rodriga. Ten se těší na svou nevěstu, kterou mu přivádí její otec Douglas. Oba ale zjišťují, že Elena ve skutečnosti miluje Malcolma. Přichází Serano a varuje před útokem králových vojsk. Povstalci se chystají na nadcházející bitvu.
Druhé jednání editovat
První scéna editovat
Uberto/Jakub přichází před bitvou zachránit Elenu a vyznává jí lásku. Ta ale zůstává věrná Malcolmovi. Dostane od Uberta prsten, který ji má ochránit. Objeví se Rodrigo a rozhodne se ztrestat cizince v souboji.
Druhá scéna editovat
Malcolm hledá svou milou a dozvídá se od Serana, že následovala svého otce, který se vydal do královského paláce jednat o uzavření míru. Rodrigo je mezitím zabit.
Třetí scéna editovat
Douglas žádá o mír, ale král odmítá. Vzápětí přichází Elena, které darovaný prsten zaručuje volný průchod. Zaslechne hlas Ubertův a zjišťuje, že neznámý cizinec je vlastně král Jakub.
Čtvrtá scéna editovat
Královský sál: král Jakub obměkčen Eleniným citem propouští v milosti Douglase i Elenina miláčka Malcolma. Je obnoven mír.
Instrumentace editovat
- dechové nástroje: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty.
- žesťové nástroje: 2 lesní rohy, 3 pozouny.
- bicí nástroje: 2 tympány, basový buben.
- smyčcové nástroje: první housle, druhé housle, violy, violoncela, kontrabasy.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku La donna del lago na anglické Wikipedii.
- ↑ WURMOVÁ, Milada. Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848. Brno: ŠIFRA, k. s., 1996. 226 s. S. 106.
- ↑ SCHERL, Adolf. Bender Sebastian Josef. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 60.
Literatura editovat
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 155–157.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezerní paní na Wikimedia Commons
