Jevpatorija
Jevpatorija je lázeňské město v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře v rovinaté západní části Krymu založené Ruskem v roce 1784. Město je od roku 1954 součástí Ukrajiny, ale od Anexe Krymu Ruskou federací je fakticky znovu ovládané Ruskem. V roce 2006 zde žilo 106 500 obyvatel.
| Jevpatorija Евпатория, Євпатoрія | |
|---|---|
 Mešita Džuma-Džami | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°12′ s. š., 33°21′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | ~10 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Městská rada | Jevpatorijská |
| Stát (de facto) |  Rusko |
| Republika | Krym |
| Městská rada | Jevpatorijská |
  Jevpatorija | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 65 km² |
| Počet obyvatel | 108 248 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 665,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (65 %), Ukrajinci (23 %), Krymští Tataři (7 %), Bělorusové a další |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství, sunnitský islám |
| Správa | |
| Starosta | Andrej Danilenko |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 6569 |
| PSČ | 297400—297490 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jevpatorijská městská rada editovat
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také sídla městského typu Myrnyj, Novoozerne (Novoozjornoje), a Zaozerne (Zaozjornoje).
Název editovat
Prvním sídlem na území Jevpatorije byla řecká kolonie Kérkintis. Patřila do Pontské říše císaře Mithriada VI., zvaného též Eupatór. Z tohoto přízviska byl po dobytí Krymu Ruským impériem vytvořen ruský (a dnes současně ukrajinský) název Jevpatorija (Евпато́рия; ukrajinsky Євпат́орія, arménsky Եվպատորիա - Євпат́орія). V některých jazycích včetně starší češtiny se objevuje též název Eupatoria vycházející z řecké podoby jména.
V krymské tatarštině a dalších turkických jazycích nese město název Kezlev, který byl utvořen patrně od chazarského názvu Güzliev (doslova „krásný dům“), názorů však existuje více.[2]
Dějiny editovat
Město má přes 2500 let dlouhou historii, na jejímž počátku stojí řecká kolonie Kérkintis. Později město náleželo Pontu, v raném středověku pak říši Chazarů, poté Krymskému chanátu. V závěru 18. století dobyla město (stejně jako celý Krym a jižní Ukrajinu – tzv. Novou Rus) vojska Ruského impéria. Roku 1784 pak město získalo současný název, který, podobně jako Oděsa či Sevastopol, vychází z řečtiny a měl symbolizovat návaznost Ruské říše na vyspělou řeckou civilizaci.
Roku 1855 se poblíž města odehrála Bitva u Jevpatorije, jedna z bitev krymské války.
Největší rozkvět město zažilo v 2. polovině 19. století a na začátku 20. století, kdy se dočkalo mj. divadla (1910), musea, tramvajové dopravy a železnice (1915). Dvacáté století pak přineslo rozvoj rekreační a lázeňské infrastruktury.
Na Štědrý den roku 2008 došlo v jednom z místních panelových domů k výbuchu plynu, který usmrtil 27 osob. Na místo tragédie se dostavil i prezident Juščenko a premiérka Tymošenková.[3]
Pamětihodnosti editovat
Jevpatorija má množství architektonických památek, mezi něž patří pravoslavný kostel Sv. Mikuláše z konce 19. století, ze starších památek pak mešita Džuma-Džami, tekiye dervišů, chrámový komplex (kenesa) krymských Karaimů a další.
Pobýval zde také polský básník Adam Mickiewicz a napsal zde jeden ze svých Krymských sonetů.
Hospodářství a doprava editovat
V Jevpatoriji nejsou žádné velké průmyslové podniky. Převažují malé a střední podniky, zejména potravinářské.
Jevpatorija je spojena frekventovanými příměstskými vlaky se Saki a Simferopolem. V letní sezóně sem navíc denně míří několik přímých vlaků zejména z Moskvy a Kyjeva. Dosažitelná je také autobusem. Funguje zde námořní přístav.
Ve městě je také v provozu nevelká síť tramvajové dopravy.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Srv. Kalamit.info Archivováno 15. 4. 2012 na Wayback Machine., sekce Historie.
- ↑ (ukrajinsky) Життя 27 людей забрала трагедія у Євпаторії Archivováno 27. 12. 2008 na Wayback Machine. 5.ua, 27. 12. 2008.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevpatorija na Wikimedia Commons - Městské web Kalamit.info Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine.
