Jeskyně Bue Marino

jeskyně na Sardinii

Jeskyně Bue Marino jsou pobřežní jeskynní komplex nacházející se na území obce Dorgali na východním pobřeží Sardinie. Za své jméno vděčí sardinskému názvu tuleně středomořského, mořského savce, o němž se dnes předpokládá, že z oblasti vymizel kvůli nadměrnému antropickému tlaku.[1]

Jeskyně Bue Marino
Údaje o jeskyni
StátItálieItálie Itálie
Zeměpisné souřadnice
Jeskyně Bue Marino
Jeskyně Bue Marino
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Více než 20 kilometrů dlouhá jeskyně se po společném vchodu rozvětvuje na tři samostatné části: severní větev, střední větev a jižní větev. Severní větev je díky své dlouhé ploše přístupná suchou nohou a je zde k vidění mnoho druhů jeskynních infiltrací včetně stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů. Na stěnách jeskyně jsou v různých výškách patrné četné otvory po mlžích a vodorovné rýhy jako důkaz změn mořské hladiny.[2] Na stěnách jeskyně jsou navíc vidět petroglyfy vytvořené v neolitu.[3] Střední větev je určena pro jeskynní potápěče.[4]

Severní větev editovat

Severní větev vznikla erozí dávných řek a je tvořena zkamenělou částí dlouhou přibližně 7 km, kde krasová činnost ustala, zatímco část větve známá jako československá větev, charakterizovaná 42 sifony a stejným počtem jezer, je stále aktivní. Severní větev je dlouhá celkem 9 kilometrů.

Severní větev, dříve známá jako Nová jeskyně, byla první částí jeskyní Bue Marino, která byla zpřístupněna pro veřejnost. Byla otevřena od 50. do 80. let 20. století a později byla uzavřena, aby byla krátce do roku 2017 znovu otevřena s turistickou trasou rozdělenou do tří tunelů.

Jižní větev editovat

Jižní větev s prodloužením asi 8 kilometrů je to, co zbylo z dávného obnovení Codula Ilune a v současné době se obnovuje pouze po silných deštích. Tato větev se vyznačuje velmi širokými tunely, řekami a podzemními jezery. Veřejnosti přístupná část zahrnuje asi kilometr dlouhou stezku s lávkou, kterou každoročně navštíví desítky tisíc turistů, kteří se ke vstupu dostanou na motorových člunech. Tato část krasového systému se vyznačuje rozsáhlou galerií plnou stalaktitů a stalagmitů a dalších minerálních útvarů, které se odrážejí v průzračné vodě velkého slaného jezera o rozloze více než 1 km², které je považováno za jedno z největších na světě.

Tento sektor končí v hale známé jako Tulení pláž, kde se pravděpodobně rozmnožují tuleni středomořští a kde se setkává sladká voda přiváděná různými podzemními řekami s mořskou vodou.

Jeskyně pokračuje ještě několik kilometrů uvnitř krasové plošiny Supramonte, jejíž prostředí je jeskynními potápěči považováno za velmi krásné.

Střední větev editovat

Střední větev, tvořená velkolepými podvodními kanály s až 38 sifony, je dlouhá asi 5 km a prvních 500 m v něm prozkoumal v 70. letech 20. století slavný německý jeskynní potápěč Jochen Hasenmayer a později i jeskyňáři z České republiky např. Daniel Hutňan. Výzkumy stále probíhají.

Spojení se Su Molente, Monte Longos a Su Palu editovat

Po průzkumu, který v červnu 2016 provedla skupina speleosub, bylo provedeno spojení s jeskyněmi Su Molente, Monte Longos a Su Palu, které se připojily ke krasovému komplexu Codula di Ilune v celkové délce 70 km, což byl až do roku 2019 italský rekord v nejdelší jeskyni, kterou bylo možné prozkoumat.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grotte del Bue Marino na italské Wikipedii.

  1. Jeskyně Bue Marino | Cesty na motorce [online]. 2015-08-25 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  2. BIGOT, Jean-Yves. 2010 - Caves of Sardinia (Italy). Photographic expedition in Sardinia.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2022-07-14]. 
  3. Grotta del Bue Marino, Cala Luna, Cala Fuili, Dorgali, Calagonone, Cala Gonne Barbagia, Golfo di Orosei, Golf von Orosei, Supramonte, Cala Goloritzè, Cala Sisine, Cala Mariolu - Das virtuelle Reisemagazin - Sardinien.com. web.archive.org [online]. 2015-03-21 [cit. 2022-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Grotta del Bue Marino - Cala Gonone. www.calalunasardegna.com [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat