Šipka (národní přírodní památka)
Šipka je krasová jeskyně, která je národní přírodní památkou v Národním sadu ve Štramberku v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Poodří. Leží v nadmořské výšce 440 metrů v pohoří Štramberská vrchovina.[4] Světově známá je díky objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti v roce 1880.[5]
 Šipka | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Šipka | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 9. ledna 1960 |
| Vyhlásil | Ministerstvo životního prostředí |
| Nadm. výška | 360–520[1] m n. m. |
| Rozloha | 24,65 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Nový Jičín |
| Umístění | Štramberk |
| Souřadnice | 49°35′11,76″ s. š., 18°7′4,44″ v. d. |
  Šipka | |
| Další informace | |
| Kód | 435 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika editovat
Národní přírodní památka Šipka byla vyhlášena 9. ledna 1960 na ploše 29 hektarů za účelem ochrany významného archeologického naleziště a reliktní květeny. Území tvořené jurským vápencem má podle sousedního města název štramberský kras, z něhož je nejznámější právě Šipka.[6]
Vstupní portál jeskyně je na severním úbočí hory Kotouč a má šířku 8 m a výšku 3,8 m. Následuje krátká vstupní chodba a chybějící již dávno zřícený strop dómu zde tvoří dno Propástky (hloubka 12 m). Odtud pokračují dvě chodby – vlevo Jezevčí díra a vpravo Krápníková jeskyně. Delší a větší je Krápníková jeskyně, která je dlouhá 38 m, je 3–4 m široká a až 5 m vysoká. V přední části jsou na stropě znatelné zbytky již zničené bohaté krápníkové výzdoby, která byla zničena lidmi krátce po objevení jeskyně v říjnu 1880. Jezevčí díra je dlouhá 19 m, široká je 1–2 m a 1,5 m vysoká.
Člověk obýval jeskyni již před více než 32 000 lety. Během teplých období poslední doby ledové zde našli útočiště neandrtálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů a také magdalénienští lovci sobů. Jejich přítomnost dokládají nálezy opracovaných kostí, parohů a kamenné nástroje z místního křemence, pazourku a křišťálu.[7]
V jeskyni se ukrývala také zvířata, po kterých zde bylo nalezeno přes 80 000 kostí a zubů 130 různých zvířat: jeskynního medvěda, lva jeskynního, hyeny jeskynní, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa, lumíka velkého, atd.[5]
Základ jeskyně pravděpodobně vyhloubil vodní tok obtékající v předledovcových dobách v této výšce vrch Kotouč stejně jako jeskyni Psí kostelík a zřejmě i Čertova díra.[5]
Význam editovat
Roku 1880 se proslavila nálezem čelisti neandrtálského dítěte, jež zemřelo ve věku 8 až 10 let,[8] ke kterému došlo jen pár let po objevu lebky a kostí v německém Neandertalu v roce 1856. Čelist objevil tehdejší profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, který zde s dělníky prováděl archeologický průzkum (jeskyně byla pod nánosem usazených hornin).[7] Nález se začal označovat jako Šipecká čelist. Následně se našla i mousteriénská a magdaleniénská kamenná industrie. Kromě toho zde bylo nalezeno množství kostí zvířat, například medvěda jeskynního, lva jeskynního, hyeny, mamuta, nosorožce a dalších zvířat. Objeven byl také depot z doby bronzové. Karel Jaroslav Maška svým výzkumem dokázal, že v pravěku jeskyni obývali střídavě lovci a dravá zvěř.[4]
Národní přírodní památkou bylo území vyhlášeno v roce 1960. Důvodem ochrany je nejstarší dosud objevené sídlo člověka na území Česka a zároveň naleziště vzácné reliktní květeny.
Na památku nálezu Šipecké čelisti byla v roce 1922 umístěna před jeskyni pamětní deska K. J. Mašky od malíře Františka Juráně. Před jeskyní se nachází busta Bohumíra Jaroňka.[5] Některé nálezy jsou v kopiích k vidění Městském muzeu ve Štramberku.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b Štramberk, jeskyně Šipka - archeolog.cz. www.archeolog.cz [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Jeskyně Šipka – místo objevu Šipecké čelisti ve Štramberku. Kudy z nudy [online]. CzechTourism [cit. 2023-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Jeskyně Šipka. Astronomické cestování [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí [cit. 2023-08-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Štramberská jeskyně Šipka. Ohromujícími nálezy se zapsala do učebnic. regiony.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2019-08-27 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Štramberk : Jeskyně Šipka : Zajímavý nález, Dávní obyvatelé. mesto-stramberk.cz [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šipka na Wikimedia Commons - Popis naleziště a plán situace – archeolog.cz
