Jesenická lesní škola
Jesenická lesní škola (JeLŠ) je stabilní vzdělávací institucí Junáka – českého skauta pro vzdělávání skautských činovníků.
| Jesenická lesní škola | |
|---|---|
 Lilie na táborové bráně tábořiště Jesenické lesní školy | |
| Založeno | 1946 |
| Místo konání | Na horách (osada u Olšan) |
| Datum konání | každoročně kolem 21. srpna (táborová část) |
| Web | https://jels.skauting.cz |
Historie editovat
Pod hlavičkou JeLŠ jsou pořádány čekatelské lesní kurzy (od 2002), vůdcovské lesní kurzy (od 2001), lesní školy (od 1946) a zdravotnické kurzy (od 2003). V letech 1994–1997 byly pořádány také nekvalifikační lesní kurzy. JeLŠ navazuje na dávnou tradici skautských lesních škol zformovaných okruhem skautů okolo Velena Fanderlika v polovině 20. let 20. století v podobě Moravské lesní školy. Mezi jeho přímými žáky byli zakladatelé JeLŠ po skončení druhé světové války: Břetislav Škaroupka – Šrám, Alois Štefka – Dan, Karel Kostroň – Západní vítr a další.[1] Kontinuita myšlenek, rituálů a forem Jesenické lesní školy je nepřerušená – díky tomu, že dnešní instruktoři mají k těm předchozím vztah žák–učitel.
Její historie kopíruje historii poválečného českého skautingu – krátký poválečný rozmach (1946–1947), dvacetiletý zákaz, obnova v souvislosti s procesem tzv. pražského jara (1968–1969), opětovný dvacetiletý zákaz, polistopadová obnova. Je jednou z posledních tzv. regionálních (oblastních) lesních škol, které se podařilo přežít období krize a generačního střídání na konci devadesátých let 20. století, a jedinou z těchto lesních škol, která v několikaletých cyklech nabízí kompletní vzdělávání skautských vůdců.
Zaměření lesní školy editovat
JeLŠ se vyznačuje důrazem na propojování duchovního a praktického rozměru skautingu.[2] Je známa používáním tradičních prostředků skautských lesních škol (lesní škola a kurz jako vzorový tábor, nabitý a náročný program, prastaré skautské rituály apod.). Snaží se o zachování funkčních skautských tradic s respektem k vývoji současné doby.[3]
Programové schéma editovat
Lesní školu a její kurzy vede stabilní instruktorský sbor. Každoročně se koná přinejmenším jedna velká vzdělávací akce v nejobvyklejším formátu: jarní zahajovací víkend na nějaké chatě v Jeseníkách, hlavní desetidenní táborová část na Olšanských horách,[4] podzimní závěrečný víkend na nějaké chatě v Jeseníkách. V roce 2002 se letní část lesní školy a čekatelského lesního kurzu odehrála v jižních Čechách – ve Zlaté Koruně a Českém Krumlově, kde účastníci přes den pomáhali odstraňovat následky povodní.[5] Každé lesní školy či kurzu se účastní cca 25–35 frekventantů. V letech 1946–1969 se zúčastnilo čtyř běhů lesních škol JeLŠ 205 účastníků, v letech 1991–1997 lesních škol a lesních kurzů 100 účastníků a v letech 2001–2020 celkově všech lesních akcí 587 skautek a skautů.[6]
Osobnosti školy editovat
Vůdcové JeLŠ editovat
- Břetislav Škaroupka – Šrám (1946–1969)
- Pavel Krajíček – Akela (1991–1998)[7]
- Stanislav Balík – Ježek (od 2000)[8]
Významní instruktoři JeLŠ editovat
- Radko Kadlec – bratr Bernard (1946–1947)
- Lubomír Kantor – Čibiabos (1991–2016)[9]
- Karel Kostroň – Západní vítr (1946–1969)
- Libor Kvapil – Sir (od 1991)[10]
- Ladislav Šrom – Havran (od 1991)
- Alois Štefka – Dan (1946–1969)
- Bohumil Šula – Bob (1946–1997)
- Eduard Ureš – Ataman (1968–1969)[11]
Známí absolventi editovat
- Bronislav Hlůza – vysokoškolský profesor, mykolog (absolvent z roku 1946)
- Bohumil Šula – biolog, zakladatel arboreta Bílá Lhota, autor Pohádek lesní moudrosti (absolvent z roku 1946)
- Ladislav Šrom – nositel nejvyššího skautského vyznamenání Řádu stříbrného vlka (absolvent z roku 1968)[12]
- Libor Kvapil – lékař, nositel nejvyššího skautského vyznamenání Řádu stříbrného vlka (absolvent z roku 1970 a 1991)[13]
- Lumír Kantor – primář, senátor (absolvent z roku 1991)[14]
- Stanislav Balík – vysokoškolský profesor, politolog a historik (absolvent z roku 1996)
- Jan Pečínka – právník, obnovitel Staré Vody (absolvent z roku 1997)
Místa konání táborových částí editovat
- 1946, 1947 – tábořiště u Cukmantlu (Zlatých Hor)[15]
- 1968, 1969 – tábořiště na Švagrově u Vernířovic
- 1991 – tábořiště u Drozdovské Pily
- 1993–1997 – tábořiště u chaty Sokolka na kopci Smrčina nad Sobotínem
- od 2001 – tábořiště u kaple sv. Martina na Olšanských horách[8][16]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ IDA, Ida. Jesenická LŠ padesátiletá. Skauting. Prosinec 1996, roč. 35, čís. 4, s. 20. Dostupné online.
- ↑ DOBEŠ, Michal. Katolický skauting jako životní opora mladého člověka [online]. Brno: Masarykova univerzita, diplomová práce, 2016 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online.
- ↑ O co nám jde? | Jesenická lesní škola [online]. [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
- ↑ KUBOVÁ, Hana. Budoucí junáčtí vůdci tráví léto na táboře. Olomoucký deník. 2004-08-18, roč. 2004, čís. 192, s. 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-16. ISSN 1213-8207. Archivováno 16. 1. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ LIM. Skauti vyměnili kurs za pomoc zaplaveným. Olomoucký deník. 2002-08-21, roč. 2002, čís. 194, s. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-14. ISSN 1213-8207. Archivováno 14. 1. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Absolventi | Jesenická lesní škola [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ HISTORIE A SOUČASNOST ČINNOSTI SKAUTINGU REGIONU ŠUMPERSKA – PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie JeLŠ | Jesenická lesní škola [online]. [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Lubomír Kantor (1935). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Olomouckému lékaři je 82 let a stále ordinuje. Už 12 roků slouží pro bezdomovce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-19 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Eduard Ureš | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ PEK. Skaut dostal vyznamenání. Šumperský a Jesenický deník. 2018-08-27, roč. 2018, čís. 198, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-16. ISSN 1213-8207. Archivováno 16. 1. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ GRAČKA, Jiří. Arcibiskupství olomoucké, 2020-06-25 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ KANTOR, Lumír. Jesenická lesní škola potřetí [online]. 2019-08-27 [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05.
- ↑ BALÍK, Stanislav. Skauting v Bludově [online]. Brno: Studio Arx, 2010 [cit. 2021-01-12]. S. 82–85. Dostupné online. ISBN 978-80-86665-07-8.
- ↑ BALÍKOVÁ, Anna. Skautské podzimní prázdniny. Bludovan [online]. Město Bludov, 2019-11-29 [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-05.