Jerevanský automobilový závod
Jerevanský automobilový závod (arménsky Երևանի ավտոմոբիլային գործարան, rusky Ереванский Автомобильный Завод, zkratka JerAZ nebo ErAZ) byl výrobce dodávkových automobilů a minibusů se sídlem v Jerevanu. Firma byla jediným arménským výrobcem automobilů. Vznikla v roce 1964 jako sovětský státní podnik, v roce 2002 na sebe podala insolvenční návrh a v roce 2004 zanikla.
| JerAZ | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost a státem vlastněný podnik |
| Datum založení | 1964 |
| Datum zániku | 2004 |
| Adresa sídla | Jerevan, Arménie |
| Souřadnice sídla | 40°12′43″ s. š., 44°31′40″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | automobilový průmysl |
| Produkty | minibus |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | eraz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
.jpg)
Na místě továrny JerAZ stál původně podnik vyrábějící vysokozdvižné vozíky. Podle výnosu Nejvyššího sovětu Arménské sovětské socialistické republiky № 1084 z 31. prosince 1964 měla být založena továrna vyrábějící v licenci dodávkové automobily s užitečným zatížením od 800 do 1000 kilogramů. Nápomocen měl být Minavtoprom, sovětská agentura odpovědná za automobilový průmysl.[1] 10. září získal podnik oficiálně název Jerevanský automobilový závod.
Příprava k výrobě započala v roce 1965 školením 66 pracovníků v Uljanovském automobilním závodě v Rusku a Rižském autobusovém závodě v Lotyšské SSR. V dubnu 1966 vznikly první dva prototypy malých dodávek na bázi vozu RAF-977 vyráběného v Rize, do prosince vzniklo 36 vozidel nového modelu JerAZ-762. Teoreticky byl v té době závod schopen vyrábět až 400 vozů ročně, do roku 1968 stoupla roční výroba na 1000 vozů. V červnu 1971 získal typ JerAZ-762 na výstavě v Moskvě ocenění, v září začala produkce vylepšené varianty JerAZ-762A. V roce 1980 dosáhla roční výrobní kapacita továrny v Jerevanu počtu 13 000 automobilů. V dubnu 1982 opustil továrnu 100 000. automobil.[2] Do roku 1987 vzrostla roční produkce na 16 100 vozidel. Na přelomu 70. a 80. let 20. století továrna spolupracovala s polskou továrnou FSC v Lublinu. V roce 1986 byly automobily poprvé představeny v zahraničí – na Mezinárodním veletrhu v Poznani.[3]
V období let 1974 až 1986 továrna JerAZ vyvíjela a testovala také elektromobily. K jejich sériové výrobě nikdy nedošlo.
V roce 1995 byl státní podnik privatizován a reorganizován na akciovou společnost. Kvůli nízké konkurenceschopnosti vyráběných vozidel ve srovnání se „západními“ vozy produkce i prodej dodávek JerAZ stále klesaly. Přesto byl představen nový typ JerAZ-3730. V listopadu 2002 na sebe musela společnost přes veškerou snahu podat návrh na konkurz. V roce 2004 byla továrna uzavřena.[4] V dražbě získal jerevanský tovární areál výrobce ocelových lan.
Modely editovat
Továrna JerAZ vyráběla tři rozdílné modely:
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerewanski Awtomobilny Sawod na německé Wikipedii.
- ↑ Thompson, Andy. Cars of the Soviet Union (Haynes Publishing, Somerset, UK, 2008), s. 192.
- ↑ Historie JerAZ, yeraz.auto.am, (rusky), 2018-11-12
- ↑ JerAZ-762B, Awtoliegendy SSSR Nr 102, s. 5-7, 14-15
- ↑ Archivovaná kopie [online]. auto.am [cit. 2011-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31. 5. 2011. (rusky)
- ↑ Armenia's Short-lived Car Industry [online]. The Armenia Blog, July 2014 [cit. 2011-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16. 7. 2010.
Literatura editovat
- L. M. Šugurov: АВТОМОБИЛИ России и СССР. 2. díl. Ilbi/Prostreks, Moskva 1994, ISBN 5-87483-006-5.
- Konstantin Andrejev: Автолегенды СССР: ЕрАЗ-762Б. Nr. 102, DeAgostini, Moskva 2013.
- Nikolaj Markov: Автолегенды СССР: ЕрАЗ-762В. Nr. 241, DeAgostini, Moskva 2018.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu JerAZ na Wikimedia Commons - (rusky) ЕрАЗ: что производил Ереванский автозавод?, fotogalerie vozů
