Jehlice trnitá
Jehlice trnitá (Ononis spinosa) je polokeř z čeledi bobovité, známý také pod lidovým názvem babí hněv. Dorůstá do výšky okolo 60 cm, má růžové květy motýlovitého tvaru. Kvete v červenci a srpnu. Dolní listy jsou trojčetné, horní jednoduché s palisty a drobně zoubkovanou čepelí. Plodem je vejčitý lusk, obsahující jedno až tři semena.
 Jehlice trnitá | |
|---|---|
 Jehlice trnitá (Ononis spinosa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Tribus | Trifolieae |
| Rod | jehlice (Ononis) |
| Binomické jméno | |
| Ononis spinosa L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roste v mírném pásu Evropy do nadmořské výšky 1500 metrů, na suchých loukách, pastvinách, křovinatých stráních, úhorech, železničních náspech apod. V ČR je častá v termofytiku a teplejším mezofytiku.[1] Má ráda teplá stanoviště a půdu s obsahem vápence. Na pastvinách bývá nežádoucí pro své nepříjemné trny.
V lidovém léčitelství je kořen jehlice pro své močopudné účinky používán při chorobách látkové výměny. Kořen obsahuje okolo 0,2 % silic (flavonoidy, saponin ononid). Ve středověku sloužily nasolené mladé výhonky jehlice jako potravina. Odvar z květů se také používal k barvení vlny.
Reference editovat
- ↑ Kirschner J. & Štěpánek J. (1995): Ononis L. – jehlice. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 438–444, Academia, Praha.
Literatura editovat
- Albert Pilát: Kapesní atlas rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976. S. 104-105
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu jehlice trnitá na Wikimedia Commons 
Taxon Ononis spinosa ve Wikidruzích- http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=66
- https://web.archive.org/web/20131211212107/http://bylinky.atlasrostlin.cz/jehlice-trnita
