Jean Sylvain Bailly
Jean-Sylvain Bailly (15. září 1736 Paříž – 12. listopadu 1793 tamtéž) byl francouzský astronom a politik, který se stal prvním starostou Paříže. Proslavil se v roce 1759 výpočtem oběžné dráhy Halleyovy komety. Zkoumal rovněž čtyři tehdy známé Jupiterovy měsíce. Během Francouzské revoluce byl popraven gilotinou.
| Jean Sylvain Bailly | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. září 1736 Paříž |
| Úmrtí | 12. listopadu 1793 (ve věku 57 let) Paříž |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Bydliště | Paříž |
| Alma mater | Francouzská akademie věd |
| Povolání | astronom, politik, matematik, spisovatel a starosta |
| Politická strana | Feuillanti |
| Funkce | 31. křeslo Francouzské akademie (1783–1790) starosta Paříže (1789–1791) poslanec francouzského Národního shromáždění |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na Měsíci je podle něj pojmenován rozlehlý kráter Bailly ležící v jihozápadní oblasti přivrácené polokoule.[1][2] Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.
Životopis editovat
Jako syn malíře se zajímal nejprve o malířství a poezii, posléze se obrátil k vědeckým studiím, především k astronomii. V roce 1789 se stal sekretářem pařížského volebního kolegia a brzy nato zástupcem třetího stavu v generálních stavech.
Dne 3. června 1789 byl zvolen prezidentem Národního shromáždění. Po pádu Bastilly byl jmenován do funkce nově zřízeného úřadu pařížského starosty. Jakobíny však byl obviněn z royalistického myšlení, takže 18. listopadu 1791 podal demisi. Dne 17. července 1791 vydal příkaz ke střelbě do davu, který se shromáždil na Champ-de-Mars za účelem podepsání petice proti navrácení práv králi. Během procesu s Marií Antoinetou vystupoval jako svědek na její obhajobu. Byl obviněn Robespierrem a byl odsouzen jako přítel krále a utlačovatel lidové svobody dne 11. listopadu 1793 k trestu smrti. Následující den byl popraven gilotinou.
Dílo editovat
Baillyho hlavní dílo tvoří pětisvazková Histoire de l'astronomie vydaná postupně v letech 1775–1787 (v roce 1806 vyšel dvousvazkový výtah). Vydal rovněž Lettres sur l'origine des sciences (1777) a Lettres sur l'Atlantide de Platon et sur l'ancienne histoire de l'Asie (1771). Posmrtně byly vydány Essai sur les fables et sur leur histoire (1799) a Mémoires d'un témoin de la Révolution (1804).
Odkazy editovat
Literatura editovat
- TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787-1799. Praha: Triton, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Sylvain Bailly na německé Wikipedii.
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Schiller, str. 168, č. mapového listu 71, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Crater Bailly on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Sylvain Bailly na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bailly v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (francouzsky) Životopis na stránkách Francouzské akademie
| 31. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Louis-Élisabeth de la Vergne de Tressan |
1780–1793 Jean Sylvain Bailly |
Nástupce: Emmanuel Joseph Sieyès |
| Starosta Paříže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: — |
1789 – 1791 Jean Sylvain Bailly |
Nástupce: Jérôme Pétion de Villeneuve |
