Wikipedie

Jaromír Korčák

český demograf, geograf, statistik a vysokoškolský pedagog

Jaromír Korčák (12. července 1895 Vrážné u Jevíčka – 6. října 1989 Praha) byl představitel české geografie, demografie a statistiky. Sám o sobě ovšem uváděl, že pracuje v oboru mesologie (anthropogeografie) a vědy populační.[1]

Prof. RNDr. Jaromír Korčák, DrSc.
Narození12. července 1895
Vrážné
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. října 1989 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípolitolog, pedagog, demograf, statistik a geograf
Alma materUniverzita Karlova
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
OceněníŘád práce řp
PříbuzníJiřina Korčáková praneteř
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Byl synem venkovského učitele. Po absolvování gymnázia vystudoval přírodopis a zeměpis na pražské univerzitě a poté pracoval ve Státním úřadu statistickém jako vrchní ministerský komisař a působil jako expert Státní statistické rady a člen Sboru pro výzkum Slovenska při Slovanském ústavě. Po druhé světové válce přednášel na vysokých školách (Vysoká škola obchodní ČVUT, Vysoká škola politická a sociální, Univerzita Karlova).

Vědecká kariéra editovat

V roce 1946 byl na Vysoké škole sociální a politické jmenován profesorem. V roce 1948 se habilitoval na docenta demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1951 byl jmenován profesorem geografie. Po rozdělení katedry geografie v roce 1953 na katedru kartografie a fyzické geografie a na katedru ekonomické a regionální geografie byl Jaromír Korčák až do roku 1960 vedoucím nové katedry ekonomické a regionální geografie. Založil tu výzkum a výuku sociálněekonomické geografie (dle jeho pojetí geografických pravidelností vznikla tzv. albertovská škola geografie, jejímž nejvýznamnějším představitelem je Martin Hampl) a vychoval mnoho současných českých i slovenských humánních geografů a demografů (např. Martina Hampla, Zdeňka Pavlíka, Václava Gardavského, Zdeňka Čermáka, Kolomana Ivaničku, Jana Müllera, Olivera Bašovského), z nichž mnozí působí jako učitelé a vědci nejen Přírodovědecké fakultě UK, ale i na jiných geografických pracovištích v Česku. Mnozí další působili a působí v oblasti aplikované geografie, zejména na úseku regionálního rozvoje a územního plánování. Do penze odešel v roce 1966, avšak i nadále publikoval. Vytvořil na 250 vědeckých prací.[2]

Byl členem několika vědeckých společností, např. Československé statistické společnosti, Společnosti pro studium národnostních otázek, Československé společnosti zeměpisné. V letech 1961–1962 byl úřadujícím místopředsedou Československé společnosti zeměpisné a v letech 1962–1969 byl jejím předsedou.[3] Působil i jako předseda redakční rady Sborníku ČSZ. Byl též členem Komise pro český demografický slovník při Ekonomickém ústavu ČSAV.

V demografii je pokračovatelem Antonína Boháče, ve statistice navázal na matematika Václava Lásku a ekonomy Ladislause Bortkiewicze a Vilfreda Pareta, z geografů byli jeho učiteli Viktor Dvorský, Jiří V. Daneš, Jovan Cvijić, v oborech příbuzných anropolog Jindřich Matiegka a archeolog a antropolog Lubor Niederle. Již před druhou světovou válkou propagoval užití matematických metod a aplikace matematických modelů v geografické analýze. Zabýval se mj. demografickou analýzou a syntézou, vymezením urbanizovaných území v podobě areálů maximálního zalidnění nebo ekonomickogeografickou regionalizací Československa a také přispěl k teorii etnogeneze. Zdůrazňoval vliv geografického prostředí na populaci a „usedlost“ považoval za základní znak národa jako regionálního typu lidské pospolitosti. Svým statistickým přístupem k realitě zobecnil význam statistické struktury rozlišením souborů podle jejich vnitřní struktury na homogenní struktury (výsledkem bývá pravidelný útvar, Gaussova křivka) a na heterogenní struktury (studuje se různorodá oblast, dominují vnější faktory diferencující dané soubory pozorování krajně asymetrické rozložení, pravidlo „velikost – pořadí“ (angl. rank–size rule), Zipfovo pravidlo[4], mocninná křivka jako základ fraktálů[5][6]). Obohatil teorii regionální geografie např. grafickým znázorněním, že kausální vztahy v geografii nejsou jen lineární, ale současně plošné. Jedná se o autora pojmu kmenová oblast. Přednášel na Přírodovědecké fakultě UK. Je autorem mnoha učebnic a vědeckých prací. Publikoval například v časopisech Sociální problémy, Statististický obzor, Národnostní obzor, Česká mysl, Sborník ČSZ, Acta Universitatis Carolinae – Geographica aj.

Rodina editovat

Jeho bratr Rostislav Korčák (1894–1984) byl český novinář a publicista, redaktor ilegálního antinacistického časopisu Český kurýr (1939–1941). Synem je architekt Pavel Korčák (1929–2016) a dcerou jeho je architektka Olga Bašeová (* 1934)[7][8][9]. Prasynovcem a praneteří Jaromíra Korčáka byl Vladimír Korčák (1949–2012) básník a překladatel[10], a jeho sestra Jiřina Korčáková (* 1955), česká herečka[11] a spisovatelka[12], oba vnuci Rostislava Korčáka.

Ocenění a uznání editovat

Po Jaromíru Korčákovi byl pojmenován Korčákův zákon (anglicky Korcak's law).[13][14] V ekologii se používá Korčákův index mozaikovitosti a fragmentace krajiny[15][16][17] (angl. Korcak exponent of patchiness)[18][19][20][21] a Korčákova dimenze (angl. Korcak dimension)[22]. Později se ukázalo, že vztah ustavený B. Madelbrotem mezi Korčákovým exponentem a fraktální (Hausdorffovou) dimenzí není platný [23]

V roce 1965 byl vyznamenán Řádem práce.

Dne 6. října 2009 byla v Praze 2 na Albertově pojmenována jedna z ulic (do 5. října 2009 bezejmenná, mezi ulicemi Horská a Hlavova) na počest Jaromíra Korčáka Korčákova ulice[24][25][26].

V budově děkanátu Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově 6 byla po Jaromíru Korčákovi pojmenována posluchárna Levá rýsovna[27] na Korčákova posluchárna (Levá rýsovna)[28].

Vybrané monografie editovat

  • 1929 Vylidňování jižních Čech: studie demografická. Praha, Spolek péče o blaho venkova, 97 s.
  • 1930 Bytové poměry ve větších městech republiky československé na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921. Praha, Státní úřad statistický, 78 s.
  • 1931 Příspěvek k teorii národnosti, zvl. otisk z Sociální problémy 1, č. 3. Praha, V. a A. Janda 1931, 24 s.
  • 1932 Etnický vývoj československého Potisí, zvl. otisk z Národnostního obzoru 3, 1932, č. 3 a 4, 16 s.
  • 1932 Otázka karpatoruská. Nepublikováno, 15 s.
  • 1933 Přírodní prostředí Československa.
  • 1934 Volkszählung in der Čechoslovakischen Republik vom 1. Dezember 1930 (Teil 1., Zunahme, Konzentration u. Dichte d. Bevölkerg, Geschlecht, Altersgliederg, Familienstand, Staatsangehörigk., Nationalität u. Religionsbekenntnis). Praha, Bursik & Kohout, 205 s.
  • 1934 Variabilita jevů sociálních.
  • 1934 Regionální členění Československa. Statistický obzor 15, s. 416–434
  • 1938 Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti. Praha, Orbis, 170 s.
  • 1938 Deux types fondamentaux de distribution statistique. Prague, Comité d’organisation, Bull. de l'Institute Int'l de Statistique, vol. 3, pp. 295–299.
  • 1940 Etnický profil našeho národa. Praha, Václav Petr, 34 s. (I, II)
  • 1941 Přírodní dualita statistického rozložení. Praha, Statistický obzor, r. 22, str. 171–222.
  • 1947 Současný vzestup plodnosti v českých zemích. Praha, Státní úřad statistický, 206 s.
  • 1951 Hospodářský zeměpis ČSR. Praha, Státní nakladatelství Učebnic a Vysoká škola politických a hospodářských věd, 85 s.
  • 1964 Úvod do všeobecné geografie obyvatelstva. 2. vyd., Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 150 s.
  • 1966 Vymezení oblastí maximálního zalidnění. Acta Universitatis Carolinae–Geographica 1, s. 65–72
  • 1973 Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze. Praha, Univerzita Karlova, 147 s.

Reference editovat

  1. ↑ Ant. Dolenský (ed.): Kulturní adresář ČSR: Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic, II. ročník. J. Zeibrdlich, Praha, 1936, 672 s.
  2. ↑ Medailon Jaromíra Korčáka k žádosti o pojmenování ulice v Praze 2 po Jaromíru Korčákovi. URL: http://geography.cz/wp-content/uploads/2009/09/korcak-medailon.pdf Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
  3. ↑ Leoš Jeleček, Jiří Martínek: Nástin dějin České geografické společnosti, URL: http://www.klaudyan.cz/dwnl/200702/01_jelecek.pdf
  4. ↑ Richard Perline: Strong, Weak and False Inverse Power Laws, URL: http://projecteuclid.org/DPubS?service=UI&version=1.0&verb=Display&handle=euclid.ss/1118065043
  5. ↑ Yo Sasaki, Naoki Kobayashi, Shunji Ouchi, Mitsugu Matsushita: Fractal Structure and Statistics of Computer-simulated and Real Landforms, URL: http://jpsj.ipap.jp/link?JPSJ/75/074804 Archivováno 24. 11. 2006 na Wayback Machine.
  6. ↑ Ron Lewis: Fractals In Your Future: A Primer on the Theory and Applications of Fractals and Chaos, URL: http://www.livinggraphs.com/enu/resources/fiyf/ Archivováno 31. 5. 2009 na Wayback Machine.
  7. ↑ Radim Perlín: Slavnostní odhalení uliční tabule, URL: http://geography.cz/2009/10/slavnostni-odhaleni-ulicni-tabule/ Archivováno 2. 10. 2013 na Wayback Machine.
  8. ↑ Radim Perlín: Korčákova ulice – fotogalerie, URL: http://geography.cz/2009/10/korcakova-ulice-fotogalerie/ Archivováno 2. 10. 2013 na Wayback Machine.
  9. ↑ Nadace OF: Ing. Arch. Olga Bašeová, URL: http://archiv.radio.cz/nadace-of/rada.htm Archivováno 26. 2. 2009 na Wayback Machine.
  10. ↑ Bez názvu, URL: http://jkorcak.blog.cz/1207/bez-nazvu[nedostupný zdroj]
  11. ↑ http://www.fdb.cz/lidi/155092-jirina-korcakova.html
  12. ↑ blog Vytržené stránky z knihy, URL: http://jkorcak.blog.cz Archivováno 3. 6. 2012 na Wayback Machine.
  13. ↑ Josef Novotný: Korčákův zákon aneb zajímavá historie Přírodní duality statistického rozložení, Informace České Geografické Společnosti, 2010, 29/1, 1-10. URL: http://web.natur.cuni.cz/~pepino/icgs012010_novotny.pdf
  14. ↑ URL: http://www.informedia.cs.cmu.edu/dli2/talks/vt/sld056.htm Archivováno 18. 6. 2010 na Wayback Machine.)
  15. ↑ Tomáš Kučera: Krajinná ekologie, URL: http://www.sci.muni.cz/botany/studium/krajekol.htm
  16. ↑ Martin Balej: Krajinné metriky jako indikátory udržitelné krajiny, URL: https://web.archive.org/web/20070115161154/http://gacr.geograf.cz/projekt_s/pdf/budejovice_balej.pdf
  17. ↑ Pavel Klapka: Základní principy a metody krajinné ekologie, URL: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/KRAJ/KE4.ppt Archivováno 4. 9. 2014 na Wayback Machine.
  18. ↑ Mercedes Pascual, Manojit Roy, Frédéric Guichard, Glenn Flierl: Cluster size distributions: signatures of self-organization in spatial ecologies, URL: http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1692977
  19. ↑ Vladimir I. Nikora, Charles P. Pearson, Ude Shankar: Scaling properties in landscape patterns: New Zealand experience, URL: http://www.springerlink.com/content/p6r2216858134237/[nedostupný zdroj]
  20. ↑ Christian Kampichler: Fractal concepts in studies of soil fauna, URL: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0166248100800136
  21. ↑ Allan R. Johnson: Fractals: A User's Guide for the Natural Sciences, URL: https://archive.today/20120529164710/www.accessmylibrary.com/coms2/summary_0286-6335140_ITM
  22. ↑ Attila R. Imre, Dániel Cseh, Markus Neteler, Duccio Rocchini: Korcak dimension as a novel indicator of landscape fragmentation and re-forestation. URL: http://gis.cri.fmach.it/uploads/imre2011_korcak.pdf Archivováno 24. 4. 2012 na Wayback Machine.
  23. ↑ Attila R. Imre, Josef Novotný, Duccio Rocchini: The Korcak-exponent: A non-fractal descriptor for landscape patchiness. URL: http://gis.cri.fmach.it/uploads/ECOCOM_2012_Korcak.pdf Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
  24. ↑ Radim Perlín: Korčákova ulice, URL: http://geography.cz/2009/09/korcakova-ulice/[nedostupný zdroj]
  25. ↑ MČ Praha 2: Na Albertově byla pojmenována nová ulice, URL: http://www.praha2.cz/default.aspx?id=14027&ido=110&sh=1273868376 Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
  26. ↑ Dana Fialová: Ulice prof. Korčáka, URL: http://danafi.rajce.idnes.cz/Ulice_prof._Korcaka/
  27. ↑ Jakub Langhammer: Posluchárna Levá rýsovna prošla v roce 2011 rekonstrukcí a má nyní vyšší kapacitu a moderní tvář. URL: http://www.natur.cuni.cz/geografie/aktuality/prava-rysovna-v-novem-1?student_welcome=1
  28. ↑ Zápis ze zasedání VRGS dne 8. 10. 2009, URL: http://www.natur.cuni.cz/geografie/zapisy/zapis-ze-zasedani-vrgs-dne-8.10.2009/view

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaromír_Korčák&oldid=23179461“