Wikipedie

Jan Valenta (lékař)

český lékař a politik žijící v Srbsku

Jan Valenta (srbsky Јован Валента 1826 Praha – 7. června 1887 Marila, Banát)[1] byl český lékař, politik a veřejný činitel dlouhodobě působící v Srbském knížectví, později přetvořeném v Srbské království.

Jan Valenta
Jan Valenta okolo roku 1885
Jan Valenta okolo roku 1885
Narození1826
Praha
Úmrtí7. června 1887 (ve věku 60–61 let)
Bělehrad
Povolánílékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodil se v Praze, navštěvoval zde obecnou a střední školu. V roce 1849 promoval na pražské lékařské fakultě v Praze, poté pracoval jako „sekundář“ (pomocný lékař) v jedné z pražských nemocnic.

Po příjezdu do Srbska v roce 1852 si změnil české křestní jméno Jan na srbské Jovan. V Srbsku byl jmenován okresním lékařem, nejprve ve Smederevu, poté v Rudničkách (Jagodina) a poté v okrese Valjevo. V roce 1865 nebo 1867 byl jmenován ředitelem První městské nemocnice v Bělehradě, která byla založena v roce 1841. Zůstal v této funkci až do roku 1874, kdy se stal profesorem na „Velikém gymnáziu“ (První bělehradské gymnázium).[2] Jako vážený občan Bělehradu byl v letech 1870-1882 prezidentem spolku Občanské kasino v Bělehradě.

Od počátku roku 1862 byl členem dopisovatele Společnosti srbské literatury. V létě 1864 byl jmenován řádným členem Srbské učené společnosti (Katedra přírodních a matematických věd). Udržoval styky s Českou lékařskou společností, jejímž byl od roku 1865 dopisovatelem.[3] Spolu s doktorem Aćim Medovićem podpořil v roce 1868 založení Srbské lékařské společnosti, k jejímu vzniku ale nedošlo, když na ustavující schůzi bylo mezi 15 lékaři jen pět Srbů. Společnost byla nakonec založena v roce 1872. Zúčastnil se roku 1873 jako delegát Srbska III. mezinárodního kongresu lékařů ve Vídni. Angažoval se i v politice, z vládní listiny byl dvakrát zvolen poslancem. Byl také jedním ze čtyř zakladatelů spolku bělehradských Čechů Češka beseda založeného roku 1869.

Kromě vlastních spisů také překládal lékařskou literaturu z češtiny do srbštiny. V roce 1864 vydal knihu „Nauka o zdravotnictví“. Po této knize následovaly další dvě: „Hygiena – nauka o ochraně zdraví“ (1877) a „Oddělená hygiena – dietetika“ (1881). Byl na částečný úvazek zaměstnán jako učitel hygieny na bělehradské střední škole.

V prosinci 1882 na základě výnosu krále Milana odešel do Pirotu,[4] kde kdysi působil jako okresní lékař, kde kromě povinností obvodního lékaře působil i jako vedoucí nemocnice v Pirotu. Zůstal zde zaměstnán až do roku 1886, kdy odešel do důchodu.

Jan Valenta zemřel náhle v roce 1887 během pobytu v klimatických lázních Marila v dnešním Rumunsku.[5]

Rodina editovat

S manželkou Marií měl syny, Aleksandara a Mihaila. Zatímco sloužil ve Smederevu, žila s nimi lékařova matka, vdova Katarina. To znamená, že celá rodina Valentů (poddaní Rakouského císařství) přišla do Srbska a poté se 1860 roku usadila ve vlastním domě,[6] postaveném však „ze slabého materiálu“.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Јован Валента na srbské Wikipedii.

  1. ↑ "Српски биографски речник", Нови Сад 2004.
  2. ↑ Будимир Б. Павловић: "Историја српске медицине", Београд 2002.
  3. ↑ "Даница", Нови Сад 1865.
  4. ↑ Борислава Лилић: "Југоисточна Србија 1878-1918. године", Пирот 2006.
  5. ↑ "Јавор", Нови Сад 1887.
  6. ↑ Вук Ст. Караџић: "Правитељствујушћи Совиет сербски", Беч 1860.

Literatura editovat

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 338. Dostupné online

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Valenta_(lékař)&oldid=23539012“