Jan Bucquoy

belgický režisér a autor komiksů

Jan Bucquoy (* 16. listopadu 1945, Harelbeke) je belgický filmový a divadelní režisér, spisovatel, autor komiksů. Kromě umělecké činnosti se politicky angažuje a zasadil se o „zmrtvýchvstání“ kultovní bruselské hospody Dolle Mol. Známý je díky svým neohroženým vystoupením v belgické televizi a zejména pořádáním útoku na královský palác v Bruselu.

Jan Bucquoy
Narození16. listopadu 1945 (78 let)
Harelbeke
Povoláníkurátor sbírky, filmový režisér, herec, spisovatel, divadelní režisér a komiksový scenárista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Bucquoy

Kariéra editovat

Studoval literaturu v Grenoblu, filozofii v Gentu, režii v Bruselu, politologii a École Supérieure d’Art Dramatique (Vyšší škola dramatických umění) ve Štrasburku. Během studií vedl dramatický soubor Laboratoire d’Action Populaire (L.A.P.), se kterým uvedl na scénu hry Mejercholda, Brechta, Fassbindera, Erwina PiscatoraMichela de Ghelderodeho. Později uvedl ve francouzštině vlámské divadelní hry Huga Clause (Vendredi) nebo Cyriela Buysseho (Het Gezin van Paemel).

Komiks editovat

Je autorem námětů asi padesáti komiksů, za thriller Le Bal du rat mort (Glénat 1986) získal cenu za nejlepší komiks roku 1981 – Prix Saint-Michel. Jeho film La Vie sexuelle des Belges 1950–78 (1994) vychází z jeho komiksů Brèves Rencontres (1987) a Tout va bien (1990).

Film editovat

S producentem Francisem De Smetem spolupracoval na (zatím) šestidílné sérii filmů « La Vie sexuelle des Belges » (Sexuální život Belgičanů):

Dále natočil:

Literatura editovat

  • 1976 Elles vivent sous terre et ne sortent que la nuit. – Textes – Ed. Oswald, Paris.
  • 1979 La disparue du port d’Anvers, éditions MDM, Paris.
  • 2008 La vie est belge

Politická a umělecká provokace editovat

Jeho kontroverzní umělecká činnost je ovlivněna belgickým surrealismem (např. M. Mariënem), situacionisty (G. Debord a jeho kniha Society of the Spectacle) a teoriemi o medializaci naší společnosti. Tyto vlivy lze najít nejen v jeho filmech, ale i v akcích, mezi které patří plánování státního převratu, který má začít útokem na královský palác. Zatím ho pokaždé zatkli (za výtržnost), poprvé 21. května 2005, potom týž den v roce 20062007. V souvislosti s nastolením nového společenského systému např. navrhuje nahradit volby loterií. Do dějin belgické televize se zapsal vystoupením v pořadu Incredibile, kde si dovolil znevážit královnu vdovu – Fabiolu. Kromě toho spolupracoval s belgickou pirátskou rozhlasovou stanicí Radio Uylenspiegel. V roce 1992 na hlavním bruselském náměstí symbolicky popravil bustu krále Baudouina.

Externí odkazy editovat