Jan Albín Šlik
Jan Albín hrabě Šlik z Pasounu a Holíče (německy Johann Albinus Schlick Graf von Passaun (Bassano) und Waisskirchen,1579–1640 Cvikov)[1] byl český šlechtic a představitel stavovského povstání. Byl zastáncem protestantského krále Bedřicha Falckého na českém trůnu.
| Jan Albín Šlik | |
|---|---|
 hraběcí podoba rodového erbu Šliků | |
| Člen direktoria Českého království za panský stav | |
| Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Narození | 1579 |
| Úmrtí | 1640 (ve věku 60–61 let) Cvikov |
| Rodiče | Kryštof II. Šlik a Kateřina Hrzánová z Harasu |
| Děti | Kryštof Karel Šlik Jáchym Ondřej II. Šlik |
| Příbuzní | Kunhuta Šliková (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a kariéra editovat
Narodil se jako syn Kryštofa II. (1523–1615) a jeho první manželky Kateřiny Hrzánové z Harasova. Jeho sestra Kunhuta († 1636) se provdala za Jiřího Kašpara z Everstein-Naugardu.
V roce 1615 se stal stavovským komisařem pro obranu státu a členem českého direktoria.[2] V roce 1617 volil za českého krále Ferdinanda II., avšak během stavovského povstání v letech 1618 a 1619 byl coby zástupce šlechty zvolen direktorem zemské rady. V roce 1619 hostil „zimního krále“ Bedřicha Falckého, k němuž měl jako stoupenec protestantismu blízko, ale v kandidatuře na českého krále podporoval saského kurfiřta Jana Jiřího. Šlik působil také jako diplomatický zástupce českých stavů, např. na Heilbronnském shromáždění v roce 1621.
Po porážce stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře se mu v únoru 1621 podařilo uprchnout z Čech do Bayreutsko-Kulmbašska, čímž si zachránil život. Byl odsouzen ke ztrátě majetku Falknov a Doupov. Falknov byl v roce 1622 prodán Otovi z Nostic a Doupov Vilému Verdugovi. Jeho vzdálený příbuzný Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621) takové štěstí neměl a byl popraven na Staroměstském náměstí.
Manželství a rodina editovat
V roce 1609 se Jan Albín oženil s Johanou svobodnou paní z Wildenfelsu.[1] Měli syna Jáchyma Ondřeje (1618–1666), jenž byl ženat v prvním manželství s Kristýnou Marií ze Šumburka-Schillenu (1638–1678), podruhé Anežkou Johanou (1661–1750). Tímto synem tato větev rodiny vymřela v mužské linii.
Reference editovat
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Schlicků 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-05-30 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Rukopisy Státní knihovny ve Württembergu ve Stuttgartu. Rodinné záznamy až do roku 1625. Speciální série, 3. díl, 1999 Verlag Harrassowitz Wiesbaden s. 327
