Jan Šeba
Jan Šeba (26. prosince 1886 Ledeč nad Sázavou[1] – 25. července 1953 Plzeň[1]) byl československý legionář, diplomat a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.
| Jan Šeba | |
|---|---|
.png) | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1932 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nár. soc. |
| Narození | 26. prosince 1886 Ledeč nad Sázavou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. července 1953 Plzeň  Československo |
| Profese | politik a diplomat |
| Commons | Jan Šeba |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
V roce 1909 úspěšně ukončil studium pojistné matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Potom pracoval u banky Slávie v Praze.[2] Po vypuknutí 1. světové války sloužil krátký čas v rakousko-uherské armádě, dne 28. 11. 1914 byl v Haliči zajat. Od roku 1916 se podílel na organizování československých legií v Rusku. Od 29. 12. 1917 se stal příslušníkem československých legií v Itálii, kde v hodnosti kapitána působil jako vojenský zmocněnec náčelníka československé mise v Itálii. Později (do konce roku 1919) působil v hodnosti podplukovníka jako vojenský zmocněnec při vyslanectví ČSR v Římě.[3][2]
Ve 20. letech 20. století působil jako vyslanec Československa v Itálii a v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Post musel opustit po nástupu diktatury krále Alexandra I. Karađorđeviće a vyhlášení Jugoslávie, protože mimo jiné neměl dobré vztahy s důstojnickou frakcí, která ve státě převzala moc. Pak se angažoval v domácí politice a stal se generálním tajemníkem národních socialistů. K této funkci mu dopomohla přímluva Edvarda Beneše, mezi jehož stoupence patřil. Působil pak jako Benešův důvěrník v této straně. Na postu generálního tajemníka byl potvrzen v dubnu 1931, ale krátce nato byl z vedení strany vytlačen na nátlak křídla okolo Emila Frankeho.[4] Během 30. let zastával další diplomatické posty. Od září 1932 do března 1937 byl vyslancem v Rumunsku a od září 1937 do března 1939 byl velvyslancem v Číně.[2]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Na mandát rezignoval roku 1932 a jeho poslanecký post zaujal Jaroslav Hynek.[6]
Povoláním byl podle údajů z roku 1930 vyslancem a zplnomocněným ministrem ČSR v Bělehradě.[7] V roce 1937 působil na postu československého velvyslance v Rumunsku. Poté, co v roce 1937 polský ministr zahraničí Józef Beck přednesl rumunské vládě návrh na zrušení spojenecké smlouvy s Československem za dohodu s Maďarskem, velvyslanec Šeba vyslovil návrh na vojenskou spolupráci Malé dohody se Sovětským svazem. To vzhledem k rumunsko–sovětskému sporu o Besarábii vyvolalo v Bukurešti skandál, který na návrh a naléhání rumunského premiéra Gheorghe Tătăresca na Milana Hodžu vyústil v odvolání velvyslance Šeby do Prahy.
Zemřel v Plzni, pochován je v Ledči nad Sázavou.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/51000
- ↑ a b c ŠEBA Jan. www.mzv.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Záznam vojáka | VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 46, 133.
- ↑ Jan Šeba [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
- ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Jan Šeba | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
Literatura editovat
- ŠEBA, Jan. Paměti legionáře a diplomata / k vydání připravil a poznámkami opatřil Jindřich Dejmek. Praha: Historický ústav, 2016. Řada B, edice Memoáry, sv. 11, 823 s. ISBN 978-80-7286-285-6
- ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové / úvod napsal Kamil Krofta. Praha: Melantrich, 1936. 652 s.
- DEJMEK Jindřich, Šebova aféra. Slovanský přehled 79, 1993, s. 253–265.
- DEJMEK Jindřich, Spolutvůrce Malé dohody (Jan Šeba). Dějiny a současnost 16, 1994, s. 6, s. 31–34.
- KAMIŃSKI Marek Kazimierz , Polskie aspekty tzw. Afery Šeby. Dzieje najnowsze 2001, č. 2, s. 15–24.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Šeba na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Šeba
- Jan Šeba v Národním shromáždění roku 1932
