James Hunt
James Simon Wallis Hunt (29. srpna 1947 Belmont, Londýn – 15. června 1993 Wimbledon, Londýn) byl britský pilot Formule 1, mistr světa z roku 1976.
.jpg) James Hunt (1977) | |
| Narození | 29. srpna 1947 Belmont |
|---|---|
| Úmrtí | 15. června 1993 (ve věku 45 let) Wimbledon |
| Národnost |  Spojené království |
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní roky | 1973–1979 |
| Týmy | March Hesketh McLaren Wolf |
| Závody | 93 |
| Mistr světa | 1  (1976) |
| Vyhrané závody | 10 |
| Stupně vítězů | 23 |
| Body celkem | 187 |
| Pole positions | 14 |
| Nejrychlejší kola | 8 |
| První závod | GP Monaka 1973 |
| První vítězství | GP Nizozemska 1975 |
| Poslední vítězství | GP Japonska 1977 |
| Poslední závod | GP Monaka 1979 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra editovat
V mnohém se podobal Mikeu Hawthornovi, bývalému britskému závodníkovi. V počátku závodil v Mini racing, Formuli Ford a Formuli 3, kde často závod končil havárií, čímž si získal přezdívku Hunt the Shunt (Hunt Šrotař). V roce 1972 si ho všiml bohatý lord Alexander Fermor-Hesketh a Huntovi poskytl potřebné finanční prostředky, které umožnily Huntovi vstup do Formule 2.
V roce 1973 při Velké ceně Monaka debutoval ve Formuli 1. V závodě šampionů v Brands Hatch, nezapočítávaném do mistrovství světa, dojel ve vypůjčeném Surteesu třetí. Výborné výkony pak podával v zakázkovém Marchu, hlavně v Grand Prix USA, kde dojel druhý za Ronniem Petersonem. S vlastním šasi Hesketh obsadil třikrát třetí místo. V roce 1975 vyhrál Mezinárodní trofej v Silverstone. V Grand Prix Nizozemska v roce 1975 v boji s Nikim Laudou získal první vítězství v Grand Prix. Když Emerson Fittipaldi odešel z McLarenu do rodinné stáje, nahradil ho u McLarenu James Hunt. U této stáje získal šest vítězství a v závěrečném závodě v Grand Prix Japonska, který probíhal v prudkém dešti, získal titul. Jeho soupeř Niki Lauda, během sezóny havaroval na Nürburgringu v Grand Prix Německa a část sezóny vynechal. I v posledním závodě v Japonsku závod pro déšť přerušil. James Hunt obsadil třetí místo, tím získal o bod více než Niki Lauda a stal se mistrem světa. Po této sezóně se britské televizní stanice rozhodly vysílat závody na televizních stanicích ve Spojeném království. U McLarenu vyhrál ještě třikrát. Po neplodné sezoně 1978, kdy McLaren zůstal pozadu, neboť jízdní vlastnosti vozů Formule 1 změnil přítlačný aerodynamický účinek, svou kariéru zakončil v roce 1979 ve stáji Walter Wolf Racing.
Po skončení ve Formuli 1 byl komentátorem televizních přenosů závodů Formule 1. Jeho lakonické vyjadřování kontrastovalo s výřečností Murraye Walkera. Tisk se během jeho kariéry často zaměřil na jeho sukničkářství a výstřelky, tyto skandály zvyšovaly sledovanost Formule 1 ve Spojeném království. Zemřel v roce 1993 na infarkt myokardu.
Film editovat
- Americko-německo-britský film Rivalové (2013, v originále Rush) pojednává o rivalitě mezi Jamesem Huntem (Chris Hemsworth) a Niki Laudou v 70. letech. Režie: Ron Howard, hudba: Hans Zimmer, dále hrají: Daniel Brühl, Alexandra Maria Lara, Olivia Wildeová, Natalie Dormerová.
Umístění v jednotlivých letech editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Hunt na anglické Wikipedii.
Literatura editovat
- Jones B.: Encykopedie formule 1, OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, Praha 2005
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Hunt na Wikimedia Commons - Profil Jamese Hunta na stránce F1NEWS.cz
- Článek o Jamesu Huntovi na stránce Refresher.cz
