Jakub Kryštof Rad

rakouský podnikatel a vynálezce

Jakub Kryštof Rad (německy Jacob Christoph Rad[1]) (25. března 1799 Rheinfelden13. října 1871 Vídeň) byl rakouský ředitel dačického cukrovaru, vynálezce kostkového cukru.

Jakub Kryštof Rad
Narození25. března 1799
Rheinfelden
Úmrtí13. října 1871 (ve věku 72 let)
Vídeň
Povolánívynálezce, podnikatel, obchodník a výkonný manažer
PříbuzníFerdinand Dolainski (zeť)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Do Dačic přišel z Vídně na jaře 1840, aby se ujal funkce ředitele.[2] Cukrovar po jeho příchodu byl modernizován instalací novějších strojů, v roce 1842 zavedl do výroby první parní stroj. Rafinérie za jeho vedení rostla a dodávala cukr nejen po jižní Moravě, ale také do jižních a východních Čech či rakouského pohraničí.

Cukr se v té době prodával ve velkých homolích, které se přes svůj elegantní tvar velmi špatně porcovaly. Jeho manželka Juliana Radová vedla bohatý společenský život a cukr k čaji či kávě podávala často, až si jednou při porcování zranila prst. Se zavázaným prstem došla za manželem a vyčinila mu, že by mohl vymyslet něco menšího a tak se v roce 1841 byl vyroben lis na kostkový cukr. Do 400 čtvercových otvorů mosazné desky ležící na měděné desce se nasypala cukrová moučka, v lisu se cukr stlačil, kostky se z kovové desky vytlačily na dřevěnou podložku a po dobu 12 hodin probíhalo sušení. Po usušení byly kostky připraveny na balení. První kostkový cukr dostala jeho manželka několik měsíců po svém zranění v bedničce s více než 300 kostkami bílé a červené barvy.

Od kostkového cukru si sliboval další růst výroby a tak požádal o licenci k jeho výrobě a schválení patentu. Dne 23. ledna 1843 patent získal a 3. října téhož roku jej prodal cukrovaru za 12 tisíc zlatých. Dačický cukrovar začal dodávat kostky na trh pod názvem Čajový cukr (Thee-Zucker) či Vídeňský kostkový cukr (Wiener Würfelzucker). Balíček připomínajícím bedničku s čínským čajem bylo 250 kostek, měl původní etiketu a stál jeden zlatý a 50 krejcarů české měny. Kostky byly dvou velikostí – o hraně 1,2 cm a o hraně 1,5 cm.

Situace cukrovaru, který stál mimo řepařskou oblast a veškerý cukr musel dovážet, se od poloviny 40. let 19. století zhoršovala a ani výroba kostkového cukru výrazné zlepšení nepřinesla. V roce 1846 na ředitelské místo rezignoval a odstěhoval se zpět do Vídně. Cukrovar byl po několika letech zcela uzavřen. Jeho autorství bylo brzo zapomenuto a za otce kostky cukru byl považován kdokoliv. Až historik cukrovarnictví R. E. Grottkas v 30. letech 20. století prokázal autorství Jakuba Kryštofa Rada. Kostka získala v Dačicích žulový pomník v roce 1983, pamětní deska byla odhalena v roce 2003.

Reference editovat

  1. CHÝLA, Jiří. Blamáž: Kostka cukru aneb S echt rodákem z Dačic to Evropě osladíme. Lidovky.cz [online]. Neviditelný pes, 2008-09-06 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. 
  2. LUSTIGOVÁ, Martina. První kostka cukru na světě byla vyrobena v Dačicích [online]. Rádio Praha [cit. 2008-12-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat