Ivo Pazderka
Ivo Pazderka (13. července 1916 Kutná Hora – ?) byl československý důstojník, příslušník 1. československého armádního sboru.
| plk. Ivo Pazderka | |
|---|---|
| Narození | 13. července 1916 (107 let) Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Vojenská akademie v Hranicích |
| Povolání | voják |
| Zaměstnavatel | Československá armáda |
| Choť | Zdena Krejsová, Anna Majerová |
| Děti | synové z prvního manželství Ivan a Zdeněk |
| Rodiče | Otta Pazderka, Zdenka Raková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Před druhou světovou válkou editovat
Ivo Pazderka se narodil 13. července 1916 v Kutné Hoře v rodině Otty Pazderky a Zdenky, rozené Rakové. V Bečvárech vychodil obecnou školu, poté studoval Vyšší reálné gymnázium postupně v Kolíně a Rychnově nad Kněžnou. Prezenční vojenskou službu nastoupil v roce 1935 u dělostřelců v Praze. V jejím rámci absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze v Litoměřicích, mezi lety 1936 a 1937 studoval na Vojenské akademii v Hranicích, načež se stal vojákem z povolání a do rozpadu republiky sloužil u dělostřeleckého pluku 104 a na velitelství 2. armádního sboru v Hradci Králové.
Druhá světová válka editovat
Po německé okupaci opustil Ivo Pazderka 27. července 1939 ilegálně Protektorát Čechy a Morava a v druhé polovině srpna nastoupil polskému dělostřelectvu. Dne 12. září přestoupil do československé zahraniční jednotky a po pádu Polska se mu podařilo dostat se až do Istanbulu, kde byl zatčen a několik týdnů internován. Po intervenci československých a britských orgánů byl propuštěn a v září 1940 se v Gedeře u Tel-Avivu opět přihlásil do československého zahraničního vojska. Zúčastnil se bojů u Tobruku, protiletecké obrany Haify a opět Tobruku. V létě 1943 byl přes Írán odeslán do Sovětského svazu, kde se stal velitelem I. dělostřeleckého oddílu Československé samostatné brigády. Na tomto postu se zúčastnil bojů o Kyjev, Bílou Cerekev a Žaškov. Jako velitel dělostřeleckého protitankového oddílu 2. československé paradesantní brigády bojoval v Karpatsko-dukelské operaci. V září 1944 byl vysazen na letišti Tri duby a zúčastnil se ústupových bojů během Slovenského národního povstání, po jeho pádu ustoupil do hor a pokračoval v boji mezi partyzány. Po přechodu fronty se v lednu 1945 se stal náčelníkem štábu 2. paradesantní brigády a v březnu téhož roku velitelem dělostřeleckého pluku 8. Válku ukončil v hodnosti štábního kapitána.
Po druhé světové válce editovat
Po skončení druhé světové války velel Ivo Pazderka několika dělostřeleckým útvarům na Slovensku, od července téhož roku pak náčelníkem štábu velitelství dělostřelectva 2. armádního sboru v Hradci Králové a od ledna 1946 velitelem dělostřeleckých jednotek v Josefově, Kolíně a Opavě. V roce 1950 se stal pedagogem vyučujícím taktiku dělostřelectva v Praze a následně v Brně. Mezi lety 1956 a 1964 působil na velitelství 4. armády v Táboře, poté v kanceláři náměstka ministra národní obrany a v letech 1966 až 1971 jako pedagog na vojenských katedrách v Brně a Plzni. Následně odešel v hodnosti plukovníka do důchodu. Publikoval odborné články na téma vševojskové přípravy.
Rodina editovat
Ivo Pazderka se dvakrát oženil. Poprvé se Zdenou Krejsovou, manželům se v roce 1946 narodil syn Ivan a v roce 1948 syn Zdeněk. Podruhé pak Annou Majerovou.
Vyznamenání editovat
- 1943 a 1944 Řád rudé hvězdy
- 1945 Československý válečný kříž 1939
- Československá medaile za zásluhy I. stupně
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Řád Slovenského národního povstání II. třídy
- Řád vlastenecké války II. stupně
- Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Kříž za chrabrost
Literatura editovat
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 219.