Isabela Lucemburská
Isabela Lucemburská (francouzsky Isabelle de Luxembourg, 1245/1250? – září 1298)[1] byla hraběnka flanderská a markraběnka namurská.
| Isabela Lucemburská | |
|---|---|
| hraběnka flanderská a markraběnka namurská | |
 Vít z Dampierre s manželkami | |
| Narození | 1245/1250? |
| Úmrtí | září 1298 |
| Pohřbena | klášter Flines |
| Manžel | Vít z Dampierre |
| Potomci | Markéta z Namuru Johana Beatrix Jan I. z Namuru Vít z Namuru Jindřich z Dampierre Isabela Filipa Flanderská |
| Otec | Jindřich V. Lucemburský |
| Matka | Markéta z Baru |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodila se jako dcera lucemburského hraběte Jindřicha V. a Markéty, dcery Jindřicha z Baru. V květnu 1264 byla provdána za flanderského hraběte Víta z Dampierre a stala se tak jeho druhou ženou. Jednalo se o dvojitý sňatkový projekt – Isabelin bratr Jindřich se oženil s Beatrix z Avesnes, jejíž rodina patřila ke straníkům flanderského hraběte, a těmito sňatky byl zažehnán spor o namurské hrabství.[2] Lucemburkové se tak vzdali své snahy o zisk namurského hrabství ve prospěch flanderského hraběte.
Isabelino manželství s o dvě desetiletí starším hrabětem bylo požehnáno početným potomstvem. Hrabě se po letech spojenectví s francouzským dvorem přiklonil na stranu anglického krále Eduarda I., což vedlo k uvěznění jeho i jeho dvou synů. Dcera Filipa, zasnoubená s anglickým následníkem, musela být předána do péče francouzského krále. Po propuštění z vězení Vít vypověděl lenní slib Francii, což vyústilo v bitvu u Furnes, kde byli Dampierrové poraženi. Isabela zemřela během příměří v září 1298. Vít z Dampierre, opuštěn všemi spojenci, svou choť přežil o téměř sedm let a byl pohřben po jejím boku v klášteře Flines.
Reference editovat
- ↑ www.manfred-hiebl.de
- ↑ HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 20.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabela Lucemburská na Wikimedia Commons
