Wikipedie

Ion Iliescu

rumunský politik

Ion Iliescu (* 3. března 1930, Oltenița, Călărași, Rumunsko) je rumunský politik, bývalý prezident. Byl zvolen do úřadu celkem na 11 let (ve třech funkčních obdobích) v letech 1990–1992, 1992–1996 a 2000–2004. V letech 1996 až 2008 byl Iliescu senátorem za stranu PSD, největší politickou stranu v Rumunsku.

Ion Iliescu
1. a 3. prezident Rumunska
Ve funkci:
26. prosince 1989 – 29. listopadu 1996
PředchůdceNicolae Ceausescu
NástupceEmil Constantinescu
Ve funkci:
20. prosince 2000 – 20. prosince 2004
PředchůdceEmil Constantinescu
NástupceTraian Băsescu
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Rumunska
Fronta národní spásy
Democratic National Salvation Front
Sociálně-demokratická strana (PSD)
Narození3. března 1930 (94 let)
Oltenița
ChoťNina Iliescuová (od 1951)
RodičeAlexandru Iliescu
Alma materMoskevský energetický institut
Bukurešťská polytechnická univerzita
Lomonosovova univerzita
Profeseinženýr, politik, revolucionář, spisovatel literatury faktu, propagandista, aktivista, státník a bloger
Náboženstvívolná myšlenka
ateismus
OceněníMedaile Uruguayské východní republiky (1996)
Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2002)
řetěz Řádu za občanské zásluhy (2003)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2003)
Řád slona (2004)
… více na Wikidatech
PodpisIon Iliescu, podpis
CommonsIon Iliescu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je synem železničáře, který působil v ilegální komunistické straně. Vystudoval mechaniku tekutin na Bukurešťské polytechnické univerzitě a Lomonosovově univerzitě v Moskvě, byl funkcionářem Svazu komunistické mládeže. V roce 1965 se stal členem ústředního výboru strany a v roce 1967 ministrem pro mládež, patřil k hlavním tvůrcům propagandy. Nicolae Ceaușescu ho začal počátkem sedmdesátých let vnímat jako nebezpečného mocenského konkurenta a odsunul ho do méně významných funkcí na venkov. Ve druhé polovině osmdesátých let Iliescu pracoval v nakladatelství technické literatury.

Po vypuknutí revoluce v prosinci 1989 se Iliescu postavil do čela Fronty národní spásy, která převzala moc v zemi. Stal se prozatímní hlavou státu a v květnu 1990 byl se ziskem 85 procent zvolen prezidentem Rumunska. V devadesátých letech se od reformního komunismu posunul k sociální demokracii a podílel se na vstupu Rumunska do evropských struktur. V roce 1993 stál u vytvoření rumunské sociální demokracie, v letech 1997 až 2000 byl jejím předsedou a v roce 2006 pro něj byla vytvořena funkce čestného předsedy. Téhož roku se v anketě 100 největších Rumunů umístil na 71. příčce.

V roce 2016 ho rumunský soud obvinil z podílu na krveprolití, které doprovázelo změnu režimu v letech 1989 a 1990. Proces byl zahájen v listopadu 2019.[1]

Vyznamenání editovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán   Řád Istiglal[2] 2004, 6. října
Dánsko  Dánsko   rytíř Řádu slona[3] 2004, 16. března
Estonsko  Estonsko   Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[4] 2003, 15. října
Filipíny  Filipíny   Řád Sikatuna 2002
Chorvatsko  Chorvatsko   Velký řád krále Tomislava[5] 2003, 12. května
Itálie  Itálie   velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[6] 2003, 15. října
Kazachstán  Kazachstán   Řád přátelství I. třídy[7] 2003, 5. září
Litva  Litva   velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[8] 2001, 23. listopadu
Maďarsko  Maďarsko   velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky 2002
Malta  Malta   Národní řád za zásluhy 2004, 3. října
Polsko  Polsko   Řád bílé orlice 2003, 6. října
  velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky 2004
Rumunsko  Rumunsko   Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky I. třídy[9] 1971
Slovensko  Slovensko   Řád bílého dvojkříže I. třídy[10] 2002
  Srbsko a Černá Hora   Řád jugoslávské hvězdy 2004, 8. září
Španělsko  Španělsko   velkokříž s řetězem Řádu za občanské zásluhy[11] 2003, 7. června
Švédsko  Švédsko   Řád Serafínů 2003, 8. dubna

Při své návštěvě Kroměříže u příležitosti uctění památky rumunských vojáků, kteří padli při osvobozování města na konci druhé světové války byl v dubnu 2004 oceněn udělením čestného občanstvím města Kroměříž.[12]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Začal soud s rumunským exprezidentem Ilieskem. Je stíhán za zločiny z roku 1989. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-29 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2012-03-30 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-12. (dánsky) 
  4. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Odluka o odlikovanju Njegove Ekscelencije Ion Iliescu, predsjednika Rumunjske, Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Указ Президента Республики Казахстан от 5 сентября 2003 года № 1180 О награждении орденом „Достык“ I степени И. Илиеску
  8. ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  9. ↑ SYSTEMS, Indaco. Decretul nr. 157/1971 privind conferirea unor ordine ale Republicii Socialiste România. Lege5 [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (Romanian) 
  10. ↑ » State Honours | Slovak-Republic.org [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Boletín Oficial del Estado. 10. června 2003, čís. 138, s. 22429. Dostupné online. 
  12. ↑ Rumunský prezident Iliescu se stal čestným občanem Kroměříže. cesky.radio.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ion_Iliescu&oldid=23502469“