Ioanes' (či Ioane) Petrici (gruzínsky იოანე პეტრიწი; kolem 1055–1130[1]) byl gruzínský filosof.

Ioanes Petrici
Narození11. století
Meschetie
Úmrtí12. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Petrici byl synem bohatého šlechtice ze Samcche-Džavachetie. Po studiích na manganské akademii působil v klášteře Kalipos poblíž Antiochie (Antakya v Turecku).[2] Později přesidlil do gruzínského ortodoxního kláštera v Petrizoni, resp. v Petritzosu (bulharské Bačkovo), založeného v roce 1081[3] (odtud přízvisko Petrici[2]). Součástí Bačkovského kláštera byla též církevní škola, kde se vyučovala nejen teologie, ale i matematika, historie a hudba. Ioanes Petrici byl autorem četných teologických a filosofických spisů a překladů cizojazyčných děl. Z řečtiny do gruzínštiny přeložil mj. knihy Starého zákona, životopisy světců, díla Josefa Flavia, Nemesia z Edesy, Aristotela a mnohá další. Ioanes Petrici byl zakladatelem nové gruzínské filologické školy, jejíž principy a metody byly uplatňovány až do 18. století.[2]

Filozofie editovat

Petrici, kterému se dostalo vzdělání ve filozofické škole M. Psella a J. Itala v Byzanci, byl idealista novoplatonik. Ústřední postavení v jeho filozofii zaujímá problém obecného. Petrici dokazoval, že obecné (svět idejí) tvoří absolutní počátek a příčinu mnohosti (svět věcí). Vyslovil však také názor, že hmota nebyla stvořena a vysoko hodnotil lidský rozum a logické myšlení, což bylo v rozporu s náboženskými dogmaty. Zásluha Petriciova spočívá v tom, že šířil ideje antické filozofie v Gruzie a hájil samostatnost filozofie.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Makovelskij, Mamedov, s. 104.
  2. a b c SCHÄFER, Joachim. Johannes Petrizi [online]. 2016-08-04 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. (německy) 
  3. SELIAN, Edouard. The Iberian Monks of the Petritzos (Bachkovo) Monastery [online]. 2009-10-14 [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat